Finanční úřad může prominout nedoplatky

Finanční úřad může prominout nedoplatky

Finanční úřad může podnikateli částečně nebo úplně prominout daňový dluh. A to za podmínky, že by vymáháním nedoplatku byla vážně ohrožena výživa daňového dlužníka nebo osob, které jsou na jeho výživu odkázané.
Takový případ skutečně může snadno nastat. Zejména u podnikatele, který podniká nikoli jako "eseróčko", ale jako fyzická osoba a přitom vede účetnictví. V tom případě mu totiž vznikají daňové povinnosti již v případě vystavení faktury a pokud takový podnikatel nedostane zaplacenou jedinou významnější zakázku, daňové a jiné dluhy jej snadno mohou přivést k bankrotu.
Na rozdíl od společníků ve společnosti s ručením omezeným samostatný živnostník ručí za své dluhy do konce života a věřitelé se nerozpakují prostřednictvím exekutora zabavit i sociální dávky v plné výši.

Prominutí daní může být vázáno na podmínky

Finanční úřady mohou prominout daňový nedoplatek i v případě, že by vymáhání dluhu vedlo k hospodářskému zániku dlužníka, přičemž výnos z jeho likvidace by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím daňovém období (roce).
Správce daní zjistí splnění podmínek pro prominutí daně podle pomůcek, které má k dispozici nebo si je opatří. Pomůckami přitom mohou být jak daňová přiznání daňového dlužníka (či jiných poplatníků) i další nejrůznější údaje, doklady a dokumenty.
Při prominutí nedoplatku může správce daně stanovit určité podmínky, zejména povinnost zaplatit alespoň část daňového dluhu ve stanovené lhůtě. Důvody svého rozhodnutí o prominutí daňového nedoplatku správce daně dlužníkovi nesděluje a proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

Daňový dluh může být odepsán pro nedobytnost

Důležité je, že rozhodnutí o prominutí daňového dluhu platí jen za podmínek, za kterých bylo vydáno. Pokud například živnostník, který v důsledku svého bankrotu živí rodinu ze sociálních dávek, zdědí velký majetek nebo vyhraje značnou částku v loterii, zcela jistě zaplacením dlužných daní nebude ohrožena výživa jeho rodiny.
V tom případě finanční úřad osvědčí, že podmínky pro prominutí daně pominuly, a stanoví lhůtu pro zaplacení nedoplatku. Dlužník se proti tomu může odvolat, což má odkladný účinek.
Kromě prominutí nedoplatku může také finanční úřad odepsat daňový dluh pro naprostou nedobytnost. Za nedobytný se přitom rozumí nedoplatek, který byl bezvýsledně vymáhán, nebo pokud by vymáhání evidentně nevedlo k výsledku, nebo náklady na vymáhání by pravděpodobně přesáhly výtěžek. Nedobytný je také nedoplatek, jehož vymáhání by bylo spojeno se zvláštními a nepoměrnými obtížemi.
V tomto případě však dlužníka o odepsání nevyrozumí. Zákon říká, že daňový dluh v tomto případě trvá dále, dokud není vybrání daně promlčeno.

Nedoplatek je promlčen až po dvaceti letech

Daňový nedoplatek je obecně promlčen po šesti letech a finanční úřad k promlčení přihlédne jen tehdy, kdy dlužník vznese námitku na promlčení.
Promlčecí lhůta se přerušuje vždy, když správce daně provede nějaký úkon směřující k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku. V tom případě běží nová promlčecí lhůta po uplynutí kalendářního roku, v němž byl dlužník o tomto úkonu zpraven. Pokud tedy finanční úřad provede nějaký úkon například v srpnu, nová promlčecí lhůta běží od ledna následujícího roku. Takto lze promlčecí lhůtu protáhnout až na dvacet let od roku, kdy se nedoplatek stal splatným, se dvěma výjimkami.
Pokud si finanční úřad za nedoplatek vezme do zástavy nemovitost dlužníka a toto zástavní právo je zapsáno v katastru nemovitostí, pak není možné po dobu třiceti let od zapsání zástavy uplatňovat námitku promlčení. Podobně v případě, že správce daně má v zástavě movité věci, pak se zástavní právo nemůže promlčet do doby, kdy má finanční úřad tyto věci v držení.