Do zahraničí lze vyslat pracovníka i OSVČ

Do zahraničí lze vyslat pracovníka i OSVČ

Přemýšlíte, že vyšlete svého pracovníka do zahraničí? Pak byste se také měli informovat, kde se za něj bude odvádět zdravotní a sociální pojištění.
Pravidla, ve které zemi a v jaké výši by se za pracovníka mělo platit pojistné, jsou jasná. Většinou to určují právní předpisy státu, kde se pracuje. Existují však jisté výjimky. Jednou z nich je právě takzvané vyslání pracovníků.
Jedná se vlastně o osoby, které normálně pracují na území jednoho státu a jsou dočasně vyslány na území druhého členského státu Evropské unie, aby tam provedly nějakou práci. Takový pracovník pak podléhá za splnění určitých podmínek právním předpisům prvního státu. Pokud tedy český podnik vyšle svého pracovníka například do Německa, bude za takového zaměstnance odvádět pojistné i nadále u nás.

Vyslaný pracovník může být i společník či jednatel

Aby však tomu tak skutečně mohlo být, musí být splněny určité podmínky. První z nich je, že vyslaná osoba musí mít statut zaměstnance. Nemusí se však jednat jen o osoby s klasickou pracovní smlouvou. Vyslat tak lze třeba i společníka či jednatele.
Důležité je, aby byl zaměstnanec pojištěn ještě před vysláním. Nelze tedy najímat pracovníky pouze na dobu jejich působení v zahraničí. Předpisy také trvají na tom, že vyslaný zaměstnanec nesmí současně uzavřít pracovní poměr s podnikem, do kterého je vyslán. Vyslaný pracovník musí být odměňován pouze vysílajícím podnikem a provádět pro něj práci. "O vyslání se nebude jednat, pokud organizace bude pouze pronajímat své zaměstnance organizaci v druhém členském státě," upozorňuje Štěpánka Mikešová z České správy sociálního zabezpečení.
Pod pojem vyslání pracovníka nelze zahrnout také případ, kdy by organizace jen najímala pracovníky a posílala je za prací do jiného členského státu.
Zaměstnanec navíc nesmí být vyslán do zahraničí jen proto, aby tam nahradil jiného pracovníka, který dovršil dobu svého vyslání. "O vyslání se nebude jednat, pokud stavební firma bude chtít nahradit po 12, respektive 24 měsících svého stavbyvedoucího jiným stavbyvedoucím pro zajištění téže činnosti," vysvětluje Mikešová.

V zahraničí lze být maximálně jeden rok

Statut vyslaného pracovníka je totiž časově omezen. Doba nesmí převyšovat dvanáct měsíců. "Vyslání je možno dočasně přerušit, například za účelem čerpání dovolené," informuje Česká správa sociálního zabezpečení na svých internetových stránkách. Délka přerušení však musí být přiměřená. Ve výjimečných případech lze ale lhůtu pro vyslání prodloužit, nejvíce však o dalších 12 měsíců.
S vysíláním pracovníků je spojena jistá administrativa. Je nutné vyplnit "Žádost o vystavení formuláře E101 za účelem vyslání zaměstnance". Vzor je zveřejněn na internetové stránce České správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz. S tímto dokumentem je třeba se obrátit na příslušnou správu sociálního zabezpečení. Spolu s žádostí je třeba doložit také pracovní smlouvu, případně dohodu o pracovní činnosti. Bude-li vše v pořádku, vystaví Česká správa sociálního zabezpečení formulář E101, který bude dokládat, že pracovník podléhá i nadále předpisům vysílajícího státu.
Vyslanou osobou ale nemusí být jen zaměstnanec. Podobné možnosti má i osoba samostatně výdělečně činná. Také český podnikatel, který vysílá sám sebe do zahraničí, však musí splnit jisté podmínky, aby pojistné mohl i nadále odvádět u nás.
V první řadě musí respektovat dobu vyslání, která nesmí překročit 12, případně 24 měsíců. Kromě toho musí před odjezdem do zahraničí vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ve svém původním státě. Znamená to například, že český obuvník musí ještě předtím, než žádá o souhlas s vysláním do Německa, vykonávat samostatně výdělečnou činnost u nás. Navíc je třeba doložit doklad o tom, kde podnikatel bude svou činnost vykonávat a jakým způsobem.
Také vysílaný podnikatel musí zažádat o vystavení formuláře E101. Spolu s žádostí je třeba doložit oprávnění k podnikání a doklad potvrzující zajištění práce v zahraničí, případně prohlášení podnikatele.