Česko pod drobnohledem ECB

Evropská centrální banka minulou středu zveřejnila Konvergenční zprávu 2004. Na základě Smlouvy o založení Evropského společenství tento dokument banka vypracovává nejméně jednou za dva roky. Cílem zprávy je vyhodnotit stupeň dosažené ekonomické konvergence ve všech členských zemích Evropské unie, které doposud nepřijaly euro, s výjimkou Dánska a Velké Británie.
Důležitým hlediskem je rovněž posouzení pokroku v plnění statutárních a legislativních požadavků, nezbytných pro plné začlenění národních centrálních bank do eurosystému. Letos poprvé jsou spolu se Švédskem posuzovány i všechny nové členské země Evropské unie.

Cenová stabilita
Konvergenční zpráva je specifická tím, že ekonomiku hodnotí podle maastrichtských konvergenčních kritérií. Jak z tohoto pohledu Česká republika dopadla? Pro posouzení kritéria cenové stability a dlouhodobých úrokových sazeb sloužilo období září 2003 - srpen 2004. Během něho dosáhla míra inflace měřená 12měsíčním klouzavým harmonizovaným indexem spotřebitelských cen hodnoty 1,8 procenta. Protože referenční hodnota v čase pohyblivého maastrichtského kritéria činila 2,4 procenta, zpráva považuje toto kritérium za splněné (viz graf).
Je však třeba vidět, že nízké hodnoty klouzavých (a tedy o několik čtvrtletí zpožděných) průměrů cenového indexu byly ještě pod vlivem silné dezinflace z roku 2003. Ta již odezněla a v posledních měsících dochází, částečně i v důsledku vstupu do Evropské unie, k návratu inflace na vyšší hladinu.
ČNB očekává, že by se inflace ve střednědobém horizontu měla pohybovat kolem úrovně tří procent. Plnění cenového kritéria proto nemusí být v budoucnu bezproblémové. Navíc nikdo dnes neumí říci, jakou hodnotu bude mít inflační kritérium v době, kdy bude "naostro" posuzována způsobilost země přijmout euro. Kromě toho, že inflace je z povahy věci kolísavou veličinou, nelze dopředu ani určit, které země budou sloužit jako východisko pro výpočet inflačního kritéria. Pravidla pro výpočet připouštějí vyloučit země, jejichž inflace se "vymyká z normálu". Z tohoto důvodu byla v letošní zprávě z výpočtu vyloučena inflace v Litvě, která byla ve sledovaném období záporná (-0,2 procenta). Jinými slovy, budoucí hodnota inflačního kritéria je pro nás letícím terčem.

Úrokové sazby a kurs měny
Zpráva vyslovuje příznivé hodnocení v případě kritéria úrokových sazeb. Zatímco referenční hodnota činila 6,4 procenta, průměrná úroveň dlouhodobých úrokových sazeb za sledované období byla 4,7 procenta. Ani v případě kritéria úrokových sazeb však nelze dopředu nic zaručit. Budoucí vývoj sazeb bude ve značné míře záviset na důvěryhodnosti rozpočtové politiky.
Kursové kritérium bylo pro všechny hodnocené země posouzeno pouze orientačně, neboť žádná z nich nesplňuje podmínku alespoň dvouleté účasti v mechanismu směnných kursů ERM II. Estonsko, Litva a Slovinsko do ERM II vstoupily teprve koncem června tohoto roku a ty země, které se nepřipojily, nemohou mít ani definovánu referenční centrální paritu.
Průměrná úroveň kursu každé národní měny vůči euru z října 2002 proto sloužila ECB jen jako pomocná hodnota. Zpráva konstatuje, že kurs koruny vůči euru byl poměrně kolísavý a pohyboval se soustavně na nižší než kvazireferenční úrovni.
Česká národní banka přesto považuje eurový kurs (v ostrém kontrastu s kursem české měny vůči dolaru) v minulých dvou letech za relativně stabilní, přičemž zejména oceňuje, že došlo k nápravě nadměrného zhodnocení z první poloviny roku 2002. Je tedy zřejmé, že interpretace kritéria kursové stability bude do budoucna vyžadovat citlivé posouzení s ohledem na konkrétní makroekonomické a měnové podmínky dané země.

Veřejné finance
Pokud jde o fiskální oblast, nelze než souhlasit s pohledem ECB. Ve zprávě se konstatuje, že "klíčovým předpokladem dosažení vysokého stupně konvergence Česka je nastoupení udržitelné a důvěryhodné cesty fiskální konsolidace spolu se značným zlepšením fiskálních výsledků země". Zároveň poukazuje na význam politik zaměřených na zlepšení fungování trhu práce jak pro cenovou stabilitu, tak pro zrychlení růstu potenciálního produktu. Zpráva varuje před nebezpečím, že laxně prováděná konsolidace veřejných financí by mohla během krátkého období zvýšit úroveň veřejného dluhu ke kritické hranici 60 procent, což by spolu s přetrvávajícími deficity mohlo znemožnit České republice přijmout euro.

Legislativa
Kromě ekonomického posouzení připravenosti země přijmout euro je ve zprávě věnována pozornost také slučitelnosti národní legislativy s právem Evropské unie. Zde se Česku dostává, ostatně jako téměř všem hodnoceným zemím, několika výtek na adresu zákona o České národní bance. Je však třeba vidět, že zpráva hovoří o dílčích nedokonalostech, a nikoliv o neslučitelnosti s právem EU.
Pohled ECB se odvíjí od představy, že již současné zákony by měly anticipovat budoucí zapojení do eurozóny. Splněním těchto požadavků se bude zabývat další etapa legislativních prací.
Autor je viceguvernérem České národní banky

Inflace v ČR a v ostatních zemích