Odmítnutí práce - žádné dávky

Odmítnutí práce - žádné dávky

Nový zákon o zaměstnanosti s účinností od 1. října 2004 prodloužil dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti.
Uchazeč o zaměstnání, který bude splňovat podmínky pro poskytování podpory (zaměstnání v délce dvanácti měsíců v posledních třech letech a doba pojištění po dobu třiceti let), může dostávat podporu v nezaměstnanosti až po dobu jednoho roku (první tři měsíce ve výši 50 procent jeho dřívějšího čistého průměrného výdělku a po zbývající dobu ve výši 45 procent jeho výdělku).


Pokud po této době, po uplynutí jednoho roku poskytování podpory, nebude-li mít občan zaměstnání, dostane se do tzv. sféry sociální podpory a příslušný obecní (městský) úřad mu bude poskytovat dávky v rámci sociální potřebnosti (zpravidla do výše životního minima).
Nová výhoda pro nezaměstnané může však mít i druhou, negativní stránku. V souvislosti s novým zákonem o zaměstnanosti byla přijata novela zákona o sociální potřebnosti.


Podle novely tohoto zákona dlouhodobě nezaměstnaný člověk, který bez vážných důvodů odmítne vykonávat veřejně prospěšné práce, pro které je zdravotně způsobilý, nebude považován za sociálně potřebného. Z toho důvodu mu nebudou náležet dávky sociální péče podle zákona o sociální potřebnosti.
Za sociálně potřebného se nebude považovat občan, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než jeden rok a odmítne-li bez vážných důvodů vykonávat veřejně prospěšné práce. Podmínkou je, že tyto práce odpovídají jeho zdravotnímu stavu a dopravní dosažitelnosti.


Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo státních či jiných obecně prospěšných institucí. Tyto práce vytváří zaměstnavatel nejdéle na dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně.


Vyřazení z dávek sociální potřebnosti čeká i občana, který je evidován jako nezaměstnaný déle než jen rok a nepřijme krátkodobé zaměstnání. Tímto zaměstnáním se rozumí činnost na pracovní úvazek nižší, než je 80 procent stanovené týdenní pracovní doby (zpravidla maximálně 32 hodiny týdně) a v pracovním poměru na dobu kratší než tři měsíce.
Ve zvlášť odůvodněných případech může i tento občan, který odmítl vykonávat veřejně prospěšné práce nebo krátkodobé zaměstnání, dostat dávky sociální péče. Jde o dávku poskytovanou podle § 8a zákona o sociální potřebnosti a je "odstraněním tvrdosti" zákona. Na její poskytnutí není však právní nárok. Zpravidla se při jejím přiznání a poskytování přihlíží zejména k zájmům nezaopatřených dětí, které by tak byly poškozeny.


Touto dávkou se doplňuje příjem občana pouze v nezbytném rozsahu bez vazby na částky životního minima. Jedná se o nižší částky, než by občan dostal v případech, kdy se prokáže jeho sociální potřebnost.
Úřad práce bude na žádost úřadu poskytujícího dávky sociální péče informovat o skutečnosti, že uchazeč o zaměstnání odmítl nástup veřejně prospěšných prací nebo krátkodobého zaměstnání. Úřad poskytující dávky sociální péče se před rozhodnutím o odejmutí dávek sociální péče bude zabývat otázkou, zda k odmítnutí vedly či nevedly vážné důvody, například péče o dítě do 5 let, nezbytná osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou osobu, nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let atp.


Za odmítnutí veřejně prospěšné práce nebo krátkodobého zaměstnání bude považováno i takové jednání, kdy občan nabídku úřadu práce neodmítne, ale fakticky k výkonu práce nenastoupí, nebo bez vážného důvodu ji předčasně přestane vykonávat.
Autor je pracovníkem
Ministerstva práce a sociálních věcí