Jaká jsou rizika stavebního pojištění

Jaká jsou rizika stavebního pojištění

Není jakýchkoli pochyb o tom, že úloha pojištění vzrůstá a bude se stále zvyšovat. Každý, kdo pracoval na jakékoli obsáhlejší transakci s cizím prvkem, jistě potvrdí, že ve smluvních dokumentech je pojištění věnována velmi podstatná, ne-li přímo nejpodstatnější část.
Asi každý měl v té či oné míře možnost se setkat s pojištěním a ví dobře, že v rámci pojistného vztahu se pojišťuje určité riziko na určitou sjednanou sumu.

Proti čemu se pojišťujete?

Většina problémů vzniká z toho, že pojištěnému zpravidla není jasné, na co (resp. proti čemu) se vlastně pojišťuje. Pokud jde o stavební a montážní pojištění, každý developer bude nepochybně požadovat, aby jeho dodavatel - stavební společnost byla pojištěna při výstavbě a aby neočekávaná událost (tzv. pojistná událost) "neměla negativní vliv" na průběh projektu. Stavební a montážní pojištění je jedním z typů pojištění, které lze sjednat.


V rámci stavebního a montážního pojištění je pojistnou událostí zpravidla jakákoli nahodilá škodní událost vzniklá při budování stavebního nebo montážního díla nebo v přímé souvislosti s ním, se kterou je podle všeobecných pojistných podmínek a pojistné smlouvy spojen vznik povinnosti pojistitele plnit. Stavební a montážní pojištění je zpravidla vydáváno jako takzvané all risks pojištění.


Představme si situaci, kdy je připravena základová jáma pro výstavbu developerského projektu a tato základová jáma je v důsledku povodní poškozena. Převážnou část nákladů na znovuobnovení díla představují náklady na odstranění naplaveniny. Pojišťovna se samozřejmě snažila plnění z pojištění vyhnout. Jejím prvním argumentem bylo, že se v daném případě nejedná o věcnou škodu, ale o jakousi finanční škodu.


Pojišťovna vycházela z předpokladu, že v rámci stavebního a montážního pojištění je pojištěna pouze věcná škoda (poškození hmotného substrátu stavby bez ohledu na jiné náklady na znovuobnovení díla).
Tomu však neodpovídalo znění pojistné smlouvy a všeobecných pojistných podmínek, a pojišťovna proto musela od této argumentace upustit.

Odstranění zbytků

Podle dalšího tvrzení pojišťovny, kterým se chtěla zbavit svých povinností, se v daném případě nejednalo o škodu, ale o tzv. náklad na stržení, odvoz a úklid "zbytků". Jak se s takovým argumentem vypořádat? Pojišťovna měla pravdu v tom, že náklad na odvoz a úklid zbytků byl vyčleněn z pojistné smlouvy, resp. plnění na tuto záležitost bylo značně limitováno. Při své argumentaci příslušná pojišťovna však očividně "přehlédla", že v pojistné smlouvě nedefinovala pojem zbytky. Ani platný právní řád tento pojem nedefinuje.


Při absenci výslovné definice je nezbytné analogicky aplikovat právní předpisy, např. historický předpis - vyhlášku Ministerstva financí č. 11/1983 Sb. o pojistných podmínkách pro pojištění majetku. Z této vyhlášky vyplývá, že "zbytkem" se rozumí část nebo části věci zasažené pojistnou událostí.


Například v případě hrubé stavby domu by se za "zbytek" považovala suť z protrženého stropu. V případě odstranění naplaveného bahna se tedy o "zbytky" ve smyslu pojistně právní terminologie nejedná.
S ohledem na výše uvedené vyplývá, že odstranění nánosů kontaminace a bahna vneseného povodní do prostoru budovaného díla nelze považovat za "úklid zbytků", a proto zde pojišťovnou uplatňované omezení či výluka z pojistných podmínek není na místě.


Autoři pracují v advokátní kanceláři Glatzová & Co.

Co platí o pojistných smlouvách

V rámci pojistného vztahu se pojišťuje určité riziko na určitou sjednanou sumu.
Většina problémů vzniká z toho, že pojištěnému není ani jasné, proti čemu se vlastně pojišťuje.
V rámci stavebního a montážního pojištění je pojistnou událostí zpravidla jakákoliv nahodilá událost vzniklá při budování stavebního nebo montážního díla nebo v přímé souvislosti s ním.
S takovou nahodilou událostí je pak spojený vznik povinnosti pojistitele plnit smlouvu.
Zdroj: autoři