Solidní výsledky tuzemských bank

Úvěrovou stagnaci z minulých let vystřídal v roce 2003 mírný růst, a to především v důsledku mimořádného růstu úvěrů obyvatelstvu. Objem těchto úvěrů dosáhl přibližně 995 mld. Kč a proti roku 2002 se zvýšil o 105 mld. Kč. Alokační funkce bankovního sektoru však může být vnímána jako nedostatečná ve vztahu k nefinančnímu sektoru. Úvěry podnikům stagnovaly a nedosáhly úrovně roku 2001. Příčinu lze hledat v několika faktorech. Finanční situace podniků zůstává i přes mírné zlepšení nadále slabší, je málo efektivně úvěrovatelných projektů a úvěruschopných firem. Úvěry živnostem jsou stále nevýznamné, přestože po mnohaletém poklesu došlo v roce 2003 konečně k dlouho očekávanému růstu i v tomto segmentu. Banky půjčovaly hlavně obyvatelstvu. Nárůst úvěrů fyzickým osobám je skutečně rapidní, od roku 2001 se zvýšily o více než 80 %. Stav úvěrů obyvatelstvu se ke konci roku 2003 přiblížil jedné čtvrtině celkového stavu úvěrů a lze očekávat jejich další růst díky nevyčerpané poptávce zejména po hypotečních úvěrech, stavebním spoření a spotřebitelských úvěrech. Fyzické osoby se staly cílovou skupinou většiny bank a konkurence v tomto tržním segmentu je velká. Dalším faktorem podporujícím oživení na trhu úvěrů domácnostem byl pokles úrokových sazeb klientských úvěrů v průběhu roku (ke zvratu trendu došlo až v úplném závěru roku). Tento pokles odrážel opakovaný pokles základních úrokových sazeb vyhlašovaných centrální bankou, promítnutý do poklesu sazeb na mezibankovním trhu. Pokud by se schopnost obyvatelstva splácet v budoucnu z nejrůznějších důvodů snížila, může vzniknout obava ohledně kvality těchto úvěrů.

Mírný růst bilanční sumy bankovního sektoru v roce 2003 potvrdil, že stále existuje potenciál dalšího rozvoje. Z makroekonomického hlediska je důležité, že díky obezřetnému hospodaření je bankovní sektor stabilní.

Očima supervisora. Z hlediska parametrů obezřetnosti je bankovní sektor v pořádku. Je dobře kapitalizován: kapitál stále roste a v roce 2003 dosáhl 143 mld. Kč. Kapitálová přiměřenost (vyjadřující poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům) je na solidních 14,5 % (minimum je 8 % a v sektoru není jediná banka, která by tento limit nesplňovala). Kvalita aktiv se dále výrazně zlepšila, když ohrožené úvěry klesly na přibližně 49 mld. Kč ze zhruba 76 mld. Kč v roce 2002. Ohrožené úvěry tvoří pouze necelých 5 % z celkového objemu úvěrů, což je číslo srovnatelné se stavem v členských státech Evropské unie. Banky ušetřily na nákladech, protože nemusely tvořit takové množství opravných položek jako v minulých letech. Potenciální ztráty z ohrožených úvěrů jsou ze 140 % kryty opravnými položkami a rezervami.

Úroveň managementu bank se stále zlepšuje. Banky zavádějí sofistikovanější metody řízení rizik, aby ušetřily kapitál. Přitom využívají možností, které se před nimi otevírají s novými pravidly hry v rámci Basel II. Díky informačním technologiím dochází k racionalizaci práce. Ziskovost (měřená čistým ziskem k aktivům) ve výši 1,2% odpovídá lepšímu průměru dosahovanému v zemích EU. Rychle likvidní prostředky bank se dále zvýšily na přibližně 910 mld. Kč. Nejvíce narostl objem prostředků investovaných do státních pokladničních poukázek, které dnes tvoří zhruba třetinu rychle likvidních aktiv. Největší položku těchto aktiv však i nadále představují vklady a úvěry u České národní banky (asi 480 mld. Kč). Rostoucí podíl vkladů klientů splatných na požádání může pro banky za jistých okolností představovat zvýšení rizika nedostatku likvidních zdrojů (ačkoli určitá hladina vkladů na viděnou zůstává obvykle bankám trvale disponibilní). Naopak pokles vkladů se splatností přesahující pět let představuje úbytek zdrojů, které má banka dlouhodobě k dispozici. Tento jev ale není znepokojivý díky tomu, že za většinou bank stojí silné zahraniční banky, které mohou flexibilně potřebné prostředky dodat.

Očima drobných klientů. V důsledku stále klesajících úrokových sazeb získali klienti bank z vkladů jen malé výnosy. Průměrná úroková sazba z vkladů v roce 2003 činila 1,4 % při inflaci měřené meziroční změnou spotřebitelských cen ve výši 1 %. Přesto vklady obyvatelstva v bankách stouply o přibližně 48 mld. Kč.

V očekávání změny zákona upravujícího podmínky stavebního spoření od roku 2004 rychle rostly zejména vklady u šesti stavebních spořitelen. Tyto vklady narostly meziročně téměř o třetinu, aby ke konci roku dosáhly zhruba 246 mld. Kč. Také úvěry poskytované stavebními spořitelnami vzrostly na přibližně 64 mld. Kč.

Obyvatelstvo se u bank více zadlužovalo i díky široké nabídce dalších úvěrových produktů, zejména hypotečních a spotřebitelských úvěrů, které meziročně vzrostly o 48 %, resp. o 19 %. Zatímco emise spotřebitelských úvěrů dosáhla na konci roku hladiny srovnatelné s úvěry stavebních spořitelen, hypoteční úvěry zaznamenaly rekordní výši a poprvé se 109 mld. Kč překonaly hranici 100 mld. Kč. Úroková sazba z úvěrů obyvatelstvu však byla výrazně vyšší než průměrná sazba z úvěrů a dosahovala 8,5 %.

Klientům bank také vzrostly náklady díky zvyšujícím se poplatkům a provizím v souvislosti s poskytováním bankovních služeb, což nevnímali pozitivně. Růst poplatků do značné míry souvisí s růstem počtu bezhotovostních plateb (např. výplaty posílané na běžný účet zaměstnance nahrazující výplatu v hotovosti či inkaso z běžného účtu nahrazující platby prostřednictvím pošty) a se zaváděním nových produktů a služeb, které nejsou spojeny s úrokovými výnosy a náklady, nýbrž s poplatky.

Dalším z faktorů podporujících růst výnosů bank z poplatků a provizí byl pokračující trend většího využívání platebních karet. Klienti stále více používají bankovní platební karty k získání hotovosti a hlavně přímo k platbám za zboží a služby. Počet debetních platebních karet dosáhl v roce 2003 čísla 5,8 mil., ve srovnání s rokem 2002 však byl jejich růst pomalejší. Kreditních karet bylo sice "jen" 206 tisíc, jejich počet se však proti roku 2003 téměř zdvojnásobil. Většina karet z obou kategorií má mezinárodní platnost. Klienti si mohli na konci roku 2003 vybírat hotovost z již téměř 2,5 tisíce bankomatů.

Díky ostřejší konkurenci mezi bankami se jejich přístup ke klientům pozitivně změnil. Nabízejí individuální přístup v obsluze a rozšířily nabídku nejrůznějších produktů a služeb. Co se týče distribučních kanálů, v roce 2003 posílilo postavení elektronického bankovnictví. Jak v počtu klientů, tak i v počtu a objemu uskutečněných transakcí opět rostly homebanking a internetové bankovnictví. Obecná obliba mobilních telefonů se promítla do enormního nárůstu jejich využití pro bankovní transakce, jejichž počet meziročně vzrostl téměř o třetinu. Díky větším převáděným částkám roční objem takto uskutečněných transakcí několikanásobně vzrostl.

Očima vlastníků. Spokojeni jsou zejména vlastníci velkých bank. Tři největší peněžní ústavy se na celkovém zisku bankovního sektoru podílely zhruba 66 %, pět největších bank se přiblížilo 80 %. V roce 2003 se dostal bankovní sektor jako celek již počtvrté do černých čísel a (druhým rokem) vykázal vysoký čistý zisk: 30 mld. Kč, tj. pouze o zhruba 300 mil. méně než v roce předchozím. Po mnohaletém čerpání státních dotací z peněz daňových poplatníků začaly banky odvádět do státního rozpočtu daně. Ve ztrátě byly jen dvě malé banky.

Pokles hlavní složky zisku z finanční činnosti - úrokového zisku o 1,4 mld. Kč proti roku 2002 na přibližně 53,8 mld. Kč - byl více než kompenzován růstem zisku z poplatků a provizí, který dosáhl 26,3 mld. Kč. V loňském roce banky tvořily historicky minimální opravné položky (pouze 0,8 mld. Kč), což v jejich hospodaření přispělo ke snížení nákladové strany. Správní náklady sice proti předchozímu roku mírně vzrostly, ale ze střednědobého hlediska zůstávají řádově na stejné výši (zhruba 47 mld. Kč), přestože se počet pracovníků v bankovním sektoru dále snížil: o 563, na 38 930 osob. Tlak na zvyšování výnosovosti a ziskovosti bude v dalších letech pokračovat a v této souvislosti lze předpokládat snižování správních nákladů.

(Toto hodnocení bankovního sektoru vychází z neauditovaných výsledků za rok 2003.)

ČNB, sekce bankovní regulace