O akcie Postbank, dceřiné společnosti státem vlastněné Deutsche Post, není mezi investory valný zájem. Největší primární emisi v Německu za čtyři roky tak hrozí neúspěch. Postbank je podle počtu klientů největší bankou zaměřenou na drobné klienty v Německu.
Přestože akcie Postbank se mají začít obchodovat již v pondělí, tak investoři se podle ČTK zatím téměř žádní nepřihlásili. Příčinou je zřejmě vysoká cena. Deutsche Post chce za akcie 31,5 až 36,5 eura za kus. Tržní cena forwardových kontraktů na mimoburzovním trhu, které budou vypořádány v první den obchodování na burze, se pohybuje na spodní hranici stanové ceny, tedy kolem 31,5 eura za akcii. "Jsou příliš agresívní z hlediska ceny," míní Simon Hallet z Baring Asset Management. Organizátoři však doufají, že velké objednávky přijdou dnes.
Mluvčí Deutsche Post Manfred Harnischfeger řekl agentuře Bloomberg, že možnost změnit cenové rozpětí nebo objem je už minulostí. Zároveň naznačil, že netrvají na primární emisi za každou cenu.
Vstup na burzu zvažuje také 156 let stará investiční banka Lazard, v jejímž čele stojí proslulý veterán investičního bankovnictví Bruce Wasserstein. Primární emisi uvítá i pražská burza. 28. června by se na burze mělo začít obchodovat s akciemi společnosti Zentiva.
Trh primárních emisí v Evropě a Severní Americe se sice zotavuje jen pozvolna, ale počet IPO ve světě nabírá od poloviny loňského roku na síle. Podle čerstvého výzkumu společnosti Ernst & Young se za poslední dvě čtvrtletí uskutečnilo 639 celosvětových nabídek primárních emisí (IPO) v hodnotě 53 miliard dolarů. V prvním pololetí loňského roku se přitom provedlo 332 nabídek primárních emisí v hodnotě 23 miliard dolarů. Pokud si trh s IPO zachová současnou rostoucí dynamiku, tak by podle Ernst & Young mohl překonat rekord z roku 1998, kdy bylo uzavřeno 1100 transakcí za 118 miliard dolarů.
Tahounem růstu aktivity na primárních trzích je zejména region Asie. Hlavní podíl na tom měla Čína díky rychle rostoucí ekonomice. "V Asii je obrovský hlad po kapitálu," říká Alexander H. Mackintosh z Ernst & Young.
Trh IPO v Evropě kupodivu ovlivňují i vlády zemí jako Německo, Francie nebo Itálie, které jsou ve svízelné fiskální situaci a potřebují získat další příjmy. Jednou z cest je pro ně prodej podílu ve státních firmách na burze.
Vedle Deutsche Post, která je z většiny vlastněná německým státem, jde například o francouzskou firmu Snecma nebo italskou elektrárenskou společnost Enel. Ve všech zmíněných firmách si však stát ponechá většinu, což jak píše časopis Economist "je bod, který potenciální investoři, kteří zatím neprojevili příliš mnoho nadšení kupovat tyto akcie, rozhodně nepřehlížejí".
