| Žádná brigádnická smlouva ovšem neexistuje, zaměstnavatel zpravidla uzavírá s brigádníkem jednu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podle zákoníku práce, a to: * dohodu o provedení práce, anebo * dohodu o pracovní činnosti. Prvá dohoda má jednorázový charakter (obvykle se jedná o splnění ojedinělého úkolu), zatímco druhá může být uzavřena i na delší dobu, a to jak určitou, tak neurčitou. Zásadní rozdíl mezi dohodami spočívá také v odvodech z výdělku (sjednané odměny). Daň, respektive záloha na daň z příjmů se sráží u obou dohod, ovšem zdravotní a sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se odvádí jen z odměny podle dohody o pracovní činnosti. Pokud ale má pracovní činnost charakter pouze příležitostného zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích nebo započitatelný příjem nedosahuje ani 400 Kč za kalendářní měsíc, pak se nesrážejí pojistné odvody ani z odměny podle dohody o pracovní činnosti. Jednorázový úkol. Zaměstnavatel může uzavřít dohodu o provedení práce s fyzickou osobou, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 100 hodin. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konané pracovníkem pro zaměstnavatele ve stejném kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Zaměstnanec tak může mít s jedním zaměstnavatelem sjednánu jen jednu dohodu na 100 hodin nebo více dohod, ale dohromady rovněž nejvýše na 100 hodin práce v kalendářním roce. Nezapočítává se pouze doba příležitostných komparzových a pomocných manuálních prací pro film, televizi a rozhlas či spolupráce původce při rozpracování, zkoušení nebo zavádění jeho vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru, které jsou konány zaměstnancem pro zaměstnavatele v tomtéž kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Dlouhodobější činnost. Dohodu o pracovní činnosti je možné uzavírat, pokud předpokládaný rozsah práce přesahuje 100 hodin (může být uzavřena samozřejmě i na nižší objem práce). Na základě dohody o pracovní činnosti však nelze vykonávat práci v rozsahu, který v průměru překračuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Do tohoto rozsahu se nezapočítává doba případné pracovní pohotovosti, za kterou zaměstnanci nepřísluší odměna, a pracovní pohotovost doma. Pracovní úvazek může být oproti pracovnímu poměru tedy nejvýše poloviční. Pokud pracovní doba u zaměstnavatele činí 40 hodin týdně, dohoda může být sjednána jen na 20 a méně hodin týdně. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 12 měsíců. Ve větším rozsahu, až do úrovně stanovené týdenní pracovní doby, lze na základě dohody o pracovní činnosti vykonávat práci k zabezpečení naléhavých zvýšených úkolů zaměstnavatele, jestliže splnění těchto úkolů vyžaduje dočasné nárazové hromadné výpomoci zaměstnanců. Délka výpomoci nesmí nepřesáhnout dobu tří měsíců v kalendářním roce. V době dovolených nebo třeba intenzivních zemědělských prací či zvýšené poptávce po službách či zboží zaměstnavatele proto není problém v rámci dohody o pracovní činnosti nabídnout dočasně plný úvazek i brigádníkovi. Předepsaný limit poloviny stanovené týdenní pracovní doby může být dále překračován, jde-li o výpomoc občanů zabezpečovanou obcemi k zvelebování obcí. Podmínkou je, že zaměstnanec není v téže době zaměstnán v jiných pracovněprávních nebo obdobných vztazích v celkovém rozsahu přesahujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Odpovědnost. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli, s nímž uzavřel dohodu, za škodu způsobenou zaviněným porušením povinností při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ním stejně jako zaměstnanec v pracovním poměru. Platí to i v případě, kdy tuto škodu způsobili jeho rodinní příslušníci, kteří mu při práci pomáhali. Jde-li o práci konanou na základě dohody o provedení práce, nesmí výše náhrady škody způsobené z nedbalosti přesáhnout třetinu skutečné škody a nesmí být ani vyšší než třetina odměny sjednané za provedení této práce. Výjimkou jsou případy odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů. Zaměstnanec, který odpovídá za schodek nebo za ztrátu svěřených předmětů, je povinen nahradit schodek nebo ztrátu v plné výši. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, kterou utrpěl při výkonu práce podle uzavřené dohody nebo v přímé souvislosti s ním, stejně jako zaměstnancům v pracovním poměru. Rodinným příslušníkům odpovídá zaměstnavatel podle občanského zákoníku.
|
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
