Vstup do EU přinese větší komfort

Vstup do EU přinese větší komfort

Přesto k některým změnám dojde. Prezident republiky totiž podepsal v lednu 2004 tři nové zákony, které přinášejí změny do českého pojišťovnictví. Jedná se o novelu zákona o pojišťovnictví, zákon o pojistné smlouvě, zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí (k novelizaci došlo ještě u zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Tím jsou vytvořeny všechny právní předpoklady pro to, aby se český pojistný trh mohl od 1. května 2004 připojit k jednotnému pojistnému trhu zemí EU.
Jde o poslední balík zákonů, který před vstupem do EU dovršuje sladění našeho práva s právem EU v oblasti pojišťovnictví. Od 1. ledna 2005 budou pojišťovny sjednávat majetkové a životní pojištění v mezích nového zákona o pojistné smlouvě. Ten podle odborníků přinese spíše kosmetické úpravy, které napomohou zvýšit komfort služeb poskytovaných klientům. Nový zákon nebude mít retrospektivní působnost, a tak se pojištění, které bylo sjednáno před 1. lednem 2005, bude nadále řídit dosavadní úpravou v občanském zákoníku.
Co by ale podnikatelé a spotřebitelé měli vzít v úvahu při sjednávání životního pojištění, které je nutné například i pro získání hypotečního úvěru, po vstupu České republiky do Evropské unie?

Pojistit se půjde i u pojišťoven EU

Od 1. května 2004 budou mít čeští zákazníci možnost koupit pojištění nejen od českých pojišťoven, ale také od pojišťoven z členských států Evropské unie. Pojišťovny z EU budou moci v rámci volného poskytování služeb nabízet své pojistné produkty zákazníkům na území ČR bez toho, že by zde musely založit svoji pobočku. Budou muset pouze splnit oznamovací povinnost vůči odpovídajícím dozorovým orgánům.
Protože lze čekat, že zahraniční pojišťovny budou této možnosti využívat, dočkají se zřejmě čeští klienti širší nabídky pojistných produktů, bude tedy více z čeho vybírat. Navíc to může být výhodné pro zaměstnance podniků, jež jsou součástí mezinárodní firmy. Ta může mít sjednaný program pojištění v rámci celé své skupiny, který může mít výhodnější podmínky, než nabízí jednotlivcům pojišťovny na českém trhu nyní. Volné poskytování pojišťovacích služeb také umožní nákup speciálních nebo ne zcela běžných pojistných produktů u pojišťoven z EU, které zatím nelze koupit na českém trhu.
Ovšem pozor. Při sjednávání pojistné smlouvy s pojišťovnou v zahraničí je zapotřebí dát si pozor na to, podle jakého právního řádu se bude pojištění řídit, zda podle českého, nebo podle země, v níž pojišťovna sídlí. Zákon o pojistné smlouvě totiž umožňuje, aby se smlouva řídila jiným právem než právem českým. Ještě před uzavřením smlouvy bude tedy nutné v případě, že se bude řídit jiným než českým právním řádem, pořádně prostudovat podmínky pojištění v rámci té které země. Zákon v takové situaci vyžaduje po pojišťovně, aby klientovi sdělila podmínky pojistné smlouvy v češtině, nicméně ta nemusí vždy uvést všechny informace. Důležité zcela jistě bude zjistit si především rozsah případného pojistného plnění.
Zákon v této souvislosti umožňuje i uzavřít smlouvu na dálku, tedy například prostřednictvím internetu, a v takovém případě je možné i do určité doby od uzavřené smlouvy odstoupit bez uvalení sankcí. Před sjednáním životního pojištění se v každém případě vyplatí seznámit se nejen s cílovou částkou, ale také s možnostmi předčasného ukončení pojištění a s nevýhodami, které z toho plynou. Nicméně obecně by podle odborníků měl vstup do EU a tím rozšíření pojistného trhu přinést klientovi vyšší komfort, pojišťovny by měly více, podrobněji a jasněji informovat o každém produktu a jeho plnění.

Lidé již svěřili přes sto miliard korun

Ve srovnání se zeměmi Evropské unie je u nás stále nižší objem životního pojištění, a to v průměru zhruba čtvrtinový. Nicméně právě tento typ pojištění u nás roste rychleji ve srovnání s ostatními typy pojištění a odborníci čekají, že i nadále poroste. Přesto zatím u nás činí podíl životního pojištění zhruba jednu třetinu na celkovém pojistném, a neživotního dvě třetiny. Ve většině zemí Evropské unie je přitom tento poměr opačný.
Podle údajů České asociace pojišťoven (ČAP) pojišťovny působící v České republice loni předepsaly o 17,3 procenta více pojistného ve srovnání s rokem 2002. Členové ČAP se přitom na českém pojistném trhu podílejí více než 99 procenty. Celkové předepsané pojistné dosáhlo výše 104,8 miliardy korun. Poprvé v historii České republiky tak překonalo stomiliardovou hranici.
Objem životního pojištění zaznamenává vyšší nárůst především od zavedení daňových úlev.
Loni zaznamenalo životní pojištění nárůst o 20,6 procenta na 41,1 miliardy korun. Díky tomu se na celkovém objemu předepsaného pojistného podílí už 39,2 procenta proti 27,5 procenta v roce 2002.
Neživotní pojištění stouplo o 15,3 procenta, ovšem díky vyšší základně se podílí na celkovém pojistném 63,7 procenta. Velkou část majetkových pojistek tvoří povinné ručení a havarijní pojištění. Pojistky spojené s motorovými vozidly představují více než třetinu všech neživotních pojistek.
Celkově byla na trhu nejúspěšnější Česká pojišťovna (ČP) s 37,6 miliardy předepsaného pojistného. Na druhém místě zůstala Kooperativa s 20 miliardami. Nejvíce mezi největšími pojišťovacími ústavy rostla Generali, jež loni předepsala o 70 procent více než v roce 2002. V celkovém objemu ale šlo o 4,6 miliardy korun. ČP rostla o 13 procent, Kooperativa dokonce o 20 procent. Třetí největší Allianz rostla o 14 procent, když předepsala 8,7 miliardy korun.
Pojistný trh České republiky si loni podle prezidenta ČAP Vladimíra Mráze uchoval poměrně vysokou dynamiku růstu. Pojistný trh jako celek podle něho již 12 let dokazuje, že má pevné základy, na kterých systematicky buduje důvěryhodné vztahy se svými klienty. "Daňové zvýhodnění soukromého životního pojištění má nesporný prorůstový efekt. Zapůsobilo ale i to, že občané s ohledem na ekonomický vývoj více myslí na budoucnost," uvedl Mráz.
Další nárůst životního pojištění bude záviset na růstu naší ekonomiky a zcela jistě bude ovlivněn i diskutovanou důchodovou reformou. Například generální ředitel Pojišťovny České spořitelny Jaroslav Kulhánek v tisku uvedl, že očekává meziroční nárůsty objemu předepsaného životního pojistného na úrovni minimálně deset až dvanáct procent.

Daňové výhody životního pojištění

Zájem o životní pojištění u nás výrazně stoupá od doby, kdy vláda schválila daňové výhody pro ty, kteří uzavřou pojistnou smlouvu za určitých, předem daných podmínek. Proč většina států včetně České republiky životní pojištění daňově zvýhodňuje?
Pravidelným spořením totiž lidé odkládají část své současné potenciální spotřeby, což snižuje objem volných peněz v ekonomice a to oslabuje inflační tlaky, protože člověk nepoužije svoje peníze na spotřebu, ale uloží je. Současně pojišťovny se svěřenými penězi hospodaří, a to podle podmínek stanovených zákonem o pojišťovnictví. Ten jim kromě jiného přikazuje část finančních prostředků umístit do státních dluhopisů a pokladničních poukázek České národní banky. Tím stát získává relativně levný zdroj peněz.
V neposlední řadě v případě, že pojištěný člověk zemře, pomůže rodině alespoň na čas udržet životní standard vyplacené pojistné plnění, což státu minimálně odloží zátěž v podobě například sociálních dávek.
Nejčastěji nabízeným a uzavíraným druhem pojištění je pojištění pro případ smrti nebo dožití - kapitálotvorné, kapitálové živ. pojištění. Lze říci, že se vlastně jedná o spojení dvou pojištění v jedno. A to rizikového pojištění pro případ smrti a pojištění nebo lépe řečeno spoření a pojištění pro případ dožití. Princip je v tom, že buď v případě úmrtí pojišťovna vyplatí oprávněným osobám sjednanou pojistnou částku, nebo v případě dožití předem pevně daného věku vyplatí pojišťovna sjednanou pojistnou částku pojištěnému.
V České republice je kapitálové životní pojištění podporováno dvěma způsoby, a to odloženou splatností daně z příjmu fyzických osob a pak možností odpočtu části zaplaceného pojistného ze základu daně z příjmu. Odložená splatnost daně z příjmu znamená, že daň bude stržena až v okamžiku čerpání naspořených prostředků. Tím klient dosáhne ve srovnání s běžným termínovaným vkladem při stejné úrokové míře vyššího výnosu z úroku, a tedy vyššího zhodnocení vložených prostředků. U termínovaného vkladu je totiž daň strhávána na konci roku. A nadále se zhodnocuje pouze vklad a zhodnocení, ze kterého byla stržena daň. U kapitálového životního pojištění tato daň stržena není, a proto se může nadále zhodnocovat i část, která by jinak byla stržena jako daň.
A jak je to s možností odpočtu daně? Podle zákona mají od 1. 1. 2001 fyzické osoby a jejich zaměstnavatelé možnost odečíst si část zaplaceného pojistného ze základu daně z příjmu. Má to ale svoje podmínky. Fyzická osoba si může odečíst část zaplaceného pojistného od svého daňového základu, maximálně ve výši 12 tisíc korun ročně. U zaměstnanců má možnost zaměstnavatel odečíst zaplacené pojistné až do výše 8 tisíc korun ročně (za každého zaměstnance). Tato částka je navíc osvobozena od placení pojistného za sociální zabezpečení, za všeobecné zdravotní pojištění a od příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Poměrně přísná je další podmínka, a to minimální pojistná doba, na kterou musí být pojistka sjednána. Ta činí pět let, takže výplata pojistného plnění musí být v pojistné smlouvě sjednána nejdříve až po uplynutí 60 měsíců. Současně ale musí pojištěný dosáhnout věku 60 let. Tyto daňové výhody se týkají "spořících" pojištění, kapitálového životního pojištění, pojištění pro případ dožití a důchodového pojištění.
Jak upozorňuje Petr Poncar z ČAP v měsíčníku Pojistný obzor, poslední novela zákona o dani z příjmu, kterou projednal Parlament ČR na přelomu loňského a letošního roku, přináší ještě další podmínku pro fyzické osoby. U kapitálového životního pojištění je stanovena u pojistné smlouvy s pojistnou dobou od pěti do patnácti let minimální pojistná částka na 40 tisíc korun, u smlouvy nad patnáct let na 70 tisíc korun.
Kolik tedy můžete na daních ušetřit? Podle výpočtu České asociace pojišťoven pokud bude mít pojištěný základ daně 9100 Kč a bude měsíčně platit na životní pojištění částku 1000 Kč, získá ročně úsporu na daních ve výši 1800 Kč. Při základu daně 18 200 Kč měsíčně a při stejné výši placeného pojistného, tedy při měsíčním pojistném 1000 Kč, ale již daňová úspora pro pojištěného činí 2400 Kč. Pro úplnost, v případě výplaty pojistného daní klient svůj příjem 15procentní sazbou, v případě výplaty odbytného - pokud pojistná smlouva zanikla například předčasně - je příjem zdaněn 25procentní sazbou. Poměrně přísné podmínky pro odpočet daně, především pak věk při výplatě 60 let, zřejmě odradí od použití daňového zvýhodnění především mladé lidi. Klient, který uzavře pojištění ve svých 20 letech, pravděpodobně bude chtít čerpat z naspořených prostředků dřív. Tyto podmínky jsou tedy výhodné spíš pro lidi ve věku kolem čtyřiceti, padesáti let.

Pojišťovny podle předepsaného pojistného v roce 2003
Česká pojišťovna 37,6 (13)
Kooperativa 20,0 (20)
Allianz 8,7 (14)
Pojišťovna ČS 6,9 (10)
ČSOB Pojišťovna 6,0 (10)
ING 5,0 (5)
Generali 4,6 (70)
Komerční pojišťovna 3,2 (37)
ČPP 3,0 (45)
Uniqa 2,5 (37)
Poznámka: Údaje jsou v miliardách Kč (v závorce nárůst v procentech proti roku 2002).
Zdroj: ČAP

Kapitálové životní pojištění
Produkt Termínovaný vklad Kapitálové životní pojištění

Jednorázový vklad 100 000 Kč 100 000 Kč 1)
Zhodnocení 10 % p. a. v 1. roce 10 000 Kč 10 000 Kč
Daň 15 % 1 500 Kč 1 500 Kč
Základ pro zhodnocení ve 2. roce 108 500 Kč 110 000 Kč 2)
Zhodnocení 10 % p. a. ve 2. roce 10 850 Kč 11 000 Kč
Poznámka:
1) Vklad je proveden formou přímého vkladu na kapitálovou rezervu pojištění.
2) Splatnost daně je odložena až do okamžiku, kdy bude zhodnocení čerpáno.
Zdroj: ČAP