Výhody a nevýhody nejpoužívanějších způsobů spoření na penzi

Výhody a nevýhody nejpoužívanějších způsobů spoření na penzi

Penzijní připojištění
Roční státní příspěvek až 1800 korun.
Podíl na hospodaření penzijního fondu.
Možnost snížení daňového základu o částku, která převyšuje roční vklad 6000 korun. Daňový základ ale lze snížit maximálně jen o 12 tisíc korun.
Na konto penzijního fondu může přispívat také zaměstnavatel. Z příspěvku zaměstnavatele pracovník neplatí sociální a zdravotní pojištění a do výše 5 procent hrubé mzdy (přesněji vyměřovacího základu) ani daň z příjmu. Zaměstnavatel z tohoto příspěvku rovněž neplatí sociální a zdravotní pojištění a do výše 3 procent hrubé mzdy zaměstnance si o vyplacený příspěvek může snížit daňový základ.
Minimální likvidita, během spoření není možné s penězi operovat.
Výplata starobní penze je až po dosažení věku 60 let.
Průměrné až podprůměrné zhodnocení vyplývající z hospodaření fondu není příliš adekvátní dlouhé vázací době naspořených prostředků.
Kapitálové životní pojištění
Peníze ze spořící složky jsou zhodnocovány, klient má přitom garantované určité minimum.
Daňová odečitatelná položka až 12 tisíc korun ročně.
Krytí rizika ztráty života či zranění s trvalými následky.
Nízká likvidita peněz - nelze s nimi v průběhu trvání pojištění nakládat mimo rámec vytyčený v pojistné smlouvě.
Daňová odčitatelná položka je podmíněna výplatou naspořených peněz nejdříve ve věku 60 let.
Stavební spoření
Státní podpora 3000 nebo 4500 korun ročně a vedle toho roční výnos z vkladů ve výši dvě až čtyři procenta.
Po pěti (šesti) letech jsou naspořené prostředky plně likvidní a klient již nepřijde o připsané státní podpory.
Veškeré výnosy jsou osvobozené od daně z příjmů.
Vstupní poplatek ve výši jednoho procenta z cílové částky.
Výše naspořených prostředků je omezena cílovou částkou, tu si klient volí sám na počátku; cílovou částku nelze přespořit.