Odstupné je nutné použít v souladu se zákonem

Odstupné je nutné použít v souladu se zákonem

Stát sice regulací nájemného brzdí vytvoření funkčního trhu s byty, nicméně určitá podpora sociální mobility v tomto směru existuje. A sice daňová.
Zákon o daních z příjmů osvobozuje od daně příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu. Nejen to, osvobozeny jsou i příjmy, které nájemník získá jako náhradu (odstupné) za uvolnění bytu ovšem za předpokladu, že tyto peníze použil nebo použije na uspokojení bytové potřeby nejpozději v dalším kalendářním roce po přijetí odstupného.
Tento příjem je osvobozen, i když částku odpovídající odstupnému vynaložil poplatník na obstarání bytových potřeb v době jednoho roku před jejím obdržením.
V praxi to může vypadat tak, že zpravidla majitel domu nájemníkovi buď koupí byt, nebo mu vyplatí odstupné za to, když se odstěhuje. Není to ale podmínkou. V zákoně není přesně stanoveno, kdo musí náhradu vyplatit, aby byly splněny podmínky pro daňové osvobození na straně příjemce. Může to být majitel bytu stejně dobře jako třeba nový nájemník. V zásadě se ale musí jednat o odstupné za uvolnění.
Vyplacení náhrady nebo přijetí vlastnictví jiného bytu nemusí tedy nájemník zdaňovat, ale naopak musí ohlásit finančnímu úřadu. A to do konce roku, v němž k přijetí došlo. Odstupné musí přitom být použito na uspokojení bytové potřeby.
Bytové potřeby jsou získání bytu, výstavba nebo koupě stavby pro bydlení, získání stavebního pozemku za účelem výstavby stavby pro bydlení nebo stavebního pozemku, na kterém se nachází stavba pro bydlení. K uspokojení bytové potřeby slouží také nástavby (zvýšení stavby), přístavby (rozšíření stavby), stavby zachovávající vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby (přestavby, vestavby, podstatné změny vnitřního zařízení, podstatné změny vzhledu stavby) i všechny tyto úpravy nebytového prostoru na byt. Bytovou potřebou je také modernizace a údržba bytu včetně úhrady případného podílu na úpravách společných částí. Údržbou stavby se rozumí zachování dobrého stavu stavby, aby nevznikalo nebezpečí požárních a hygienických závad. Z tohoto výčtu je patrné, že použití peněz z odstupného za uvolnění bytu je skutečně velmi široké.
Jen není na první pohled jasné, co znamená získání bytu, a jak by se finanční úřady tvářily, kdyby bylo odstupné použito na vyplacení jiného odstupného.
Také u majitele domu je vyplacení náhrady nebo koupě bytu nájemníkovi daňovým nákladem. Uvolněný byt ale musí být využíván vlastníkem pro podnikatelskou činnost nebo pronájem nejdéle do dvou let od uvolnění. A musí být takto využíván nejméně po dobu dalších dvou let. Když podmínka nebude dodržena, vlastník bytu je povinen vyplacenou náhradu dodanit. Za porušení těchto podmínek se přitom nepovažuje prodej takového bytu.