Proč žijí české rodiny na dluh?

PRAHA 18. září (FinWeb, ČTK) - Zvyšuje se tak riziko, že v budoucnu stále více rodin nebude schopných své půjčky splácet. Upozornila na to centrální banka i Mezinárodní měnový fond.

Samotné finanční ústavy, které na půjčkách vydělávají, situace nezneklidňuje. Centrální banku naopak rychlý růst zadlužování domácností znepokojuje. "Dynamika je obrovská, je to významný fenomén. Je to jev, který je nutné sledovat," řekl člen bankovní rady centrální banky Petr Štěpánek. Od začátku 90. let vzrostly úvěry domácností šestkrát na 186,4 miliardy korun na konci března letošního roku. Lidé si půjčují nejen na koupi bytů, domů či aut. Stále více si kupují na dluh také ledničky, pračky nebo dovolené.

Za rostoucí oblibou půjček vidí ekonomové především změnu v uvažování lidí. "Především mladí lidé jsou více ochotni si půjčovat," uvedl Petr Dufek z ČSOB. Banky se také předhánějí v tom, která z nich půjčí více a rychleji, nyní také častěji přicházejí s novými úvěrovými produkty. Využívají k tomu historicky nízký růst cen a s tím spojené nízké úroky.

Měnový fond ale společně s centrální bankou upozornil, že spolu se zadlužováním roste i riziko, že domácnosti nebudou schopné půjčky splácet. To by mohlo ohrozit i vývoj ekonomiky. Tak výhodné podmínky jako nyní totiž nemusejí být pořád. Již příští rok by se například měl proti letošnímu roku zvýšit růst cen a banky to dříve či později mohou promítnout do cen úvěrů. Lidé, kteří si vzali půjčku s pohyblivým úrokem, tak zaplatí více. Pro některé to ale může být příliš velká zátěž a splácení nezvládnou. Mohou pak přijít o majetek.

Banky, které na půjčování vydělávají, zatím obavy centrální banky nesdílejí. "ČNB se na to dívá více z makroekonomického pohledu, ale já jsem komerční bankéř a vývoj to nepotvrzuje," řekl například nedávno šéf ČSOB Pavel Kavánek. Banky se odvolávají na to, že než někomu půjčí, důkladně si ho prověří.

I přes mírný růst počtu nesplácených úvěrů jsou domácnosti zatím nejspolehlivějšími dlužníky. Nesplácejí každý sedmnáctý úvěr, zatímco v celé ekonomice se nesplácí každý sedmý. "Ze zhruba 1,2 milionu uzavřených kontraktů, které registrujeme, se dá za nesplácené označit přibližně 61 tisíc," řekl ČTK Tomáš Denemark ze společnosti, která spravuje úvěrový registr bank.

Ekonomové dodávají, že ve srovnání se zeměmi EU jsou Češi stále zadluženi o dost méně. Z pěti nejvyspělejších zemí střední Evropy mají méně spotřebitelských úvěrů pouze polské domácnosti. Češi v průměru kupují na úvěry 12 procent zboží, v ekonomicky srovnatelném Řecku je to více než jednou tolik. V celé Evropské unii si v průměru lidé na půjčky kupují kolem tří čtvrtin zboží. V poslední době tak v některých zemích EU roste počet rodin, které nejsou schopny půjčky splácet.

Také některé domácí banky musely kvůli nespláceným úvěrům lidem zabavit majetek. Exekuce je však až krajní řešení. Nejdříve klienta o nesplácení informují, následují upomínky. Banky se poté snaží domluvit splátkový kalendář, případně dluhy vymáhat. Pokud ani tehdy lidé nejsou schopni splácet, obrátí se banky na soud, který může nařídit exekuci majetku.

ČNB připouští, že problém s nesplácením zatím není akutní, mohl by ale být v budoucnu, pokud dluhy domácností dále porostou současným tempem. "Pokud by se totiž negativně změnily podmínky v ekonomice, dopadlo by to na finanční hospodaření domácností s dalšími dopady na ekonomiku. Proto je nutné to pečlivě sledovat," poznamenal Štěpánek.