Některé zahraniční puncy platí také u nás

Některé zahraniční puncy platí také u nás

Navštívíte zlatnictví, prohlížíte si vytoužený šperk a najednou zjistíte, že na něm není vyobrazen český punc, ale úplně jiná značka. To vůbec nemusí znamenat, že obchodník porušil předpisy, či že je šperk falešný.
Po našem vstupu do Evropské unie totiž náš Puncovní úřad začal uznávat i značky z některých členských států společenství. Na našem území tak nyní platí puncy z Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Slovenska a Velké Británie.
Uznávání puncovních značek je v podstatě reciproční. V zemích, jejichž puncy se mohou vyskytovat u nás, se tedy lidé mohou setkat v klenotnictví s puncy českými.
Přestože se již na pultech českých zlatnictví objevuje zboží také s cizími, především se slovenskými a polskými puncy, zákazníci se zřejmě s cizími značkami často setkávat nebudou.
"Výskyt zahraničních punců je doposud velmi nízký a nedá se očekávat nějaký strmý vzestup," říká Miloslav Pilecký z Puncovního úřadu a vysvětluje: "Významné dovozy k nám přicházejí především ze zemí Evropské unie, které mají zásadně odlišný, nebo vůbec nemají puncovní systém, takže procházejí a dále budou procházet naší puncovní kontrolou. To znamená, že budou označeny českým puncem."
Aby zákazníkům bylo zaručeno, že zboží označené zahraničním puncem nemá nižší ryzost než šperky s českými značkami, platí na našem území pouze některé puncy zemí s rovnocenným puncovním systémem. "Jsou to puncy, které reprezentují ryzosti vyšší, než je naše nejnižší zákonná ryzost příslušná k danému drahému kovu," dodává Pilecký. Znamená to, že například zboží s polským puncem pro zlato ryzosti 375/1000, což odpovídá devíti karátům, k nám nelze pro prodej dovážet. Naše nejnižší zákonná ryzost pro tento kov je totiž 585/1000, tedy čtrnáct karátů. Na druhou stranu mohou zákazníci zlatnictví objevit na špercích například polský punc pro ryzost 960, což je v souladu s předpisy.

Zahraniční puncy si lze prohlédnout na internetu

Aby si zákazník mohl zhruba ověřit, zda jsou zahraniční puncy pravé, může navštívit internetové stránky Puncovního úřadu (www.puncovniurad.cz), kde jsou jednotlivé značky vyobrazeny. K dispozici jsou rovněž na každém pracovišti této instituce. "Až se množství uznávaných punců na nějakou dobu stabilizuje, vyřeší Puncovní úřad i publikování těchto punců v nějaké ucelené, nejen elektronické formě," říká Pilecký.
Podle Pileckého totiž dojde ještě k rozšíření počtu zemí, jejichž puncy bude Česká republika uznávat. V současnosti již probíhají různá jednání s Estonskem, Finskem, Francií, Holandskem, Irskem, Kyprem, Maltou, Portugalskem, Slovinskem a Švédskem. "U těchto zemí existuje možnost, že bude jejich puncovní systém shledán dostatečně podobný našemu, abychom mohli jejich puncy uznávat," vysvětluje Pilecký.
Zatím však povinností obchodníků se zlatem zůstává, aby měli v prodejně k dispozici vyobrazení českých puncovních značek.

Rizika při nákupu šperků se znatelně nezměnila

"Pokud si spotřebitel při koupi zlatého šperku není jistý, kupovat by v žádném případě neměl. Riziko existuje vždycky, ale záleží na pečlivém výběru a opatrnosti spotřebitele," říká Ivana Picková ze Sdružení obrany spotřebitelů.
Pilecký však ujišťuje, že s rozšířením množství platných puncovních značek na našem území se rizika nákupu šperků z drahých kovů znatelně nezměnila. "V Polsku je sice hlášen o něco častější výskyt falešných punců, ale naši inspektoři jsou připraveni kontrolovat polské puncy stejně odborně jako české," dodal Pilecký.
Zákazník, který si není jistý pravostí zakoupeného šperku, si jej může nechat Puncovním úřadem překontrolovat. "Pokud zjistí, že se nejedná o zlato, může spotřebitel pro rozpor s kupní smlouvou od smlouvy odstoupit a požadovat peníze zpět," říká Picková.
Se zeměmi, jejichž puncy Česká republika uznává, jsou domluveny i účinné formy rychlé spolupráce příslušných úřadů při posuzování nejasných případů. "Sankce, které může Puncovní úřad udělit, jsou stejné, jako v případě výskytu zboží označeného falešným českým puncem," uzavřel Pilecký.