Klasické investiční produkty jako jsou fondy nebo akcie již nemohou plně reflektovat veškerá přání investorů, neboť s těmito "přímými" investičními produkty lze dosáhnout pouze zisku, pokud kurzy porostou. Při dlouhodobé stagnaci nebo na klesajících trzích se investice nezhodnotí.
Nastal proto čas na novou generaci moderních finančních produktů, které jsou schopné uspokojit přání drobných i institucionálních investorů. Při investici do moderních strukturovaných produktů (někdy se označují jako "retail" deriváty) si investoři musí pouze vytvořit názor, jak se budou kurzy zvolených podkladových aktiv vyvíjet v příštích dnech, týdnech, měsících a letech. Investoři si mohou stanovit svůj vlastní výnosově rizikový profil.
Výhody moderních strukturovaných produktů
Moderní strukturované produkty mají řadu výhod; mezi nejdůležitější patří následující.
Transparentnost: investor kromě nákupní ceny vždy zná i na jakém trhu a v jakém finančním instrumentu se angažuje.
Likvidita: strukturované produkty jsou obchodovány přímo na burze. Emisní banky se zavazují průběžně stanovovat nákupní a prodejní kurzy (tzv. "market making") a zaručují tak funkčnost trhu.
Univerzálnost: se strukturovanými produkty je možné participovat nejen na rostoucím, ale také na stagnujícím nebo klesajícím trhu. Konzervativní investoři nemusí platit náklady, které jsou spojené s aktivním obchodováním ("trading").
Přizpůsobivost: strukturované produkty jsou zpravidla nabízeny v cenách, které většinou nepřekračují hranici 10 či 100 EUR. Lze tak investovat již s malým finančním obnosem.
Příznivé náklady: díky své jednoduché struktuře jsou levnější než ostatní finanční produkty. Pouze u velmi komplexních strukturovaných produktů jsou uplatněny malé poplatky.
Členění strukturovaných produktů
Moderní strukturované produkty se dají členit podle mnoha kritérií. Zvláště v posledních třech letech došlo k jejich rychlému rozvoji a uchopení celé problematiky všech rozličných struktur je problematické. V zásadě lze moderní strukturované produkty členit podle toho, zda obsahují finanční páku, či ne - tedy na produkty investiční a pákové.
Investiční certifikáty
Vlastník investičních certifikátů přímo participuje například na kurzovním vývoji indexů (indexový certifikát) nebo speciálně sestavených akciových košů (basket certifikát). Investiční certifikáty jsou základním investičním instrumentem pro dlouhodobé uplatnění úspěšných investičních strategií. Investor koupí od emitenta cenný papír - certifikát, který si v pozdějším termínu může u emitenta nechat opětovně proplatit.
Kvalita emitenta je velmi důležitým kritériem při výběru certifikátů, proto se doporučuje kupovat pouze produkty od emitentů s nejlepší bonitou. Tržní segment investičních certifikátů narostl v současné době na několik tisíc cenných papírů a v roce 2003 překonal hranici 10 000.
Akciové dluhopisy
Akciové dluhopisy zaručují výplatu vysokého úroku a jejich emitenti mají při splatnosti právo volby mezi splacením nominální hodnot nebo alternativním dodáním předem stanoveného počtu akcií. Investoři očekávají výplatu nadprůměrných úroků a příznivé tržní prostředí pro vývoj podkladových akcií (většinou blue chips).
Warranty
Warranty patří podobně jako certifikáty ke strukturovaným investičním produktům; ve své klasické struktuře se označují také jako "plain vanilla" warranty. Z jejich označení lze také odvodit jejich funkci - warranty ztělesňují právo, nikoli však povinnost, v předem stanoveném termínu koupit nebo prodat určité množství podkladového aktiva za předem stanovenou cenu. Právo na nákup ztělesňuje call warrant, právo na prodej put warrant.
Emitenti warrantů jsou banky, finanční zprostředkovatelé, spořitelny a instituce poskytující úvěry. Warranty mají omezenou, předem pevně stanovenou dobu trvání - zpravidla od šesti měsíců až do dvou let. Pokud mohou být warranty kdykoli během své doby trvání uplatněny, jedná se o tzv. americkou variantu. Pokud může vlastník uplatnit svoje práva pouze při splatnosti, jedná se o variantu evropskou. Úspěch warrantů se dá vysvětlit z jejich funkce. Warranty jsou zkonstruovány tak, že kurzovní změny podkladového aktiva se projeví nadproporcionálně na kurzovních změnách call nebo put. V pozitivním případě se dají docílit nadproporcionální zisky, v negativní případě jsou warranty na konci doby trvání bezcenné.
Knock-out produkty
Knock-out produkty umožňují investorům profitovat pomocí finanční páky na růstu hodnoty podkladového aktiva, aniž by museli dbát na vliv volatility. Investoři očekávají silně rostoucí (nebo klesající) kurzy ve velmi krátkém časovém období. Knock-out produkty jsou vhodné i pro tzv. day trading.
Statistické údaje z roku 2003
V roce 2003 zaznamenaly strukturované produkty rekordní objemy obchodů a došlo tak k překonání rekordních let 2000-2002. Celosvětově činily objemy obchodů celkem 231,71 mld. EUR. Německý trh zaujímal i v roce 2003 s velkým odstupem první místo - loni zde činil celkový objem obchodů 154,7 mld. EUR a podstatně překonal "rekordní" rok 2002, kdy objem obchodů činil "pouhých" 111,6 mld. EUR. Druhé místo v tomto pomyslném žebříčku obsadil trh v Hongkong s celkovým objemem 27,94 mld. EUR a na třetí místo se dostalo Švýcarsko s objemem 15,16 mld. EUR. Na dalších místech skončila Itálie (10,83 mld. EUR), dále Euronext (F, B, NL) s 6,29 mld. EUR a Velká Británie (3,97 mld. EUR).
I v loňském roce byla poptávka po investičních certifikátech vysoká. Kromě indexových certifikátů byl pozitivním překvapením rovněž rostoucí celkový objem obchodů s diskontovými certifikáty. K tomu přispělo rozšíření nabídky produktů i zvýšená pozornost finančních médií a různých publikací, které dostatečně informovaly potenciální investory. Rovněž kategorie tzv. bonus certifikátů (nabízejí investorům částečnou ochranu investovaného kapitálu do předem definované výše) se loni velmi dobře etablovala a vydobyla si nezanedbatelné tržní postavení.
Na konci roku 2003 mohli investoři vybírat celkem z 373 různých podkladových aktiv. Velké oblibě investorů se kromě známých a etablovaných akciových indexů těšily investice do zlata, měnových kurzů (například EUR/USD) nebo komodit.
V Německu zaznamenaly největší podíl na celkovém objemu obchodů pákové produkty, které měly jako podkladové aktivum index. Stejný trend byl příznačný i pro ostatní trhy. Jedinou výjimku představuje švýcarský trh, kde převažují v objemu obchodů produkty na jednotlivé akciové tituly. To je dáno především tím, že na švýcarském trhu působí zřetelně více institucionálních investorů, kteří využívají investic do strukturovaných produktů jako možné alternativy k přímým investicím do jednotlivých akcií.
V minulém roce bylo v Německu při burzovním a mimoburzovním obchodování s warranty a certifikáty dosaženo objemu obchodů za rekordních 155 mld. EUR. Byly tak značně překonány objemy předchozích let - v roce 2002 se burzovně a mimoburzovně obchodovalo za 111,6 mld. EUR. Od roku 1998 se objemy obchodů s investičními produkty každý rok zvyšovaly a pokračování tohoto růstového trendu se předpokládá i v příštích letech. Ke konci roku 2003 bylo v Německu emitováno celkem 33 836 investičních a pákových produktů a první měsíce roku 2004 naznačují další zvýšení počtu těchto produktů.
Vývoj v České Republice
V České republice stojí trh s moderními strukturovanými produkty teprve na samém počátku. Teoreticky může domácí investor nakoupit moderní strukturované produkty u každého finančního zprostředkovatele, který má příslušná povolení a přístup na zahraniční kapitálový trh. V praxi je to ale poněkud složitější.
Jako první rozpoznaly přidanou hodnotu strukturovaných produktů některé banky a on-line obchodníci s cennými papíry a začali je tuzemským investorům nabízet již na konci 90. let minulého století. Až na malé výjimky nebyly však nikdy tyto produkty v popředí marketingové propagace, ale staly se jen součástí celkové nabídky finančních produktů. Nicméně nedostatečné zhodnocení a především malá flexibilita standardních, na tuzemském trhu dobře etablovaných, produktů způsobily, že emitenti byli donuceni hledat nové cesty, aby uspokojili nároky investorů.
Na zdejším trhu působící finanční instituce začaly v letech 2002-2003 nabízet vlastní varianty tzv. strukturovaných dluhopisů. Největší pozornost byla při jednotlivých emisích zaměřena na úplnou kapitálovou garanci. Ale ani tato rozšířená nabídka nebyla plně schopná oslovit všechny investory. Finanční zprostředkovatelé proto začali do svých nabídek přebírat moderní strukturované produkty, úspěšně emitované na zahraničních trzích. V současném období dochází k postupnému zlepšení v informovanosti potenciálních investorů a dostupnosti jednotlivých produktů. Některé finanční subjekty nabízejí drobným investorům výběr z více než 13 000 moderních strukturovaných produktů.
Se vstupem ČR do EU se dá předpokládat, že dojde k rozšíření současné nabídky a ještě větší popularizaci nových strukturovaných produktů. Je pravděpodobné, že zájem o ně poroste. Skoro každý den jsou na trh uváděny další novinky, které rychle a flexibilně reagují na aktuální poptávku drobných a institucionálních investorů. České republika a její kapitálový trh se tomuto trendu nebude moci vyhnout. Pro tuzemské investory to bude znamenat zlepšení investičních možností a transparentnosti.
Článek vznikl v rámci výzkumu GAČR 402/02/1408. Kompletní studii je možné bezplatně získat na www.zertifikatejournal.cz.
Ing. Martin Svoboda působí na katedře financí Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně (svoboda@econ.muni.cz).
