Hrubý domácí produkt (HDP) ve Spojených státech amerických klesl podle předběžné zprávy v letošním třetím čtvrtletí 0,3 procenta mezikvartálně po převedení na roční tempo. Předběžný výsledek je tak lepší, než očekávaly trhy.
Trhy očekávaly pokles HDP o 0,5 procenta (přepočteno na roční tempo). Takový pokles nenastal od roku 1990. "Stalo se mnoho škody. To se nespraví rychle," řekl hlavní ekonom Citigroup Global Markets v New Yorku Robert DiClemente.
Americké hospodářství, i přes lepší než očekávaný výsledek, zaznamenalo největší pokles od roku 2001. Velký podíl na poklesu ekonomiky má podle analytiků značný nárůst nezaměstnanosti a s tím spojený výrazný propad osobní spotřeby, která poklesla o 3,1 procenta, tedy nejvíce od roku 1980.
"Lepší než očekávané výsledky by měly pomoci udržet futures na americké akciové indexy v kladných hodnotách. I dnes by tak mohl pokračovat vzestup akciových trhů," uvedl pro server iHNed.cz hlavní ekonom Patria finance David Marek.
Poslední čtvrtletí přinese výrazně horší výsledky
Podle něj budou výsledky za poslední čtvrtletí letošního roku výrazně horší. "A to z toho důvodu, že se už naplno projeví napětí na finančních trzích po pádu Lehman Brothers. Nyní máme indikace z průmyslu, maloobchodu i trhu práce, že americká ekonomika směřuje velmi rychle dolů. Lze tedy čekat výrazně vyšší záporné číslo," varoval Marek.
"První odhady HDPDPHDP tak ukazují, že ekonomická aktivita poklesla a Spojené státy se v současné době nacházejí v recesi. I přes snahu Fedu zmírnit dopady současné krize, ať už pumpováním peněz do finančního systému, či snižováním sazeb, prodělá v následujících měsících Amerika recesi. Jedná se už pouze o to zda bude pokles mělký a krátký, či zda se bude jednat o dlouhodobější krizi, podle mého názoru je prozatím pravděpodobnější první varianta. Očekáváme, že ve druhém pololetí může dojít k nastartování ekonomického růstu," okomentoval pro server iHNed.cz analytik společnosti Fio Josef Novotný.
Řada ekonomů, které oslovila agentura Bloomberg, upozornila na to, že se obavy z krize odrážejí v psychice spotřebitelů a společností, jejichž výroba bude v posledních měsících roku kolabovat. To se stalo například v druhém čtvrtletí 1980, kdy došlo k poklesu o 7,8 procenta (přepočteno na roční tempo).
Očekávání potvrzeno: USA snížily základní úrok na jedno procento
USA: Ekonomika může závěrem roku klesat až čtyřprocentním tempem
Speciál ekonomické redakce iHNed.cz o světové finanční krizi
Fed bojuje s krizí snižováním sazeb
Kvůli finanční krizi snížila ve středu americká centrální banka (Fed) podle očekávání analytiků základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na jedno procento. Na úrovni jednoho procenta byla hlavní úroková sazba ve Spojených státech amerických naposledy od poloviny roku 2003 do června 2004.
Americká centrální banka se snaží uvolněním měnové politiky mírnit dopady finanční krize, snížila proto základní úrok o půl procenta na zmíněné jedno procento. "Tempo ekonomické aktivity se výrazně zpomalilo, převážně kvůli poklesu spotřebitelských výdajů," uvedl ve Federální výbor pro operace na otevřeném trhu (FOMC), který v rámci Fedu o úrokových sazbách rozhoduje. Méně podle něj utrácejí i podniky.
FOMC o snížení úroků rozhodl jednomyslně. Spolu se základní sazbou na federální fondy centrální banka snížila i diskontní sazbu. Ta bude nyní na 1,25 procenta a snižuje se rovněž o půl procentního bodu.
