Fed snížil klíčovou sazbu na jedno procento, nejníže za 45 let

WASHINGTON 25. června (FinWeb, ČTK) - Federální výbor pro operace na otevřeném trhu (FOMC), který ve Fedu určuje měnovou politiku, po dvoudenním zasedání zároveň signalizoval, že je připraven náklady úvěrů v případě potřeby ještě dále snížit. Uvedl totiž, že pravděpodobnost nevítaného poklesu inflace je vyšší než její vzestup.

Analytici a obchodníci finančních trhů snížení sazeb všeobecně předpokládali. Nevěděli však, zda to bude o čtvrt nebo o půl procentního bodu.

Kurz dolaru po rozhodnutí smazal část dnešních ztrát, protože výnosový rozdíl mezi dolarem a eurem se nerozšíří tolik, jak trhy spíše čekaly. Akciové trhy se naopak ve zklamání z mírnější redukce úroků vzdaly zisků a hlavní Dow Jonesův index newyorské burzy přešel do záporného pásma.

Kromě takzvaného cíle pro sazby na federální fondy, hlavní mezibankovní sazby, snížil přední orgán Fedu i spíše symbolickou diskontní sazbu, a to rovněž o čtvrt bodu na dvě procenta. FOMC uvedl, že ze 12 členů výboru byl pro razantnější půlprocentní redukci jen jeden.

Dalším snížením sazeb chce Fed přispět k dovršení procesu oživení ekonomiky po dvouletém útlumu a recesi. Fed hodlá rovněž odvrátit potenciální hrozbu vzniku deflačního prostředí s trvalým poklesem cen a negativními následky tohoto vývoje na ekonomiku. Riziko deflace, která řádila v USA naposledy za hospodářské krize 30. let, FOMC výslovně zmínil na předchozím květnovém zasedání.

FOMC v doprovodném sdělení poukázal na zlepšování spotřebních výdajů a podmínek na finančních trzích a na stabilizaci trhů práce a zboží, upozornil však, že ekonomika ještě nevykazuje soběstačný růst. K riziku deflace uvedl, že "pravděpodobnost,i když malá, nevítaného poklesu inflace převyšuje možnost vzestupu inflace z nynějších nízkých úrovní". Výbor dodal, že tato obava v dohledné budoucnosti asi přetrvá, čímž naznačil, že je připraven k dalšímu zmírnění měnové politiky.

Od začátku roku 2001 již Fed snížil základní úrok třináctkrát. Arzenál konvenčních zbraní Fedu v podobě kontroly krátkodobých úroků tak s přibližováním k nulové úrovni dochází a plné oživení ekonomiky se stále nedostavuje.

Fed se ovšem může v případě potřeby uchýlit k nekonvenčním opatřením. Jeho šéf Alan Greenspan v poslední době hovořil o nákupu vládních dluhopisů, což by působilo na pokles dlouhodobých úrokových sazeb. Tuto strategii Fed použil i ve 40. letech, aby snížil náklady na vládní výpůjčky vlády za druhé světové války. Analytikové však upozorňují, že dnes by to zřejmě bylo málo účinné, protože trh dluhopisů je teď mnohem větší.

Ekonomický růst se minulý rok po předloňské recesi obnovil, zůstal však na slabé úrovni kolem dvou procent namísto předpokládaného růstového potenciálu 3,0-3,5 procenta. Míra nezaměstnanosti se zvýšila na devítileté maximum nad šest procent z necelých čtyř procent na konci roku 2000.

Kvůli slabšímu růstu se stále zvyšuje "produkční mezera", tedy rozdíl mezi ekonomickým potenciálem a skutečnou produkcí. Analytici se domnívají, že Fed chce uvolněnou měnovou politikou přispět k tomu, aby tempo růstu nyní nějaký čas svůj potenciál předstihovalo. Tím by se obnovilo využívání zahálejících kapacit a urychlila tvorba pracovních míst.

Asociace amerických bankéřů minulý týden předpověděla, že dnešní snížení úroků bude v tomto cyklu poslední a že se největší ekonomika světa brzy vymaní z útlumu. Ve třetím čtvrtletí se zrychlí růst na 3,5 procenta z tempa necelých dvou procent ve druhém čtvrtletí. Zrychlené tempo se pak podle bankéřů pravděpodobně udrží i v dalších čtvrtletích.

Běžní Američané mohou těžit z nezvykle nízkých úroků tím, že mají levnější spotřební úvěry a především sazby hypotečních úroků. Hůře na tom mohou být penzisti, kteří spoří peníze ve vládních obligacích, bankovních vkladech a fondech peněžního trhu, kde výnosy klesají. Celkově se ale snížením sazeb posiluje sklon ke spotřebě a novým investicím, což pohání ekonomický růst.