Politické vedení MMF chce zlepšit ochranu před krizemi

Mezinárodní měnový a finanční výbor v sobotu vyzval Mezinárodní měnový fond (MMF) k posílení dohledu nad globální ekonomikou a zlepšení své schopnosti varovat před budoucími krizemi. Zároveň jeho zástupci zdůraznili značné znepokojení nad výrazným růstem cen potravin, který celosvětově zvyšuje inflaci.

Nejvíce se však mluvilo o velkých obavách z dalšího prohlubování úvěrové krize. Ta se táhne již od loňského srpna a neustále způsobuje vrásky na čele nejen obyvatelům Spojených států amerických, světovým finančníkům, bankám, světovým ekonomikám, politikům a globálním finančním trhům. Podle řídícího výboru MMF se světová finanční nestabilita od podzimu značně zvýšila.

Hypoteční a úvěrová krize se tak v současné době ve Spojených státech amerických prohlubuje. Analytici a další ekonomičtí experti již nějakou dobu neřeší ani tolik otázku toho, zda se již ekonomika USA v recesi nachází, ale zabývají se zejména otázkou, jak hluboká tato recese je a jak dlouhá bude.

"Trvalo nějakou dobu, než se navršily nynější excesy, a další nějakou dobu ještě potrvá, než se projeví všechny jejich důsledky," uvedl americký ministr financí Henry Paulson po jednání Mezinárodního měnového a finančního výboru, který politicky usměrňuje práci MMF. Podle Paulsona se na cestě může objevit ještě řada dalších potíží.

Výbor ve své zprávě doporučil, aby se měnová politika v rozvinutých ekonomikách nadále zaměřovala na střednědobé potlačování inflace. Zároveň upozornil na nutnost pružnějšího reagování na známky výraznějšího a delšího ekonomického útlumu. Výbor také upozornil na vhodnost uvolňování fiskální politiky ve Spojených státech amerických. Právě fiskální politika totiž může fungovat jako jeden z podpůrných instrumentů proti oslabování ekonomiky.

Finanční potíže přicházejí v době, kdy MMF, jehož úkolem je bránit krizím a pomáhat zemím, které jsou jí ohroženy, hledá novou roli v měnícím se světě. V globální ekonomice se váha silně posouvá k prudce rostoucímu rozvojovému světu a MMF chce posílit svou legitimitu a význam tím, že přiřkne větší rozhodovací práva zemím jako Čína, Indie, Brazílie, Mexiko a Jižní Korea. Členské země fondu budou o navržených reformách hlasovat zřejmě ve druhé polovině dubna.

Zbavit finanční systém zvrácených pobídek, které způsobily současnou globální úvěrovou krizi. To je hlavním cílem reformy finančních trhů, kterou vypracovalo Fórum finanční stability. Jeho zprávu následně již v pátek schválili největší finančníci sedmi nejvyspělejších zemí světa G7 (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené státy americké a Velká Británie - pozn. red.), v sobotu ji pak podpořil i Paulson.

Fórum finanční stability je složené z centrálních bankéřů, zástupců ministerstev financí, burz a regulačních úřadů předních světových zemí. Vzniklo v reakci na asijskou finanční krizi na konci devadesátých let. Pod vedením guvernéra italské centrální banky Maria Draghiho pracovalo poslední rok na konkrétních návrzích na regulaci finančních systémů a trhů.

Fond rovněž řešil nelichotivý trend poslední doby - totiž inflační tlaky z prudkého růstu cen potravin a energie, které jsou rovněž zčásti výsledkem excesů na trzích. Ty se totiž nevyhýbají ani rozvojovým zemím, které jsou ale jinak zatím od dopadů krize ušetřeny. Nárůst cen již vyvolal protesty v řadě zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky.

Zástupci rozvojových zemi tak vyzvali MMF a Světovou banku, aby byly připraveny poskytnout chudým zemím finanční prostředky na pomoc pro nejchudší obyvatelstvo. Zvyšuje se totiž obava, že se zhorší potravinová krize a k tomu by se mohly ve třetím světě přidat finanční otřesy přenesené ze Spojených států amerických.