Kdo se nebude řídit standardy, ztratí důvěru investorů

Kdo se nebude řídit standardy, ztratí důvěru investorů

Na mezinárodní účetní standardy, známé pod zkratkou IAS, a mezinárodní standardy finančního výkaznictví (IFRS) se čtenáři Hospodářských novin ptají stále častěji. Eva Mašková z mezinárodní účetní asociace ACCA tvrdí, že kdo o sobě nebude schopen podle těchto standardů pravdivě informovat, ztratí důvěru investorů.

HN: Co jsou mezinárodní účetní standardy?
Jsou shrnutím nejlepších účetních postupů a zkušeností účetní profese a požadavků uživatelů na rozsah zveřejňovaných informací. Vydává je neziskový subjekt Rada pro mezinárodní účetní standardy. Účelem je zvýšit srovnatelnost vykazovaných informací o finanční výkonnosti a finanční pozici různých společností. Rada dosud vydala čtyřicet jedna Mezinárodních účetních standardů, IAS, z nichž dosud platí třicet tři, a pět Mezinárodních standardů finančního výkaznictví, IFRS.

HN: Pro koho a od kdy standardy platí?
Evropská unie rozhodla, že od ledna 2005 musí všechny společnosti, jejichž akcie jsou veřejně obchodovatelné, sestavovat účetní závěrku podle IAS a IFRS. Výjimka do roku 2007 byla udělena jen firmám, které vykazují podle US GAAP, tedy amerických účetních standardů, nebo mají pouze veřejně obchodované dluhopisy. Členské státy Evropské unie jsou povinny zapracovat tuto směrnici do svých národních legislativ.

HN: Jak se IAS a IFRS liší od českého účetnictví?
Účetní závěrka sestavená podle IAS a IFRS se liší od české účetní závěrky především účelem. Jejím hlavním cílem je poskytování užitečných informací pro ekonomické rozhodování akcionářů a investorů a nikoliv určení daňového základu. Obě závěrky mají různou formu - mezinárodní účetní standardy určují pouze seznam minimálních požadavků na zveřejňované informace, struktura finančních výkazů není závazná. Závěrky se liší i způsobem zhotovení. Příprava výkazů v souladu s IAS a IFRS se neobejde bez použití odborných odhadů a posudků při respektování základních principů. Vyžaduje zachycovat transakce důsledně podle jejich ekonomické podstaty a nikoli v souladu s právní formou, pokud je odlišná.

HN: Jak vypadá přechod na mezinárodní standardy v praxi?
Zavedení IAS a IFRS je zásadní změnou způsobu finančního vykazování. Vyžaduje sbírat a zpracovávat finanční údaje v několika dimenzích, například nejen podle jednotlivých výrobků a služeb, ale i v geografickém členění, často z nesourodých a nepropojených dat. Upravují se informační systémy a účetní pravidla. Společnosti přecházející na IAS a IFRS musí sestavit počáteční rozvahu k prvnímu dni nejstaršího vykazovaného období, do které upravují údaje z rozvahy připravené ke stejnému datu podle původních pravidel. Případné rozdíly se zúčtují převážně do hospodářského výsledku za minulá období. Standardy vyžadují srovnávací údaje za minimálně jedno předchozí období. Pokud tedy podnik přejde na IFRS k 1. lednu 2005, musí sestavit počáteční rozvahu k 1. lednu 2004 a údaje za rok 2004 přepočítat.

HN: Jaký mají IAS a IFRS vliv na vykazování finanční výkonnosti a finanční pozice?
Mezinárodní účetní standardy se soustřeďují více na rozvahu než na výsledovku. Často není možné vysvětlit změny ve finanční pozici na počátku a na konci období jen ziskem nebo ztrátou za období - například kvůli nerealizovaným přínosům nebo transakcím s akcionáři. Proto mezi základní finanční výkazy patří také Výkaz změn vlastního kapitálu, případně Výkaz změn uznaných příjmů a výdajů. Akcionáře a investory zajímá likvidita a solventnost společnosti. Povinnou součástí účetní závěrky je také Výkaz hotovostních toků.

HN: Jaký tedy je dopad na vztahy s investory?
Stále více IAS a IFRS standardů požaduje oceňování aktiv a pasív reálnou hodnotou. Tou velmi často je aktuální tržní cena. Reálné hodnoty se rychle mění, povinným přeceňováním aktiv a pasív dochází k většímu kolísání vykazovaných zisků. Vedení společnosti musí výkyvy ve finanční výkonnosti srozumitelně a s předstihem vysvětlit akcionářům, investorům a také poskytovatelům úvěrů. Pokud se mu to nepodaří, poroste pro společnost cena kapitálu a náklady na výpůjčky. Společnosti neschopné poskytovat správné a srovnatelné finanční informace na bázi IAS a IFRS budou ztrácet důvěru kapitálových a peněžních trhů. A naopak kvalitní finanční výkaznictví usnadňuje přístup k finančním zdrojům.