Britská centrální banka Bank of England (BoE) srazila klíčovou úrokovou sazbu ve čtvrtek o 100 basických bodů na rovná dvě procenta.
Úroky tak jsou ve Velké Británii na nejnižší úrovni od roku 1951. Pod dvěma procenty nebyl základní úrok v Británii nikdy od roku 1694, kdy centrální banka vznikla. Analytici očekávali, že Bank of England sníží hlavní úrokovou sazbu o jedno procento na rovná dvě procenta.
"Na Británii doléhají problémy ve Spojených státech a navíc lokální problémy na hypotečním trhu i se stabilitou bankovního sektoru. I proto musí Bank of England reagovat agresivněji než například Evropská centrální banka. Snižování úrokových sazeb ale pravděpodobně ještě není u konce," uvedl pro server iHNed.cz hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Spotřebitelské výdaje ve Velké Británii poklesly nejvíce od roku 1995 a pád investic ve třetím čtvrtletí jen potvrdil skutečnost, že britská ekonomika sklouzla do recese. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zpřesněných údajů klesl ve třetím čtvrtletí o 0,5 procenta, což je první propad za posledních šestnáct let.
Potvrzeno: Ekonomika eurozóny už je v recesi
Recese potvrzena: Britská ekonomika se propadla o půl procenta
Čeká se na rozhodnutí ECB
O sazbách ve čtvrtek rozhoduje i Evropská centrální banka (ECB). A má také nelehký úkol pokusit se nastartovat skomírající ekonomiku snížením úrokových sazeb. Otázkou je, jak výrazně by měly jít sazby dolů. Analytici očekávají, že ECB sníží hlavní úrokovou sazbu v eurozóně o 50 basických bodů na 2,75 procenta.
Podle Marka by bylo snížení o 50 basických bodů nedostatečné. "Snížení hlavní sazby o půl procenta je naprosto nezbytné, nikoli dostačující. ECB by sazby měla snížit alespoň o 75 basických bodů či o více. Snížení o 50 basických bodů by znamenalo, že se ECB ještě neprobudila," upozornil Marek.
Švédská centrální banka Riksbank ve čtvrtek snížila kvůli světové finanční krizi hlavní úrokovou sazbu rekordních 1,75 procentního bodu na rovná dvě procenta. Krok byl tak nečekaný, že trhy znejistěly ohledně rozsahu, o kolik sníží úroky centrální banky v Británii a eurozóně. Bylo to poprvé, kdy Riksbank pohnula sazbou o více než polovinu procenta.
