Centrální banka Velké Británie - Bank of England (BoE) - a eurozóny - Evropská centrální banka (ECB) - ve čtvrtek budou rozhodovat o měnové politice. Obě centrální banky před sebou mají nelehký úkol - pokusit se nastartovat skomírající ekonomiku snížením úrokových sazeb. Otázkou je, jak výrazně by měly jít sazby dolů.
Švédská centrální banka Riksbank už ve čtvrtek snížila kvůli světové finanční krizi hlavní úrokovou sazbu rekordních 1,75 procentního bodu na rovná dvě procenta. Krok byl tak nečekaný, že trhy znejistěly ohledně rozsahu, o kolik sníží úroky centrální banky v Británii a eurozóně. Bylo to poprvé, kdy Riksbank pohnula sazbou o více než polovinu procenta.
Analytici očekávají, že ECB sníží hlavní úrokovou sazbu v eurozóně o 50 basických bodů na 2,75 procenta. U Bank of England analytici prorokují snížení sazeb o jedno procento na rovná dvě procenta.
OSN vydala zatím nejhorší výhled pro světovou ekonomiku
Důvěra v ekonomiku EU se propadla nejníže od roku 1985
Poprvé od světové války: Velké ekonomiky klesnou o 0,25%
Vyspělé ekonomiky čeká příští rok další propad, předpovídá OECD
Eurozóna i Británie jsou v recesi
Ekonomika eurozóny už je v recesi. ECB se tak i proto chystá aktualizovat svou předpověď vývoje hrubého domácího produktu (HDP) a inflace. V týdnu navíc klíčový index zpracovatelského průmyslu eurozóny spadl za listopad na nové minimum a maloobchodní tržby se v říjnu meziměsíčně snížily o 0,8 procenta.
Spotřebitelské výdaje ve Velké Británii poklesly nejvíce od roku 1995 a pád investic ve třetím čtvrtletí jen potvrdil skutečnost, že britská ekonomika sklouzla do recese. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zpřesněných údajů klesl ve třetím čtvrtletí o 0,5 procenta, což je první propad za posledních šestnáct let.
U eurozóny čeká Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v příštím roce pokles HDP o 0,6 procenta po letošním jednoprocentním růstu. Před půl rokem OECD přitom čekala v eurozóně růst o 1,4 procenta.
