Trh potřebuje další tituly

Pražská burza prožívá v prvním roce druhého desetiletí svého obchodování nejlepší období. Hlavní důvody lze spatřovat především v tom, že se fungování burzy dostalo na standardní evropskou úroveň. Domácí společnosti dosahují dobrých hospodářských výsledků a okruh investorů se po vstupu Česka do EU dále rozšířil.
Burza se však nadále potýká se svým největším problémem, kterým je nedostatek likvidních titulů. Pro investory stejně jako pražskou burzu je zásadní, aby z nejlikvidnějšího segmentu burzy - systému SPAD - tituly nemizely, ale naopak aby se jejich počet postupně zvyšoval.
Proto na jaře tohoto roku investoři uvítali první a dlouho očekávané umístění nové emise na trhu (IPO - "Initial Public Offering") farmaceutické firmy Zentiva. IPO o velikosti 211 miliónů amerických dolarů proběhlo s jednoznačným úspěchem, emise byla zařazena do elitního obchodního systému pražské burzy SPAD a stala se jedním z nejobchodovanějších titulů. Za úspěch vděčí Zentiva tomu, že působí ve farmaceutickém sektoru, který na trhu chyběl, velmi dobrým hospodářským výsledkům a správnému načasování nabídky.
Na seznamu společností, které by byly vhodnými aspiranty na IPO, jsou například Česká správa letišť, České aerolinie, Česká pošta nebo ČSOB. Zvláště u České pošty je velký potenciál, jelikož jde o firmu generující silné cash-flow, z čehož může plynout zajímavá dividendová politika. Mohlo by jít o emisi kolem 10 miliard.
Na trh by se mohly rovněž vrátit firmy, které již v minulosti byly obchodovány nebo u kterých je nyní velmi nízká likvidita. Jde například o Třinecké železárny, ISPAT Nová Huť, Metrostav, Pražské pivovary apod. Jedná se o společnosti, které prožívají velký boom vyžadující velké investice, na něž mohou firmy získat prostředky právě emisí nových akcií.
Velké naděje vkládají obchodníci do možnosti umístění 51 procent Českého Telecomu na veřejné trhy. Tím by vláda nejen rychle a transparentně vyřešila privatizaci, ale zároveň by zůstal na burze jeden z nejlikvidnějších titulů.
Další podobnou možností je prodej 16 procent elektrárenské společnosti ČEZ, přičemž by si stát ponechal majoritní podíl ve společnosti. Zatímco u Českého Telecomu vládní garnitura podle posledních vyjádření ekonomických ministrů inklinuje k této variantě, u ČEZ je pravděpodobnost podobného scénáře zatím nízká.
Ne všechny společnosti obchodované ve SPAD mají nadějné vyhlídky. Všechny kroky majoritního vlastníka Českých radiokomunikací - německé Deutsche Bank - směřují k ukončení veřejné obchodovatelnosti emise. Již před dvěma týdny skončilo obchodování akcií v systému SPAD. Nový vlastník Unipetrolu - polský PKN Orlen - se zatím k jeho další existenci na akciovém trhu nevyjádřil.
Další cestou je podobně jako v případě rakouské Erste Bank systém tzv. duální kotace. Akcie Erste Bank jsou souběžně obchodovány na vídeňské a pražské burze. Z pohledu pražské burzy lze hovořit o úspěchu, protože se zde realizuje zhruba třetina celkových obchodů. Erste Bank by mohla být vzorem i pro další západoevropské společnosti, které mají právě v České republice velké akvizice.
Vzhledem k blízkosti a znalosti trhu by přicházely v úvahu zejména společnosti z Německa a Rakouska.
Významným impulsem může být zavedení derivátových produktů na akciová či indexová aktiva. Zaplnila by se tím mezera na trhu a doplnilo by se spektrum investičních možností.
Autor pracuje ve společnosti Atlantik finanční trhy