Počítač můžete odepsat rovnou

Ačkoli zákon o daních z příjmů kategorii drobného majetku nezná (popravdě - nedefinují jej již ani účetní předpisy), tento pojem se běžně užívá pro označení hmotného majetku, jehož doba využitelnosti přesahuje jeden rok a vstupní cena nepřevyšuje částku 40 000 Kč.

Taková charakteristika platí v plném rozsahu pro daňové posouzení souvisejících výdajů, v účetnictví (podotýkám: v podvojném účetnictví, protože jiné od roku 2004 není), lze cenovou hranici pro posouzení drobného majetku upravit vlastní interní směrnicí (může se jednat např. o částku 60 tisíc Kč), pro účel stanovení daně z příjmů platí však vždy výše uvedených 40 000 Kč.

Lze tedy dovodit, že, pořídí-li poplatník:

a) hmotný majetek s dobou použitelnosti kratší než jeden rok a v libovolném ocenění, jedná se vždy o jednorázový daňový náklad (předpokládanou dobu využití ale bude nutno správci daně při případných pochybnostech a zejména tehdy, když bude majetek dražší než 40 000 Kč sloužit - např. v důsledku šetrného a opatrného zacházení - déle než jeden rok, uspokojivým způsobem doložit)

b) hmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění nepřevyšujícím 40 000 Kč se jedná rovněž o jednorázový daňový náklad

c) hmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění převyšujícím částku 40 000 Kč, nejedná se o jednorázový daňový náklad a majetek bude postupně v souladu s § 26 až 33 zákona o daních z příjmů odpisován, přičemž odpisy budou daňovými výdaji.

Stručně:

Mobilní telefony a počítače

Drobný hmotný majetek je v podnikatelské praxi zřejmě nejčastěji zastoupen mobilním telefonem a počítačem, dlouhodobý hmotný majetek pak osobním automobilem.

Zatímco v případě mobilních telefonů nevznikají problémy (jedná se o samostatný majetek, jehož vstupní cena jen výjimečně převyšuje částku 40 000 Kč a doba využitelnosti je často kratší než jeden rok), v případě počítačů problémy mohou nastat.

Především jde o to, co se vlastně "počítačem" rozumí (monitor, procesor....) a součet cen, kterých prvků tedy nesmí převýšit magickou hranici 40 000 Kč, aby bylo možno výdaj uplatnit jednorázově jako výdaj daňový.

O tomto problému bylo odborníky mnoho napsáno i řečeno, přičemž názory se ne vždy shodovaly a pohybovaly se v rozmezí dvou extrémů - buď je každá související věc věcí samostatnou nebo je vše posuzováno jako jeden celek. Po desetiletém "hašteření" se situace sama (mám na mysli bez zásahu pracovníků finančních úřadů či daňových poradců) vyvinula ve prospěch poplatníků.

Ceny počítačů se výrazně snížily tak, že při současném postupném zvýšení hranice dlouhodobého majetku až na dnes platných 40 001 Kč a více, lze podmínky pro posouzení drobného majetku většinou bez problémů splnit.

Jak na dražší komponenty

V případě dražších komponentů se výklad ustálil na takovém, že samostatným majetkem je procesor, monitor, klávesnice a myš a další samostatnou věcí je tiskárna. Podaří-li se tedy obě tyto "věci" pořídit za cenu 40 000 Kč a méně (což by většinou neměl být problém), jedná se o jednorázové daňové výdaje.

Pokud by však cena byla vyšší, byl by počítač (eventuálně i tiskárna) hmotným majetkem a bylo by nutno je rovnoměrným nebo zrychleným způsobem odpisovat po dobu 4 let (počítače jsou v příloze č. 1 k zákonu o daních z příjmů zařazeny v 1. odpisové skupině).

Jen pro úplnost: automobily

K problematice osobních automobilů jen stručně:

a) jedná se vždy o hmotný majetek (cenu do 40 000 Kč nepředpokládám) zatříděný obdobně jako počítače do první odpisové skupiny

b) poplatník se může rozhodnout, zda jej po dobu 4 let bude odpisovat rovnoměrným nebo zrychleným způsobem

c) v případě osobního automobilu pořízeného 18. prosince 2003 a později lze daňově odepsat maximálně částku 900 tisíc Kč (omezení je aktuální v případě dražších automobilů).

daňová poradkyně