Šanghaj/New York, 6. 9. 2004
Poptávka po zlatě v Číně bude tento rok růst tempem zhruba patnáct procent a bude tak pokračovat ve vzestupu, jenž je způsoben liberalizací zdejšího trhu s drahými kovy. Liberalizace má vést ke zvýšení poptávky po klenotnických výrobcích. Vyplývá to ze včerejší zprávy agentury Reuters.
Čína je jedním z předních světových kupců zlata. V roce 2003 říše středu použila 273 tun cenného kovu za účelem výroby zlatnických produktů a investování. Toto množství však bylo nižší než v roce 2002, kdy Čína spotřebovala 317 tun zlata, což bylo ještě o 14 procent více. Loňský propad způsobila hlavně panika kolem viru SARS.
"Proces liberalizace (trhu s drahými kovy) je téměř dokončen," prohlásil Albert Cheng, správní ředitel oblasti Dálný východ Světové rady pro zlato. Zlato se nyní obchoduje volně již i na šanghajské burze "Shangai Gold Exchange", která zahájila činnost v roce 2002.
V související zprávě, kterou citovala agentura Reuters, se uvádí, že průzkum čínského trhu ukazuje "ohromný apetýt" po zlatu. Dále se zde říká, že dle střízlivých domácích i zahraničních odhadů vzroste poptávka po kovu z nynějších asi 200 tun ročně přibližně na trojnásobek. Důvodem bude růst čínské spotřeby dalších surových materiálů a také podobná liberalizace trhu, jež se chystá v Indii. Mnoho z těchto dodatečných čtyř set tun bude muset být pokryto dovozem.
Aktuální vývoj na trzích se zlatem na konci týdne ovlivnil zejména stav na americkém trhu práce. V pátek se ceny kovu propadly nejvíce za déle než týden, čehož příčinou byla zpráva o prvním zrychlení růstu počtu pracovních míst v USA v posledních pěti měsících a nejnižší celkové míře nezaměstnanosti od října 2001. Ta přispěla k posílení dolaru a zlato se tak stalo relativně dražší pro kupující platící v eurech. Cena kovu následně poklesla o sedm procent oproti patnáctiletému maximu z 1. dubna letošního roku, kdy se jedna unce prodávala až za 433 dolarů.
Po zprávě o americkém trhu práce totiž obchodníci očekávají zlepšení výkonnosti americké ekonomiky, které následně povede ke zvýšení klíčových úrokových měr, jež posílí hodnotu dolaru. "Zlato se nyní obchoduje za nižší cenu, což souvisí s posílením dolaru," potvrdil John Pietanza, analytik newyorské společnosti Miller Tabak & Co. Trh je nyní podle něj plně přesvědčen, že Fed opravdu zvýší úrokové míry na svém zářijovém jednání.
Cena zlata pro termínové kontrakty s prosincovým datem dodání v pátek na newyorské burze Comex uzavřela na hodnotě 402,50 dolaru za troyskou unci, což odpovídá propadu o 1,4 procenta. Jde o největší pokles od 24. srpna. Během celého uplynulého týdne pak cena komodity sestoupila o 0,7 procenta.
Vývoj na poli úrokových měr má na ceny zlata značný vliv. Když koncem června letošního roku zvýšil Fed úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta, ceny kovu následující den poklesly o 2,1 procenta, což bylo nejcitelnější zlevnění v sedmitýdenním období. Na druhou stranu je pokles cen kovu limitován. "Teprve úrokové sazby ve výši až 3,50 procenta by vytvořily neutrální prostředí. Do té doby jsou fundamenty na straně zlata a neočekávám pokles cen pod 380 dolarů za unci," soudí Leonard Kaplan, prezident Prospector Asset Management.
