Proplácení dovolené bude od října těžší

Proplácení dovolené se lidem od října ztíží

Praha, 12. 7. 2004
Lidé, kteří nemají zájem o dovolenou, ale raději si dny volna chtějí nechat proplácet, to budou mít v budoucnu složitější. Budou-li se bránit čerpání dovolené, může se stát, že budou mít automaticky volno v listopadu následujícího roku. A to asi pro většinu pracovníků neznamená tu ideální dobu pro odpočinek. Novinky v čerpání dovolených by měly začít platit od letošního října.

Současné podmínky čerpání dovolené

Dovolenou by si zaměstnanec měl vybrat vždy do konce příslušného kalendářního roku. Jestliže to z naléhavých provozních důvodů, pro překážky v práci nebo v případě, že zaměstnavatel neurčil její nástup, není možné, musí ji zaměstnavatel poskytnout tak, aby skončila nejpozději do konce příštího kalendářního roku.
Pokud ani v tomto dodatečném termínu pracovník nenastoupil na dovolenou, je zaměstnavatel nyní povinen poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. K tomu však dojde pouze tehdy, když zaměstnavatel neurčil zaměstnanci dobu čerpání dovolené nebo mu určil nesprávnou délku dovolené, když se vyskytly překážky v práci na straně zaměstnance, anebo kvůli skončení pracovního poměru.

Co přinesl Čechům vstup do EU u dovolené

Prvního května jsme se stali členy Evropské unie. Směrnice Evropského společenství, které se týkají pracovněprávních vztahů, je proto nezbytné začlenit i do našeho zákoníku práce. "Změny v čerpání dovolené již čekají jen na závěrečný podpis prezidenta republiky," vysvětluje Ladislav Jouza z Ministerstva práce a sociálních věcí.
Navrhované změny spočívají v tom, že pokud zaměstnavatel pracovníkovi neurčí čerpání loňské nevyčerpané dovolené ani do 31. října následujícího roku, je dnem nástupu na tuto dovolenou nebo její část první následující pracovní den. Toto platí v případě, že zaměstnanci nebrání překážky v práci, jako je například pracovní neschopnost, mateřská či rodičovská dovolená.
A další výrazná změna - nevyčerpá-li zaměstnanec dovolenou ani do konce následujícího kalendářního roku, nárok na ni zaniká. V krajních případech lze tu část z předloňské dovolené, jež přesahuje čtyři týdny, převést do dalšího (třetího) kalendářního roku.

Na kolik dní volna mají pracovníci nárok

Základní výměra dovolené činí čtyři týdny. Zaměstnancům, jejichž zaměstnavatelé neprovozují podnikatelskou činnost, přísluší ze zákona 5 týdnů volna. Naproti tomu podnikatelé mají možnost v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu prodloužit dobu dovolené podle svého uvážení.
Dovolená pedagogických a akademických pracovníků je osm týdnů, náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou však činí nejvýše čtyři týdny. Nekonal-li zaměstnanec v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, nevzniká mu nárok na základní čtyři týdny dovolené. V tomto případě mu náleží dovolená ve výši jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok, a to za každých 22 odpracovaných dní. I když ani toto pracovník nesplní, čerpání dovolené je v určitých případech možné. Týká se to situace, kdy se předpokládá splnění těchto podmínek do konce kalendářního roku, případně do skončení pracovního poměru.
Ani pokud pracovník změní v průběhu kalendářního roku zaměstnání, nezaniká mu nárok na dovolenou. Podmínkou převodu dovolené však je, že o to zaměstnanec požádá nejpozději před skončením pracovního poměru dosavadního zaměstnavatele. Oba zaměstnavatelé se navíc musí dohodnout na úhradě vyplacené náhrady mzdy. A to takové, na niž nevznikl zaměstnanci nárok u zaměstnavatele poskytujícího dovolenou.
Jestliže zaměstnanci skončil pracovní poměr a nebyla mu dovolená převedena k novému zaměstnavateli, bude mu proplacena nejpozději v nejbližším výplatním termínu po dni skončení pracovního poměru. Vyskytne-li se v době dovolené svátek, nezapočítává se do doby dovolené v případě, že by jinak tento den byl obvyklým pracovním dnem.