Trhu chybí nové akcie

Při pohledu na výkonnost hlavních indikátorů Burzy cenných papírů Praha (BCPP) se jeví budoucnost českého akciového trhu velmi dobře. České indexy vykazují již třetím rokem zajímavé zhodnocení a letos se růst ještě zrychlil. Index PX 50 tak překonal svou výchozí úroveň 1000 bodů ze dne 5. dubna 1994 a dosáhl rekordních hodnot. Potěšitelný je také růst objemů obchodů. Za prvních 11 měsíců roku dosáhl celkový objem 400 miliard korun a překonal doposud nejvyšší obchody z roku 2000, což bylo 264,1 miliardy korun. BCPP těží ze vstupu země do EU a zvýšeného toku prostředků od zahraničních institucionálních investorů. Perspektivní kapitálový trh však není jen o výkonnosti indexů (což je veličina značně proměnná a nestálá). Pojmy jako standardizace prostředí, likvidita, transparentnost, výběr vhodných titulů, aktivní dlouhodobí investoři, ale i důvěra širší veřejnosti jsou nezbytným atributem pro jeho efektivní fungování. Politická podpora i národní zájem mohou být navíc důležitými faktory rozvoje. Ve zmíněných skutečnostech již hodnocení českého trhu nevyznívá tak jednoznačně.

Vývoj trhu
Ve vyspělých zemích se akciové trhy vyvíjely desítky let. Novodobá historie trhu s cennými papíry v tuzemsku se datuje od roku 1993. Teprve po desetiletí existence se BCPP podařilo překročit stín trhu sloužícího k vypořádání kupónové privatizace a stát se plnohodnotnou burzou. Koncem 90. let došlo ke zdokonalení legislativy a zkvalitnění funkce kontrolních orgánů. Důvěra investorů a společností v kapitálový trh se po excesech poloviny 90. let obnovovala velmi pomalu. Důkazem je skutečnost, že až v letošním roce se uskutečnila první IPO (veřejná nabídka akcií). Funkční primární trh je přitom jednou ze základních charakteristik kapitálového trhu. V zahraničí představují primární trhy s cennými papíry alternativu k bankovním úvěrům. V Česku docházelo k opačnému trendu a firmy burzu opouštěly. U velké části společností, které se na trh dostaly po kupónové privatizaci, se po majetkových přesunech (majoritní vlastníci přes burzu velmi často společnosti výhodně ovládli) vytratil zájem o kotování akcií na trhu. Došlo tak k vlně vyřazování akcií a koncem 90. let burzu opustilo 1376 emisí. Vrátí se některé zpět? Za prvního průkopníka je možné považovat generického výrobce léčiv Zentiva (Léčiva).

Omezená nabídka akcií
Pražská burza v současné době nabízí pro investory velmi omezený výběr vhodných titulů z hlediska likvidity. Ty se soustředí do obchodního systému SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů), který je důležitým mezníkem v historii pražské burzy. Ještě před jeho zavedením v květnu 1998 se 90 procent celkových objemů s akciemi odehrávalo mimo centrální trh burzy. Až po vzniku tohoto segmentu došlo k přesunu transakcí na centrální trh a ke zvýšení transparentnosti obchodování. Nyní se ve SPAD obchoduje sedm emisí, což je neuspokojivý počet.

Privatizace přes burzu
Vlády v Česku dosud dávaly při prodeji státních balíků přednost hledání jednoho silného majitele a kapitálový trh nevyužívaly. Strategický vlastník většinou akcie posléze stáhl z trhu. Posledními případy byly Česká spořitelna a IPS. Pamětníci vzpomenou na Čokoládovny, akcie pivovarů Prazdroj a Radegast. Statut veřejné obchodovatelnosti brzy ztratí České radiokomunikace. Burza je tak ochuzena o zajímavé tituly. O bytí Unipetrolu rozhodne polská PKN. Osud zbývajících státních firem obchodovaných na BCPP - Českého Telecomu a ČEZ - může určit způsob jejich privatizace. Zvolí konečně vláda prodej společností přes kapitálové trhy? Jde přitom o velmi rychlou a výnosnou metodu, jejíž četnost ve světě zažívá v poslední době výrazný nárůst. Velmi aktuální je polemika týkající se privatizace Českého Telecomu. Zastánci přímého prodeje argumentují především vyšším výnosem v podobě inkasované prémie za majoritu. Tomu tak ovšem nemusí být, jelikož stát získává v případě prodeje přes trh navíc budoucí daňové výnosy. Zachování obchodovatelnosti akcií Českého Telecomu je významné z hlediska atraktivity českého trhu a je předpokladem pro budoucí penzijní reformu.
Příkladem efektivního využívání a fungování kapitálového trhu je Polsko. Prodej státního podílu v bance PKO přes burzu se stal největší transakcí v regionu střední a východní Evropy. Polská vláda hodlá v blízké době privatizovat přes kapitálový trh několik dalších společností. Jen v letošním roce se na tamní burze objevilo 24 nových IPO! Zájem společností o kotaci na burze stejně tak jako vyváženost síly domácích a zahraničních investorů bychom mohli našim severním sousedům závidět. Vzhledem k nedávnému trendu propojování kapitálových trhů se probírají otázky sloučení středoevropských trhů. I když ještě před několika lety se jevil proces integrace velmi pravděpodobně, místní trhy se rozhodly jít vlastní cestou. Jako jeden z důvodů jsou uváděny náklady na propojení jednotlivých obchodních systémů.
Existence pražské burzy zřejmě bude podmíněna zvýšením počtu likvidních emisí. Nedostatek investičních příležitostí na českém trhu může změnit příchod IPO a privatizace státních podílů přes burzu. Přes četná prohlášení vlád se však dosud jejich macešský přístup ke kapitálovému trhu nezměnil. Penzijní reforma bude těžko proveditelná bez efektivně fungující burzy. Prospěšné bude rovněž snížení závislosti ekonomiky na bankovních úvěrech. Pražská burza se vzhledem k velikosti a významu Česka nikdy nestane významným finančním evropským centrem. Může se však vyprofilovat jako úspěšná lokální burza. Zainteresované strany by měly využít vhodného okamžiku, kdy je o akcie v regionu extrémní zájem.
Autor je analytikem Fio, burzovní společnosti