Finanční krize ve středu opět udeřila plnou silou. A její dopady už na vlastní kůži cítí nejen čeští investoři. Problémy mají také developerské společnosti a vývozci, kteří kvůli zpomalení světové ekonomiky hlásí pokles zakázek.
A bude hůř. Dění ve Spojených státech totiž ve středu večer opět nabralo špatný směr. Po pondělním krachu jedné z největších světových investičních bank Lehman Brothers přišlo včera zestátnění obří pojišťovací skupiny AIG.
Ta chtěla své problémy řešit půjčkou od státu ve výši 40 miliard dolarů. Dostala 85 miliard, ale 78 procent jejích akcií převzal stát.
To vyvolalo obavy z dalších krachů velkých finančních institucí. Banky si téměř přestaly půjčovat mezi sebou – úroky na americkém mezibankovním trhu vyskočily na nevídaných deset procent, což ohrožuje samotné fungování bank. Následovaly mohutné výprodeje akcií finančních domů.
Cenné papíry investičních bank Morgan Stanley a Goldman Sachs, dvou zbývajících pilířů americké Wall Street, které si zachovaly samostatnost, se ve středu večer propadaly nejvíce ve své historii – o 36 a 25 procent.
"Je to ošklivé. Bankovním systémem musí protékat peníze, a to se teď neděje," komentoval pro agenturu Bloomberg situaci Michael Mullaney z investiční společnosti Fiduciary Trust.
Investoři v nesnázích
Problémy s financováním mají i ruské banky. Moskevská burza reagovala prudkým propadem a zastavením obchodování. Češi se však podle odborníků i zástupců bank o své úspory bát nemusí.
"V dohledné době se v Česku nic podobného jako v USA nestane. Jde o retailové banky. Problémy mají však banky investiční," říká analytik firmy Atlantik FT Milan Lávička.
Přesto krize už Česko zasahuje. Akcie v Praze sice ve středu o 1,7 procenta rostly, po silném propadu v USA se však ve čtvrtek dají čekat další výprodeje. Jen od začátku září se z pražské burzy »vypařilo« kolem 300 miliard korun.
Vysoké ztráty hlásí i akciové podílové fondy, kde mají peníze desítky tisíc Čechů. Největší z nich, ING český akciový, tak jenom tento měsíc prodělal 15 procent.
Historicky nejnižší zhodnocení letos dostanou i více než čtyři miliony Čechů, kteří si spoří na důchod v penzijních fondech. Podle šéfa asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka fondy vydělají letos klientům určitě méně než loni, kdy se zhodnocení většiny z nich pohybovalo okolo dvou až tří procent.
Firmy hůř shání zakázky
Problémy se sháněním zakázek už mají kvůli šíření světové krize i české firmy. "V některých teritoriích máme problémy, klesají ceny, poptávka jde dolů. Začalo to u odběratelů ze stavební branže. Pokles poptávky se ale šíří i do dalších odvětví – do automobilového či do těžebního průmyslu," říká šéf bohumínských železáren Zdeněk Juchelka.
Pro některé průmyslové obory je pokles trhů kombinovaný s prudce posilující korunou a zdražujícími energiemi likvidační: od začátku roku zkrachovalo už několik textilních firem, potíže ale mají už i strojírenské firmy – třeba společnost Beneš a Lát chystá propouštění.
Přísnější podmínky v půjčování peněz dopadly zase na české developery. Ti si musí opatřovat kapitál jinak. Společnost ECM tak v době, kdy se burzy řítí prudce dolů, vydala nové akcie. Firma Finep zase prodala podíl v části svého projektu Západní Město Finanční skupině České spořitelny.
Očekávané zpomalení hospodářství a tím pokles příjmů zasáhne také státní rozpočet. Ministerstvo financí minulý týden předložilo vládě první verzi rozpočtu, který počítá s růstem HDP o 4,8 procenta. Ten přitom analytici označují i ve světle současné krize za silně nadhodnocený.
