Výnosy irských státních dluhopisů ve středu vystoupily na rekordní maxima a s nimi se zvýšily i výnosy řeckých obligací. Investoři reagovali na to, že mezinárodní ratingová agentura Moody´s v úterý snížila irský rating o jeden stupeň na spekulativní úroveň. Dál se naopak snížily tlaky trhu na italské a španělské dluhopisy.

Výnos irské obligace se splatností deset let vzrostl podle agentury Reuters až o 0,61 procentního bodu na nové maximum 14,29 procenta. Řecké výnosy se zvýšily o 0,12 procentního bodu na 17,17 procenta.

Obě země se loni dohodly na rozsáhlé finanční pomoci s Evropskou unií a Mezinárodním finančním fondem (MMF), protože kvůli nárůstu výnosů dluhopisů přestaly být schopny si půjčovat peníze na státní výdaje na trhu.

Moody´s snížila irský rating na "podřadnou" úroveň podobně, jako o týden dříve srazila ještě níže portugalský rating. Agentura předpokládá, že obě země budou stejně jako nyní Řecko potřebovat v dohledné době nový záchranný balík.

Irská vláda, která má díky finanční pomoci peníze na provoz k dispozici do konce roku 2013, označila krok Moody´s za zklamání. Sdělila, že dělá, co může, aby dala své finance do pořádku. Irský ministr hospodářství Richard Bruton řekl, že snížení ratingu bylo spíše vyvoláno strachem z vývoje v celé eurozóně, než z toho, že by Irsko nebylo schopno plnit své závazky.

Barroso opět kritizoval agenturu Moody´s

Krok Moody´s vůči Irsku podobně jako předešlou degradaci portugalského ratingu opět ostře kritizoval šéf Evropské komise José Barroso. Vzhledem k tomu, že už ve čtvrtek EU a MMF oznámí své hodnocení postupu Irska v plnění podmínek úvěru, je podle názoru komise rozhodnutí Moody´s "nepochopitelné" a jeho načasování sporné, řekla Barrosova mluvčí novinářům.

Investoři minulý týden po snížení portugalského ratingu obnovili výprodej na trzích ohrožených zemí eurozóny, čímž dál eskalovali dluhovou krizi. Trhy se stále více obávají, že krize by se mohla rozšířit i na velké ekonomiky jako Itálie, která je nejzadluženější zemí eura po Řecku a výraznější zvýšení úvěrových nákladů by ji vytěsnilo z finančních trhů.

Výnos italských dluhopisů se splatností deset let se v úterý dostal až nad šest procent, tedy na maximum za 14 let. Přiblížil se tak kritické hranici sedmi procent, nad níž by italská vláda už byla těžko schopna delší dobu financovat obsluhu svého dluhu. Itálie má dluh 120 procentech hrubého domácího produktu.

V úterý odpoledne však výnosy italských a španělských obligací klesly zpět a ve středu v poklesu pokračovaly. Trh tím reagoval na zprávy, že Evropská centrální banka (ECB) chystá nákupy těchto obligací.

Unijní summit v pátek asi nebude, Němci nemají zájem

Summit EU kvůli dluhové krizi v eurozóně se v pátek nejspíš neuskuteční. Francie a některé další členské státy o něj sice stojí, ale Německo nevidí důvod k jeho konání. Podle informací ČTK by navíc šlo jen o vrcholnou schůzku zemí platících evropskou jednotnou měnou, Česko by se jej tak neúčastnilo.

"Dnes nebylo nic definitivně stanoveno. Existuje ovšem touha všech partnerů v eurozóně přijít s efektivním řešením krize co nejrychleji," řekla novinářům nejasně mluvčí francouzské vlády Valerie Pecressová.

Unijní prezident Herman Van Rompuy, který by mohl schůzku prezidentů a premiérů členských států svolat, konání summitu sice rovněž nevyloučil, ale němečtí diplomaté nejsou touto myšlenkou příliš nadšeni. Německá kancléřka Angela Merkelová již údajně vzkázala, že pro konání vrcholné schůzky nevidí důvod a německé ministerstvo financí opakovaně trvá na tom, že konečné rozhodnutí o novém záchranném programu pro Řecko může počkat až do září.

Svolání summitu na pátek navíc není příliš pravděpodobné kvůli časové náročnosti, kterou vrcholná schůzka pravidelně vyžaduje, přestože Brusel je na podobné akce zvyklý. Nedá se ovšem vyloučit, že summit se může konat později.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru