Efektivní úrok 2: Jaký výnos přináší stavební spoření

Kdo si uzavřel stavební spoření minulý rok a stihl "staré" podmínky státní podpory, je na tom velice dobře. Zajistil si státní podporu ve výši 25 % z uspořené částky, maximálně však 4500 Kč ročně. Kdo to nestihl a uzavřel smlouvu až letos, bude mít podmínky o něco horší. Bude muset spořit minimálně 6 let a výše státní podpory bude "jen" 15 % z vkladu, maximálně však 3000 Kč ročně. Tato částka není malá, protože za 6 let činí celkem 18 000 Kč, a to rozhodně nejsou malé peníze, které od státu dostáváme.

Navíc dostáváme úroky od stavební spořitelny. Úroky se připisují každý rok a závisejí na objemu našich prostředků na účtu. Čím vyšší bude zůstatek, tím vyšší částku na úrocích dostaneme. S přibývajícím časem tedy roste vliv úroků, který od stavební spořitelny dostáváme. V prvním roce je to zanedbatelná částka, v posledním roce je to několik tisíc korun.

Výnosy stavebního spoření jsou "čisté", nepodléhají dani z příjmu, jako je tomu např. u termínovaných vkladů. Tam dostaneme méně peněz, než kolik by odpovídalo úrokové sazbě, kterou nám slíbila banka.

Kromě výnosů, které nám zvyšují zůstatek na účtu, jsou se stavebním spořením spojené určité náklady. Jsou to poplatky: poplatek za založení smlouvy (zpravidla 1 % z cílové částky) a poplatek za vedení účtu (několik stovek ročně).

Kolik budeme mít naspořeno?

Při spoření 1600 Kč měsíčně po dobu 6 let, bude naspořeno cca 137 000 Kč. (Počítáme s CČ 140 000 Kč, pro spoření u SSČS.) Výpočty je možné provést simulačním programem dané stavební spořitelny. Některé z nich mají své výpočty i na internetu.

My jsme došli k naspořené částce 137 700 Kč za 6 let. Tato částka obsahuje veškeré zhodnocení - úroky i státní podporu a všechny poplatky. Klient tedy platí jenom 1600 Kč měsíčně, žádné další platby neprovádí (neplatí zvlášť zakládací poplatek). Po 6 letech si vyzvedne naspořenou částku.

Samozřejmě že je možné počítat s jinými vstupními údaji: jiná cílová částka, jiný úrok, jiné datum založení smlouvy. Pak se bude výsledek trochu lišit. Tyto výpočty si může čtenář provést sám.

Naspořená částka se skládá z:

- 115 200 Kč - vklady účastníka,

- 17 957 Kč - státní podpory (podpory za 7 kalendářních let),

- 7570 Kč - připsané úroky,

- 3045 Kč - úhrady placené stavební spořitelně.

Složení výnosu je lépe vidět z přiloženého grafu. Největší podíl má státní podpora, pak jsou úroky. Výše poplatků je celkem nízká. (I když klienti by si přáli poplatky ještě nižší.)

Je naspořená částka "velká nebo malá"?

Abychom mohli odpovědět lépe na otázku, jestli je naspořená částka velká nebo malá, spočtěme si efektivní úrok (vnitřní míru výnosnosti). Jak se spočte, jsme si ukázali v čísle 4/2004 FP-finančního poradce.

Jednou z možností, jak ji spočítat, je použít v excelu funkci "Úroková.míra". Funkce nám dá odpověď, že vnitřní míra výnosnosti stavebního spoření je 5,9 % p.a.

Tento výnos nám říká, s jakým zhodnocením bychom museli spořit 6 let částku 1600 Kč, abychom dostali stejný výsledek jako při spoření do stavebního spoření. Kdybychom nalezli produkt, kde bude roční výnos 5,9 %, budeme mít naspořeno stejně jako ve stavebním spoření.

Nezdaněná jistota

Výnos ve stavebním spoření je jistý. Nepodléhá nijakým tržním výkyvům, nezávisí na tom, kolik budou vydělávat dluhopisy nebo akcie během příštích 6 let. Asi těžko bychom hledali produkt, který by při stejné míře rizika nabídl srovnatelné zhodnocení.

Vyšší zhodnocení bychom mohli najít u jiných "dotovaných" produktů, kde stát přispívá účastníkům. Např. penzijní připojištění v některých případech dokáže vydělat více.

Dále bychom vyšší zhodnocení mohli najít u smíšených nebo akciových fondů. Jenže zde nemáme záruku, že tohoto zhodnocení opravdu dosáhneme. Možná ano, možná ne. Podstupujeme určitě riziko (nejistotu), že výnosů nedosáhneme.

Stavební spoření má díky státní podpoře velice zajímavý výnos. Jeho výhodnost se ovšem vlivem snížení státní podpory také snížila.

Česká spořitelna