Burzy v Budapešti a Vídni spojí síly
Po svém "takřka" sloučení jdou burzy z Budapešti a Vídně jak na národní, tak mezinárodní úrovni do ofenzívy. "Chceme ukázat výhody regionu a zvýšit mezinárodní pozornost," řekl Stefan Zapotocky, prezident Wiener Börse.
Spolu s ním hodlá proto Zsolt Horváth, šéf budapešťské burzy (BSE), pokračovat v dosavadní strategii. "Chceme na burzu dostat více firem a zvýšit zájem domácích soukromých i institucionálních investorů," řekl. K dosažení těchto cílů by měl přispět také nový index Bumix pro středně velké společnosti, který byl zaveden prvního června. "Když Vídeň a Budapešť budou spolupracovat, mělo by to mezinárodní význam těchto trhů zvýšit," míní Ádám Farkas z budapešťské banky CIB.
Jedním z cílů, o jehož dosažení burzy usilují, je podle Zapotockého to, aby do roku 2008 dosáhla tržní kapitalizace kotovaných firem výši sta miliónů eur. Firmy na burze Budapešť zatím dosahují hodnoty téměř 17 miliard eur, ve Vídni pak 50 miliard eur. Jen pro srovnání - třicet největších firem v německém akciovém indexu Dax má tržní kapitalizaci ve výši 541 miliard eur.
Rakouští investoři 66,2procentní podíl na maďarské burze získali před dvěma týdny. Z Vídně řízená společnost HVB Hungaria má 25 procent, Kontrollbank 14 procent a Erste Bank a Raiffeisen Zentralbank každá 6,5 procenta. Dalších 14 procent drží Wiener Börse. Spojením se opět rozhořela debata o budoucnosti burz ve střední a východní Evropě. Odborníci diskutují především o tom, zda jsou menší trhy, jako jsou například v Praze, Bratislavě a Ljubljani, schopné přežít a zda by se neměla centrem akciových trhů ve střední a východní Evropě stát Varšava.
Podle Zoltana Réczyho, z brokerské společnosti Buda-Cash, mají menší burzy podobně jako Budapešť zájem spolupracovat se západními burzami, protože taková strategická spojení by nejvíce pomohla jejich vývoji. "Nezdá se mi být realistické, že by se obchod přesunul výhradně do Varšavy," míní.
Kornél Sarkadi-Szábo z firmy Raiffeisen pak zdůrazňuje, že je vedle strategie burzovního managementu důležitý především tlak západních investorů. "Jejich zájem by mohl burzy donutit k větší spolupráci, protože zfúzovaný trh by byl efektivnější," tvrdí.
Podle šéfa maďarské burzy Horvátha pro Budapešť každopádně platí, že velký zájem by mohly mít především domácí firmy, které zde mohou dosáhnout největších objemů obchodů a nejvyšší ceny. "Kromě toho je již dnes podíl zahraničních investorů na budapešťských obchodech téměř 75 procent, což dokazuje, že zde dostanou dobré služby za dobrou cenu," míní.
Podle Horvátha navíc ekonomika Maďarska roste o čtyři procenta, největší firmy na burze jako MOL dosahují rekordních zisků. Také analytik Réczy odhaduje, že počet maďarských akcií v portfoliu navýší díky rozšíření Evropské unie také západní fondy. Vysoké šance na zvýšení mají podle Sarkadi-Szábo především akcie MOL a OTP, protože jsou dosud podhodnocené.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist