Základem pro úspěšnost investice je mimo jiné také správné rozložení portfolia. Vhodnou diverzifikací lze velmi výrazně snížit celkové riziko. Využívání diverzifikace je základem fondů. Při nákupu majetku do fondu se přitom rozlišují dvě investiční strategie, aktivní a pasívní. Obě varianty mají mají mnoho příznivců, ale i odpůrců. Zatímco pasívně spravované fondy vlastní akcie v takovém složení, které odpovídá vybranému burzovnímu indexu, aktivně spravované fondy investují do akcií na základě vlastního rozhodnutí. Aktivně spravované fondy musí překonat trh Jak aktivně, tak i pasívně spravované fondy mají své výhody i nevýhody. Hlavním z užívaných argumentů pro nákup podílu v aktivně spravovaném fondu je tvrzení, že investorův výnos může být vyšší, než o kolik si polepší celý trh (což ve skutečnosti odpovídá výnosu pasívně spravovaného fondu). Předmětem sporů je však množství podílových fondů, které vydělají více, než o kolik vzrostou burzovní indexy. Je odhadováno, že v tomto směru aktivně spravované fondy s burzovními indexy spíše prohrávají. "Podle posledních amerických statistik zaostává okolo 57 procent aktivně řízených fondů za indexovým fondem Vanguard 500 Index," tvrdí Pavel Kohout z Ifondy.cz. Při dlouhodobém hodnocení vychází srovnání dvou investičních strategií pro aktivně řízené fondy ještě hůře. "Za posledních deset let však asi tři čtvrtiny aktivních fondů zaostávají za indexem," doplňuje Kohout. Důležitou roli u aktivně řízených fondů hrají portfolio manažeři a analytické oddělení. Ti rozhodují o složení majetku, do něhož fondy investují. Jak se na úlohu personálního zázemí investičních společností dívají poradenské firmy? "Manažerům fondů přikládáme velmi významnou roli. Je to ale rozhodnutí druhého řádu. Tím prvním je správná alokace mezi trhy a třídy aktiv," říká Petr Šimčák ze společnosti Moneco. Zcela zatracovat aktivně spravované fondy by bylo bezesporu chybou. Otázkou však stejně jako u ostatních investičních možností zůstává, jaké fondy si vybrat. "Na vyspělých trzích bych preferoval kvalitní a levný indexový fond, který reprezentuje velké firmy z USA a Evropy," radí Šimčák. "Na méně vyspělých trzích a v případě malých firem naopak výrazně rostou šance aktivních fondů," doplňuje Šimčák. Pasívně spravované fondy mají nižší poplatky Výhodou u pasívně spravovaných fondů jsou nižší náklady, které jsou spojeny s jejich správou. Investoři ušetří zejména na ročních poplatcích. Samotné investiční společnosti ušetří například na platech manažerů fondů, analytiků a na technickém vybavení kanceláří. U indexových fondů, které jsou nabízeny v České republice, se pohybují poplatky za správu mezi 0,3 až 0,6 procenta za rok. Aktivně řízené akciové fondy mají tyto poplatky výrazně vyšší. Pohybují se okolo dvou procent. Předpoklad, že u pasívních fondů je jednodušší správa, však zcela neplatí. Spravovat pasívně řízený fond nemusí být vůbec jednoduchá záležitost. "Ve skutečnosti je dosti obtížné přesně replikovat index při minimalizaci nákladů a při respektování všech přítoků a odtoků klientských peněz z majetku fondu," upozorňuje Kohout. "U nás to ještě žádná investiční společnost neumí, což je také důvodem nepopularity indexových fondů mezi českými investičními společnostmi," doplňuje Kohout. Vyšší manažerská náročnost u pasívních fondů je také důvodem, proč je v Evropě zatím velmi málo skutečných indexových fondů. Tedy nejen v Česku, ale i v Evropě se podílníci častěji setkávají s aktivně spravovanými či kvazipasívními fondy a z indexových fondů nemají mnoho na výběr. Druhou oblastí, kde pasívně spravované fondy mohou ušetřit, jsou náklady spojené s obchodováním. Fondy s aktivní investiční strategií totiž více obchodují s majetkem, což znamená také vyšší objem poplatků, které inkasují brokerské domy. Aktivně řízený akciový fond průměrně změní v období jednoho roku více než tři čtvrtiny složení svého portfolia. U pasívně řízeného fondu to je podstatně menší část. Odhaduje se, že u indexových fondů se během roku změní méně než deset procent aktiv. Indexové fondy nenesou vždy dobrou diverzifikaci Jednou z dalších zmiňovaných výhod pasívních fondů je maximální diverzifikace portfolia. Z tohoto titulu jsou spojeny s nižším rizikem. Nemusí to však platit v každém případě. "Většina národních akciových indexů mimo USA je nedostatečně diverzifikována," upozorňuje Kohout. "Krajním příkladem je Finsko, kde Nokia stále zaujímá více než 50 procent indexové váhy," doplňuje Kohout. V České republice je nabídka na indexové fondy dosti chudá. Jak již bylo zmíněno, české investiční společnosti je nenabízejí. Fondy s pasívní investiční strategií mají ve své nabídce například HSBC či Československá obchodní banka (ČSOB). HSBC nabízí dva akciové indexové fondy, které jsou zaměřeny na největší americké či evropské firmy. Fondy je možné koupit nejen v pražské pobočce HSBC, ale také v jejich distribuční síti (například v České spořitelně či u Raiffeisenbank). V případě ČSOB se jedná o sedm indexových fondů, které jsou z nabídky jejich mateřské společnosti KBC. Jejich teritoriální zaměření je na všechny vyspělé trhy (americký, západoevropský a japonský). Kromě zastoupení velkých firem je možné nalézt fondy zaměřené na hodnotové akcie. Pasivně spravované fondy mají řadu výhod, a tak by neměly zůstat na okraji zájmu investorů. Přehled vybraných indexových fondů v ČR
|
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist