Úroky dále porostou, ale ne dramaticky

Letošní rok je ve znamení zvyšování úrokových sazeb. Americká centrální banka zvýšila během posledních třech měsíců sazby již třikrát: z jednoho procenta, což bylo čtyřicetileté minimum, na 1,75 procenta. Evropská centrální banka zatím od července 2003 drží svou klíčovou sazbu na dvou procentech, tedy 50letém minimu. Je to z důvodu prozatím nízkých inflačních tlaků, pomalému růstu ekonomiky EU a chronické nezaměstnanosti.
Česká národní banka naposledy zvyšovala svou dvoutýdenní repo sazbu na konci srpna, z 2,25 na 2,5 procenta. Ačkoliv spotřebitelské ceny v České republice zaznamenávají silný růst (+3,4 procenta v srpnu), je většina tohoto zvýšení spojena s jednorázovými faktory (DPH, spotřební daně, zvýšení poplatků).
Jako jisté nebezpečí pro budoucí vývoj cen se jeví růst ceny ropy. Historicky byla cena ropy po dlouhou dobu svázána s množstvím amerických pohotových zásob uložených v zásobnících. Tato závislost byla v posledním období porušena a fundamentální faktory jako světový objem nevytěžených zásob začíná hrát podstatnou roli.
Naše planeta je již dostatečně prozkoumána a objevy dalších významných nalezišť nelze předpokládat. Současné zásoby by měly stačit na pouhých 65 let! Velký význam zde má i rapidně rostoucí poptávka po strategické surovině v rozvíjejících se asijských ekonomikách, zejména v Číně. Historická logická souvislost inflace a úrokové míry (boj s inflací taženou poptávkou) by tak mohla být brzy porušena.
S nákladovou inflací způsobenou růstem cen komodit nelze bojovat zvyšováním úrokových sazeb. Lze tedy předpokládat, že reálné úrokové sazby, které jsou nyní negativní, negativními zůstanou. A to je špatná zpráva nejen pro všechny, kteří mají peníze v bance, ale zejména pro ty, kteří šetří na důchod prostřednictvím investic do státních dluhopisů či jiných fixně úročených aktiv. Ten, kdo před rokem koupil státní dluhopis s roční splatností, vydělal dvě procenta na úrocích, avšak inflace mu reálný výnos snížila o 3,4 procenta, takže si za své peníze může nyní koupit méně než před rokem. Domnívám se tedy, že úrokové sazby porostou, ale že jejich růst nebude tak dramatický, jak mnozí analytici očekávají.
Kurs koruny k euru se dle mého názoru bude i nadále pohybovat v pásmu 31,20 až 31,90 s tendencí k mírnému posilování. Kurs koruny k dolaru bude samozřejmě záviset na vývoji dolaru vůči euru. Již téměř čtyři měsíce je tento vývoj bez zřetelného trendu a lze tedy očekávat, že z krátkodobého hlediska bude udrženo pásmo 1,2 až 1,25 dolaru za euro.
Autor je ekonomem společnosti A&CE Global Finance

Dotazovaní experti se zabývají odhady budoucích hodnot PRIBOR, výnosu vybraného státního dluhopisu a kursu koruny k dolaru a k euru v horizontu jednoho měsíce a půl roku.
PRIBOR (Prague Interbank Offered Rates) je ukazatelem úrovně sazeb, který vyhlašuje Česká národní banka na základě úrokových sazeb deseti referenčních bank, za něž jsou ochotny si půjčovat volné peněžní prostředky na předem určenou dobu. Námi sledovaný PRIBOR 3 měsíce a PRIBOR jeden rok je měřítkem ceny krátkodobých úvěrů.
Výnos státního dluhopisu 6,30/07 je měřítkem ceny dlouhodobých úvěrů. Výnos státního dluhopisu vyšší než krátkodobý PRIBOR (pozitivně skloněná výnosová křivka) ukazuje na očekávání stagnace nebo růstu úrokových sazeb. Opačná situace vyjadřuje očekávání poklesu úrokových sazeb.