Nezaplacení daně nemusí být trestným činem

Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby patří v Česku k nejtěžším zločinům. V lehčích případech může viník dostat peněžitý trest nebo si odsedět až tři roky. Pro nejtěžší delikty však zákon pamatuje až s dvanáctiletým vězením.
Ze stomiliardových daňových nedoplatků by se tedy dalo usuzovat, že věznice jsou přeplněné daňovými delikventy. Věc je však složitější. Ne každé nezaplacení daně je trestným činem.
Jistý muž ze severních Čech prodal jedné akciové společnosti stavební parcelu i s bytovým objektem za 840 tisíc korun. Tím mu samozřejmě vznikla povinnost podat přiznání k dani z převodu nemovitostí a zaplatit tuto daň ve výši pěti procent z prodejní ceny (dnes platí sazba tři procenta).
Neudělal ani jedno. Finanční úřad se však o transakci dozvěděl na základě oznamovací povinnosti katastrálního úřadu a vyzval bývalého majitele nemovitosti, aby daň přiznal a zaplatil.
Ani výzva finančního úřadu nepřinutila muže k činu. Správci daně došla trpělivost, daň mu vyměřil a vydal platební výměr. Ani tehdy muž daň neuhradil a finanční úřad si částku stáhl přímo z jeho bankovního účtu na základě exekučního příkazu.
Soutěžní otázka by v tomto případě mohla znít: Dopustil se muž trestného činu krácení daně? Správná odpověď zní ne, ačkoli byl zprvu odsouzen k peněžitému trestu 40 tisíc korun. Zproštění viny se dočkal až u Nejvyššího soudu.
Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby je jakékoli jednání pachatele, v jehož důsledku je mu jako poplatníkovi vyměřena nižší daň, nebo k vyměření této daně vůbec nedojde.
Ale v tomto případě k vyměření daně došlo a v plné výši. Finanční úřad o prodeji nemovitosti věděl a daň vyměřil.
Podle Nejvyššího soudu zkrácením daně nemůže být její pouhé neodvedení za předpokladu, že byla daň správně vypočtena, přiznána nebo vyměřena. Obviněný přitom ani nezatajil žádnou skutečnost, která vedla ke vzniku daňové povinnosti. Samotná nečinnost není trestným činem.
To je pro daňové neplatiče vcelku dobrá zpráva. Pokud nezatajili tržby, či úmyslně nenadhodnotili náklady, pak nemohou jít do vězení za krácení daní. Stačí všechno řádně přiznat nebo si počkat na úřední výměr a platební rozkaz.
Ani pouhé nezaplacení daně včas není podle Nejvyššího soudu zkrácením daně, jestliže výše daně nebyla zkrácena úmyslně či opomenutím.
Finanční úřady mají celkem dost účinné nástroje, aby si úhradu daně zajistily z majetku poplatníka. Pokud někdo včas nezaplatí daň, může mu finanční úřad udělit pokutu a za daňový dluh také nabíhá poplatníkovi penále.