Důsledky jedné z největších krizí na akciovém trhu z roku 2000 udržují otázku z titulku otevřenou jako knihu, k níž se často vracíme. Bývá pronášena s různou mírou naléhavosti, ale základ je vždy stejný - je to intenzivní starost o peníze, které uvízly v pasti krize. Nejde však jen o tu či onu konkrétní částku, ale o něco více. Kdo si na naši otázku neodpoví metodicky správně a poučeně, vystavuje se nebezpečí, že zažije další investorské zklamání. Pokusme se na ni nabídnout odpovědi a začít hledat smysluplná řešení. Nejdříve si vyjasněme, zda je vypracování předpovědi, která by zodpověděla úvodní otázku, vůbec reálné. Užijeme-li exaktní a prověřené metody, prognóza možná je. Zda se předpověď splní či nikoliv, je otázka jiná a složitější. Všechny odhady nám předkládají jen pravděpodobnostní závěry, ale některé předpovědi se - na rozdíl od ostatních - naplňují. Chceme vám nabídnout ty z nich, o nichž se domníváme, že jsou vytvářeny metodicky korektně.
Návrat akcií na maximum?
Společnost Moneco sestavila velmi zajímavý graf (č. 1), který nabízí pohled do budoucnosti ve světle poučení z největších krizí ve 20. století. Zobrazuje propad světových akciových trhů od vrcholu v dubnu roku 2000, jak jej zachycuje index MSCI World v euru, a teoretické možnosti, za jak dlouho by se trhy mohly dostat zpět na někdejší maximální hodnotu.
Graf byl vytvořen v březnu 2003 ve víře, že se nacházíme již na dně akciového trhu. Odhad skutečně vyšel, a proto můžeme již více než rok sledovat také úspěšnost pohledu do budoucnosti. Modelový scénář, ke kterému se tvůrci grafu přikláněli, se téměř děsivě přesně naplnil. Proč děsivě? Položme si otázku, co může odchýlit akciový trh od scénáře pokračujícího oživení? Směrem výrazně "dolů" by šlo o krizi, s níž už dnes nikdo nepočítá a ze které by nejvíce profitovaly státní dluhopisy. Směrem "nahoru" (výrazně) je to možné pouze v případě velmi prudké inflace. Právě v prostředí inflace by šlo zejména o akcie a komodity, které by zřejmě vykázaly největší zhodnocení. Naopak státní dluhopisy by pravděpodobně prožily roky "hrůzy". Oba scénáře jsou poměrně málo pravděpodobné, ale poučení z nich mluví ve prospěch diverzifikace. Každý by tedy měl vlastnit jak dluhopisy, tak akcie.
Co je základem modelu
Model vychází z předpokladu, že po každém krachu na akciovém trhu následuje růst, který je různě rychlý a různě silný. Jednotlivé křivky vycházející z indexu MSCI World pak vyjadřují hypotetické zotavení trhu v případě, pokud by probíhalo za stejných podmínek jako růst po jednotlivých krizích. Například při první válce s Irákem v Perském zálivu začal trh od začátku roku 1990 padat a dna dosáhl v říjnu stejného roku. Na úroveň před propadem se akcie dostaly až v průběhu března 1993, po třiceti měsících, což odpovídalo růstu 12,9 procenta ročně. Křivka vývoje po první válce v Zálivu tedy ukazuje, že při stejné rychlosti zotavování cen akcií jako počátkem devadesátých let by se dnešní trh dostal na původní úroveň asi v květnu 2009.
Zatímco křivky č. 2 až 7 jsou postaveny na předpokladu pokračování historických událostí, křivky č. 8 a 9 představují možné zotavení trhů založené na modelových předpokladech.
Křivka č. 8 odráží skutečnost, že od svého dna se burzy vždy odrazí k růstu poměrně dynamicky a tento růst pak nastoupí "normální" tempo. Konkrétně v prvním roce oživení porostou trhy tempem, které je průměrem růstu v prvních dvanácti měsících, jež následovaly po dosažení dna v jednotlivých krizích. Poté trhy porostou tempem 9,2 procenta ročně, což je dlouhodobá nominální návratnost světových akcií podle autorů knihy Triumph of the Optimists (Princeton University Press). Při tomto scénáři by akciové trhy měly z dnešních hodnot vymazat ztráty způsobené medvědím trendem asi v listopadu 2009. Jak ukazuje aktuální vývoj, zatím se naplňuje scénář, který lze popsat takto: prudké oživení a po roce zpomalení růstu.
Co říkají "pravděpodobnostní kužely"
Další metodickou možností, jak pohlédnout do budoucnosti, je vytvořit pravděpodobnostní scénáře na základě dlouhodobé historické výkonnosti trhů (10 procent ročně) a s ohledem na riziko měřené tzv. volatilitou (20 %). Pokud bychom chtěli postihnout 95 procent všech možných scénářů, nezískáme příliš uspokojivá čísla. Trhy se ke svým maximům vrátí v období mezi začátkem roku 2006 a 2023 - se střední hodnotou v roce 2009. To je v souladu i s historickou metodou, prezentovanou v grafu č. 1.
Zajímavější je pohled na světle modrou tečkovanou čáru, která reprezentuje tříprocentní roční tempo růstu. Ta "odpovídá" na častou otázku investorů: "Neměl bych raději využít růstu od března roku 2003, odprodat se ztrátou a již nikdy neinvestovat? A vsadit tedy vše na bezrizikovou úložku (termínovaný vklad v bance) nebo na nízkorizikovou investici (fondy peněžního trhu apod.)?" Pokud to investor udělá a za předpokladu, že dlouhodobá úroková míra se pohybuje okolo tří procent ročně a na tuto úrokovou míru své peníze uloží, dostane se "na své" v roce 2020. V té době je očekávána jen minimální pravděpodobnost, že si investor se stávající akciovou investicí bude stát hůře. O správnou volbu tedy nejde. Nyní zohledněme inflaci. Pokud bychom akceptovali reálnou úrokovou sazbu okolo jednoho procenta, posune se datum oživení u akcií z roku 2009 na rok 2011. U bezrizikové investice (modrá tečkovaná čára) jde o šokující posun za rok 2050. To vše při dvouprocentní inflaci, což je cílová hodnota Evropské centrální banky (viz graf č. 2).
Fiktivní budoucnost
Velmi zajímavou a provokativní tabulku zveřejnil nedávno deník The Wall Street Journal. Vydal totiž fiktivní první stranu deníku z roku 2023. A na této straně jsou zveřejněny i hodnoty indexu z předchozího burzovního dne. Dow Jonesův index by v té době měl dosahovat hodnot 35 996 (ke dni 22. 9. 2004 činil 10 109), německý DAX 13 364 (k 22. 9. 2004 to bylo 3908), americký S & P 500 hodnot 3859 (k 22. 9. 2004 dosahoval 1113), technologický Nasdaq 5132 bodů (k 22. 9. 2004 činil 1885)! Pokud vás zejména poslední údaj nešokoval, asi jste v době technologické mánie v roce 2000 neinvestovali do těchto horkých titulů. Jde totiž o historické maximum, kterého tehdy index dosáhl. Jinými slovy - deník je přesvědčen, že technologické akcie nebudou generovat vyšší růst než zbývající trh. A protože tento index klesl nejvíce, bude mu trvat více než dvacet let, než dosáhne úrovní, ze kterých "spadl". V té době bude zbytek trhu mnohem výše, což potvrzuje pohled do historie. Tituly reprezentované v indexu Nasdaq negenerovaly dlouhodobě vyšší zhodnocení než ostatní. To jen horečka nové ekonomiky koncem devadesátých let nafoukla bublinu, která následně splaskla. Všichni, kdo se domnívají, že své ztráty vymažou tím, že nakoupí technologické akcie ve víře, že co padlo nejvíce, nejvíce vyroste, budou zřejmě zklamáni.
Zcela kategoricky se deník postavil i ke kurzu euro versus dolar. Uvedený kurz má v roce 2023 činit 1,0619. Ne, deník nepředpokládá pokles eura ze současných hodnot 1,23. To jen v době, kdy stránku vydal, byl kurz euro versus dolar právě na úrovni 1,0619. Poučení? Zatímco akciový trh generuje zhodnocení z podstaty věci (dokud roste světová ekonomika, musí dlouhodobě růst i akcie, které reprezentují tvorbu hodnoty), měnový trh nemá dlouhodobý trend. Pohybovat se na něm mohou jen spekulanti, úspěchu dosáhne jen málokdo.
Na základě posouzení výkonnostního potenciálu akciových trhů si myslím, že akcie a akciové fondy by měly své ztráty "vymazat" někdy v letech 2009 až 2013. Pravděpodobnost toho, že se tak stane, není stoprocentní, protože je třeba zohlednit rizika. Může se tak stát dříve i později. Jste-li na rozpacích z časového rozpětí, pak to je závislé na okolnostech, které jednoduše nelze předvídat. Je prokázáno, že riziko s časem klesá, což znamená, že agresivnější akciové strategie by měly dlouhodobě generovat vyšší zhodnocení než konzervativnější strategie. Zajistit, aby byl investor schopen akceptovat i vyšší míru rizika s nimi spojenou, musí kvalifikovaný poradce či osobní bankéř. Kromě trhu může být ovšem zdrojem ztrát i osobnost investora. To v případě, že nezvládne psychický stres při nevhodně zvolené strategii a nedodržuje elementární investiční zásady.
