Pořádně zamíchané (platební) karty

Od počátku roku platí zákon o platebním styku. Česká národní banka k tomuto zákonu vydala vzorové obchodní podmínky pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků. Nejsou zatím povinné, ale ČNB doporučila bankám, aby podle nich upravily své obchodní podmínky.

Unie tlačí na bezpečnost. Na nové úpravě používání elektronických platebních prostředků pracuje také Evropská komise a podle Tomáše Hladíka z ČNB by měla být hotova do konce roku. Pokud vstoupíme v roce 2004 do Evropské unie, může se stát, že plnění podobných podmínek, které dnes doporučuje ČNB, bude pro banky povinné.

Do konce března měly banky zohlednit doporučení ČNB ve svých obchodních podmínkách. Měly také uvést, kterým požadavkům zatím nemohou dostát. Nové obchodní podmínky bank, platné od 1. dubna 2003, nejsou příliš zábavným čtením, ale stojí za pozornost. Klienti se z nich dozvědí, kolik toho jejich banka už dělá pro ochranu platebních karet.

Nové podmínky by měly zaručit větší ochranu spotřebitelů a přenést rozsáhlejší odpovědnost na banky. ČNB chce, aby banky rychleji zaváděly opatření na ochranu elektronického platebního styku. Jde především o zavádění čipových karet a vybavení akceptačních sítí terminály, které budou přednostně identifikovat karty podle čipu.

Odpovědnost jako hrom. Vzorové podmínky ukládají bankám velmi rozsáhlou odpovědnost. Měly by například odpovídat za neprovedení nebo chybné provedení operací, a to i když byly udělány na přístrojích, které nejsou pod jejich přímou a výlučnou kontrolou.

Měly by převzít odpovědnost za operace, ke kterým držitel karty nedal příkaz. A přitom důkazní břemeno je na bankách, nikoli na klientovi. Když se například klient pokusí zpochybnit svůj podpis na účtu u obchodníka a bude tvrdit, že zboží na kartu nekoupil, bude mu muset banka dokázat opak. Jinak nákup uhradí. Toto drastické opatření povede banky k tomu, že budou pečlivěji vybírat smluvní obchodníky a nutit je k tomu, aby skutečně porovnávali podpisy se vzorem na kartě.

Větší odpovědnost mají v budoucnu banky nést i při ztrátě nebo odcizení platební karty. Ve vzorových podmínkách se uvádí: Jakmile držitel karty uvědomí vydavatele, nenese nadále odpovědnost za finanční ztrátu vzniklou v důsledku ztráty nebo odcizení elektronického platebního prostředku po okamžiku jeho ohlášení.

Dosud bylo běžné, že banka ručila za operace provedené ukradenou kartou nejdříve od půlnoci dne, kdy byla ztráta ohlášena. Některé banky však už dnes převzaly do svých obchodních podmínek ručení od chvíle ohlášení ztráty nebo odcizení karty (Citibank takto ručí u kreditních karet, Komerční banka u všech karet, kdy byla ztráta ohlášena hned, GE Capital Bank za elektronickou kartu Maestro, Raiffeisenbank za všechny ztráty a odcizení ohlášené na Nonstop lince). Odpovědnost ostatních bank ukazuje graf.

Hlídat PIN je nutné. Vzorové podmínky banky nutí k tomu, aby své klienty vedly k opatrnosti při užívání platebních karet v operacích, kde karta není fyzicky přítomna - tedy například při internetových obchodech. Ani přísná doporučení ČNB však nezachrání lajdáky. Kdo si svou kartu nehlídá, sděluje PIN na požádání nebo ho dokonce má napsaný na kartě, nepochodí. Banky ani v budoucnu neponesou odpovědnost za ztráty, které klient utrpí, pokud zloděj nebo podvodník bude znát jeho PIN.

Jedna věc je teorie okamžitého zablokování karty, ale v praxi to funguje jinak. Na ztrátu nebo odcizení zpravidla nepřijdeme hned, a tak nám mohou zloději bílit konto několik hodin předtím, než vůbec zavoláme do banky.

I na to vzorové podmínky ČNB pamatují. O finanční ztráty vzniklé před nahlášením by se měli držitel karty a banka podělit. Držitel by měl zaplatit škody do výše 4500 korun a banka zbytek. Ovšem platí to opět jen v případě, že se držitel karty nedopustil hrubé nedbalosti nebo nejednal podvodně. Za hrubou nedbalost bude nepochybně považováno, že zloděj zná PIN.

A jak banky řeší odpovědnost za operace s odcizenou kartou před nahlášením? Pokud klient nemůže přesně říci, kdy ke ztrátě nebo odcizení došlo, banky většinou přebírají záruku až od půlnoci dne ohlášení nebo po 24 hodinách od ohlášení. Některé banky přímo uvádějí, že za operace provedené odcizenou kartou do ohlášení nenesou odpovědnost. Jiné banky o podílu na ztrátách nic konkrétního neuvádějí.

Banky nabízejí klientům možnosti, jak si sami mohou lépe chránit své karty a počítají s tím, že celá tíže odpovědnosti za podvody a zneužití pak nepadne úplně na jejich bedra. Například klienti eBanky si mohou za poplatek kartu zamknout. Při každém použití ji odemknou, ale nikdo nepovolaný to udělat nemůže. Takže zloděj zamknutou kartou nemůže platit.

Běžným opatřením jsou takzvané limity čerpání. To znamená, že kartu lze použít například jen jednou denně. Nebo lze kartou platit nákupy během jednoho dne či týdne jen do určité výše. Většina bank dovoluje nastavení limitů podle přání klienta, v jiných bankách jsou limity stanoveny podle typu platební karty. Karta, která má nastavený limit, znesnadňuje zloději vybrakovat účet postiženého během krátké doby.

Dvě banky přišly s novinkou. Pojišťují škody vzniklé před nahlášením ztráty nebo odcizení karty.

Internet dá zabrat. Speciální pozornost věnují banky použití karet při internetových obchodech. Klientům nedoporučují karty používat pro nákupy přes internet a nabízejí jim k tomuto účelu speciální karty neprovázané s běžným účtem (eBanka, GE Capital Bank a Komerční banka). Jiné karty jsou přímo pro tyto obchody zablokovány (HVB). Pokud si chce klient kartu odblokovat, dělá to na vlastní riziko.

Tím si banky zatím vypomáhají, protože kdyby přijaly vzorové podmínky ČNB, znamenalo by to, že: "Držitel nenese odpovědnost za finanční ztrátu..., jestliže elektronického platebního prostředku bylo použito bez jeho fyzického předložení..." Při zneužití karty v internetových obchodech by tedy odpovědnost nesla banka.

Velké změny v zabezpečení placení kartami by mělo přinést povinné zavedení čipových karet, ke kterému má dojít během necelých tří let. První čipovou kartu Visa vydává Komerční banka, zanedlouho bude pravděpodobně následována ČSOB.

Skutečné zvýšení bezpečnosti samozřejmě nezajistí to, že všichni budeme mít čipové katry. Je třeba, aby celá akceptační síť byla schopna přednostně identifikovat kartu podle čipu. Ale to je problém bank a případně obchodníků, protože jakmile budou čipové karty povinné, přebírají banky odpovědnost za platby těmito kartami, ať je akceptační síť připravena na přednostní čtení čipů nebo ne.