PRAHA 11. června (FinWeb, ČTK) - Řekl to dnes člen bankovní rady České národní banky Pavel Racocha.V žádném případě podle něj nehrozí potíže velkým bankám, které se v poslední době staly terčem anonymních útoků, jež upozorňovaly na jejich údajně špatnou finanční situaci. "Veškeré fámy o údajných problémech jsou neopodstatněné a nezakládají se na pravdě," uvedl Racocha.

Kvůli návrhu na konkurz čelila podobným fámám v poslední době Komerční banka. Soud však tento návrh zamítl. V minulých týdnech se podobné útoky vyskytly rovněž například u ČSOB či eBanky.

V případě Union banky šlo podle Racochy o letité problémy a špatnou práci bývalého vedení. Centrální banka zahájila kontrolu v Union bance již v dubnu loňského roku. Ve výsledcích kontroly se ukázaly například nedostatek opravných položek přesahující 1,3 miliardy korun či netransparentní finanční operace. ČNB tak požadovala vyřešení těchto nedostatků a změnu ve vedení banky.

Zákon o státní kontrole však v takovýchto případech umožňuje zdlouhavý proces podávání námitek a odvolání, a proto byla formálně celá kontrola dokončena až v závěru loňského roku. Banka navíc nechtěla spolupracovat a například odmítala potvrdit, že předložila ke kontrole veškeré požadované dokumenty.

Centrální banka proto podle Racochy má zájem na úpravě platnosti zákona o státní kontrole na finanční instituce a zpracovává návrh změn týkajících se finančních institucí. Zároveň jsou nutné i další legislativní změny, například úprava konkurzního zákona. Nyní totiž centrální banka po odebrání bankovní licence nemůže do dalšího osudu společnosti dále zasahovat, a ztrácí tak přehled o stavu tohoto podniku.

Racocha zopakoval, že za pád Union banky není zodpovědný regulátor, omezený je rovněž vliv Invesmartu. Hlavním viníkem pádu banky jsou její předchozí vlastníci a vedení banky, dodal. "Vstup Invesmartu nic nezhoršil, ale dával šanci na zlepšení," vysvětlil, proč centrální banka se vstupem Invesmartu souhlasila.

Union banka přišla o licenci a v současné době je v konkurzu. Klienti mají nárok na 90 procent svých vkladů, maximálně však necelých 800 tisíc korun. S tím však nesouhlasí a požadují výplaty až do výše čtyř milionů, podobně jako tomu bylo při předchozích pádech bank.

Tomáš Kofroň nol