Úřední věstník zákonů EU je nezbytností

Úřední věstník zákonů EU je nezbytností

V důsledku vstupu České republiky do Evropské unie platí na našem území vedle českého práva i právo Evropských společenství. Naskýtá se tedy otázka, jakým způsobem je právo ES vyhlašováno a kde se s ním mohou čeští občané a podniky seznámit. Stejně jako jsou české právní předpisy vyhlašovány ve Sbírce zákonů, vydávají Evropská společenství vlastní sbírku, tak zvaný Úřední věstník.

Zákon je platný až po jeho vyhlášení

"Lex non promulgata non obligat", nevyhlášený zákon nezavazuje, praví staré římské rčení. Rovněž česká ústava požaduje, aby byl zákon vyhlášen. Nevyhlášený zákon neplatí a nikdo nemá povinnost se jím řídit. Závazný je pro občana pouze právní předpis, se kterým měl možnost se seznámit a sice v úředním jazyce státu, na jehož území předpis platí.
Znění všech vyhlášených zákonů Evropských společenství je možné získat v Úředním věstníku. Tam mohou podnikatelé také nalézt i nařízení, směrnice a další právní předpisy. Stejně tak tam jsou například judikáty evropských soudů, memoranda z parlamentních zasedání a vyhlášené veřejné zakázky ze všech členských států EU. Jedná se tedy o rozsáhlou informační databázi, jejíž sledování je pro každého, kdo se chce pohybovat na evropském trhu, nezbytnou nutností.

Jak mohou podnikatelé získat Úřední věstník

Úřední věstník je dostupný jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Tištěná podoba je již téměř raritou, obvyklejší je sledování a vyhledávání informací prostřednictvím CD-ROM zasílaného poštou nebo přes on-line databáze. Objednání tištěné podoby věstníku není navíc levná záležitost, v závislosti na frekvenci se cena pohybuje ve stovkách eur. Například celoroční předplatné činí zhruba 30 tisíc korun. CD-ROM jsou již levnější a přístup přes internet do základní on-line databáze je dokonce zdarma.
Úřední věstník vychází ve všech úředních jazycích členských států EU, kterých je nyní 22, včetně českého jazyka. Bylo by nasnadě očekávat, že dnem vstupu do EU budou všechny právní předpisy ES běžně dostupné v českém jazyce. Opak je bohužel pravdou. První problém vyvstává s běžnou dostupností. Podniky a mladší generace se jistě rychle naučí pracovat s bezplatnými databázemi, které jsou k dispozici na internetu. Pro ostatní občany však právě tento způsob může být problematický. Nelze totiž zapomínat, že pokud jde o české právní předpisy vycházející ve Sbírce zákonů, každá obec má povinnost opatřit si alespoň jeden výtisk sbírky a zajistit, aby byla každému dostupná. Podobná povinnost ve vztahu k právu ES zatím neexistuje.

V českém jazyce moc předpisů není

Ještě větším problémem je dostupnost evropských právních předpisů v českém jazyce. Do internetových databází se lze proklikat pouze přes některý ze "starých" úředních jazyků EU, tj. nejčastěji přes angličtinu, němčinu a francouzštinu. Navíc kompletní dostupnost českých verzí je zatím pouhým přáním. Nejúplnější databázi poskytuje informační portál vlády České republiky, tzv. ISAP.
Hledání však není pro běžné uživatele snadné, navíc se jedná pouze o pracovní, byť revidované verze, s nimiž se nelze v případě sporu ohánět u soudu. Nezbývá než konstatovat, že u těch evropských předpisů, které dosud nevyšly v Úředním věstníku EU v českém jazyce, nelze vymáhat jejich plnění českými podniky i občany. Případná škoda by šla k tíži českého státu či Evropských společenství.
Autorka pracuje v AK GLEISS LUTZ