Historicky starší, osvědčenější a zatím také dominující je tradiční životní pojištění. Tento výraz znamená, že běžné pojistné a pojistnou částku nelze příliš snadno měnit, nelze jednoduše domluvit platební prázdniny a zejména, že spořicí část pojistného je zhodnocována zaručenou úrokovou mírou (tzv. technická úroková míra). Případné výnosy z aktiv nad technickou úrokovou mírou jsou připisovány pojistníkům ve formě podílů na zisku.

Dále existují tzv. moderní produkty (například investiční životní pojištění). Jejich základní odlišností je variabilita v placení pojistného, výši pojistné částky a zejména neexistence zaručeného výnosu a podílů na zisku. Investiční riziko tedy plně nese pojistník. Výnosy z aktiv jsou pak rozdělovány pojistníkům (pojišťovně zůstane pouze správcovský poplatek). V některých státech vyspělé Evropy a některých obdobích tyto produkty dominují na předepsaném pojistném (na rezervách zatím nikoli).

Porovnání a odlišnosti

Oba produkty jsou z hlediska pojišťovny něčím naprosto odlišným (z hlediska přenosu investičního rizika, rizika správních nákladů nebo změn v úmrtnostech). Investiční životní pojištění je ale pro mnoho pojistníků nepřijatelné právě proto, že pojišťovna nepřebírá mnoho rizik. Je tedy zajímavé sledovat trade-off mezi tradičním pojištěním a investičním. Vybrána byla nejmenovaná významná pojišťovna z ČR provozující obě varianty životního pojištění.

V současné době je životní pojištění v ČR ve fázi rozvoje, předepsané pojistné vykazuje meziroční přírůstky v řádu násobků míry inflace. Výše odbytných a pojistných plnění za smrt nebo dožití zatím neodráží situaci vyspělého pojistného trhu.

Z toho důvodu se zdá, že situaci nejlépe popíše právě předepsané pojistné za dva nejprodávanější produkty smíšeného životního pojištění (jeden s pojistnou částkou shodnou pro případ smrti a pro případ dožití a druhý s výrazně zvýšenou pojistnou částkou pro případ smrti) a investičního životního pojištění.

Analyzován je objem předložené produkce jak v Kč, tak v kusech návrhů týdně. Nejde tedy o skutečný objem produkce (po vypojistkování a po zaplacení). Vypovídací schopnost dat je však stále vysoká a charakterizuje spíše obchodní úspěšnost prodejních sítí pojišťovny v rámci jednotlivých produktů (a ochotu obyvatelstva tyto produkty si sjednat). Časová řada plně pokrývá dva roky (dvakrát 53 týdnů). Protože prodej životního pojištění se odehrává do značné míry i v nepracovní dny, nebylo provedeno očištění řady podle počtu pracovních dnů v jednotlivých týdnech. Naopak bylo provedeno "znehodnocení" řad vynásobením zde neuvedeným koeficientem, aby nemohly být (ani potenciálně) prozrazeny interní údaje pojišťovny.

Stabilita podmínek

Řada je zajímavá tím, že s jejím začátkem nabyla účinnosti novela zákona o daních z příjmů, která přinesla daňové úlevy na životní pojištění (všechny tři zkoumané produkty).

V průběhu trvání celé řady docházelo k průběžnému poklesu sazeb na mezibankovním trhu za současného poklesu indexu světových burz a posilování kurzu naší měny, což tedy vedlo k záporné výnosnosti jednoho fondu investičního životního pojištění zaměřeného na zahraniční akcie, a tak se oba produkty tradičního pojištění se zabudovanou technickou úrokovou mírou stávaly relativně atraktivnějšími (oproti investičnímu).

Během trvání časové řady nedošlo ke změně provizních schémat, což by mohlo mít vliv na nabídku produktů ze stran zprostředkovatelů (přestože provize všech produktů jsou poměrně značně rozlišné) ani konstrukce daňových zvýhodnění. Jediným externím faktorem tak zůstává změna technické úrokové míry u obou tradičních produktů (ve všech grafech je tento okamžik vyznačen svislou čárou). Tím se investiční životní pojištění stalo relativně výhodnějším produktem.

Cílem je pokusit se najít charakteristiky prodeje jednotlivých stěžejních produktů životního pojištění, dále pak vztahy a závislosti mezi prodeji těchto produktů.

Mezi odpovídajícími zkoumanými časovými řadami lze nalézt výrazné odlišnosti. Je zřejmé, že průměrné pojistné za investiční životní pojištění velmi kolísá (produkt tedy vykazuje známky začínajícího, neznámého produktu a také skutečnost, že vychází z malého týdenního počtu hodnot). Průměr je také ovlivněn tím, že produkt si zatím spíše hledá svoji klientelu, proto je průměr ovlivněn několika velkými obchody. Lze se přesvědčit také pohledem na grafy popisující prodeje v Kč a také v kusech.

Trendová analýza

Je nesporné, že prodeje jednotlivých produktů se vzájemně ovlivňují. Klienti mají omezenou schopnost hradit běžné pojistné, zprostředkovatelé jsou schopni týdně uskutečnit pouze omezený počet schůzek a také se při určité hranici příjmu spokojí se svou situací a další smlouvy nesjednávají.

Předmětem zkoumání je tedy snaha najít závislosti mezi jednotlivými časovými řadami. Je zřejmé, že významnou korelaci lze očekávat mezi počtem kusů a objemem produkce jednotlivých produktů životního pojištění (tedy stabilnější průměrné pojistné). Důležitou otázkou (a vlastně cílem této práce) je, zdali prodej investičního životního pojištění má vliv na prodej tradičního životního pojištění (zde reprezentovaný dvěma typickými a oblíbenými produkty).

Korelační koeficienty byly zjišťovány až po očištění od trendové složky. Jiné složky (sezónnost, cykličnost) jsou pravděpodobně také přítomny. S ohledem na krátkost řady (2 roky) tyto složky nelze detekovat. Jednotlivé párové korelační indexy přináší tabulka.

Zde se již dostáváme ke klíčovému zjištění, že obě veličiny popisující investiční životní pojištění jsou na veličinách popisujících tradiční produkty prakticky nezávislé. Všechny veličiny jsou závislé na ostatních spíše pozitivně (byť velmi volně). Zajímavé je, že velmi podobných hodnot bylo naměřeno pro data očištěná od trendu ostatními funkcemi a také pro data od trendu neočištěná. Stejně tak je zřejmé, že nejde o zdánlivou korelaci, protože téměř stejných hodnot bylo naměřeno i pro diference.

Produkty si vzájemně "nevadí"

Ač to zní neuvěřitelně, prodej třech nejprodávanějších produktů (měřených jak počty kusů návrhopojistek, tak objemem produkce v Kč) spolu významně nesouvisí.

Obchodní ředitelé pojišťoven a zprostředkovatelských společností mající v nabídce tyto produkty tedy při sestavování plánů nemusí brát v potaz "trade-off" mezi jednotlivými produkty. Ty si tedy mezi sebou vzájemně "nekonkurují", nebo, jinak řečeno, nelze prokázat tzv. kanibalizační efekt.

Zajímavá by jistě byla studie závislosti předložené produkce na počtu registro vaných zprostředkovatelů, případně výdajích na školení (zde ovšem se zabudovaným zpožděním).

Graf 1

Graf 2

Graf 3