Přechod k účetnictví se může prodražit

Přechod k účetnictví se může prodražit

Pokud podnikáte, musíte vést věrohodné záznamy o své činnosti. Poté, co bylo zrušeno jednoduché účetnictví, mohou si nejmenší podnikatelé vybrat: buď vést účetnictví, které existuje již jen ve své podvojné formě, nebo daňovou evidenci.
Nemohou si však vybírat všichni. Povinně vedou účetnictví jen společnosti a dále podnikatelé, kteří jsou zapsáni v obchodním rejstříku či jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty překročil za kalendářní rok částku šest miliónů nebo se k tomu sami rozhodnou. Účetnictví musejí vést také podnikatelé, kteří jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity, pokud alespoň jeden z účastníků sdružení vede účetnictví.

Zásoby a ceniny zvyšují daň, dluhy naopak snižují

Podnikatelé, kteří vedou jen daňovou evidenci, nejsou účetní jednotkou. Daňová evidence, jak napovídá název, slouží ke správnému zjištění daně z příjmů. Podnikatel musí zaznamenávat údaje o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně a o majetku a závazcích.
K poslednímu dni každého roku pak provede inventuru a o případné rozdíly upraví základ daně. Poplatník je povinen uchovávat tyto záznamy, dokud neuplyne doba pro vyměření daně, tedy tři roky, a pokud s ním probíhá daňové řízení, tak i déle.
Pokud zjistí, že mezi lednem a prosincem překročil šestimiliónový obrat, pak od následujícího roku povinně přechází k (podvojnému) účetnictví.
To si s sebou přináší některé povinnosti. Nejdůležitější a finančně nejbolestivější je takzvané dodanění zásob.
Zákon říká, že při přechodu z daňové evidence na účetnictví podnikatel ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno účtování, zvýší svůj základ daně o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem. Současně ale sníží svůj základ daně o hodnotu přijatých záloh a závazků.
Proč ta přísnost? Jde o to, že o hodnotu zásob (a dalších vyjmenovaných položek) si podnikatel již jednou svůj daňový základ snížil. Pokud je zanesl do účetnictví a postupně vydával do spotřeby, uplatnil by je jako daňový náklad podruhé.

Dodatečné zdanění zásob lze rozložit do pěti let

Právě dodanění zásob je jedním z hlavních důvodů, proč se podnikatelé přechodu na podvojné účetnictví obávají. Obchodník jako fyzická osoba s například stotisícovými zásobami jen kvůli přechodu na účetnictví zaplatí na dani z příjmů o 15 až 32 víc podle sazby, do které spadá.
Aby zmírnili náhlou a jednorázovou potřebu hotovosti v době placení daní, poslanci umožnili dodanění zásob rozložit.
Zákon říká, že hodnotu zásob a pohledávek, které poplatník evidoval v době zahájení vedení účetnictví, je možné zahrnout do základu daně buď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví, nebo postupně po pět následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví.
Stejný obchodník se stotisícovými zásobami tak po dobu pěti let přičte ke svému daňovému základu 20 tisíc. V těchto pěti letech se mu při kladném daňovém základu zvýší daň o tři tisíce až 6400 korun ročně, což je přece jen snesitelnější.
Někoho může napadnout, že během těchto pěti let podnikatel může spadnout pod šestimiliónovou hranici, vrátí se od účetnictví k daňové evidenci a dodanění zásob tak unikne. Tak to ale není, pokud se vrátí k daňové evidenci, musí zahrnout do daňového základu dosud nedodaněné zásoby.
Při přechodu z účetnictví k daňové evidenci platí reciproční pravidla. To znamená, že zásoby, ceniny a pohledávky sníží základ daně podnikatele, zatímco závazky je zvýší.