Brusel čeká boj o budoucí peníze

Brusel, 3.ledna (hal-iHNed,ČTK) - Mezi členskými státy Evropské unie se v příštích týdnech a měsících rozhoří souboj o budoucí financování aktivit EU. Zájmy jednotlivých zemí nebo jejich skupin se přitom diametrálně liší. Půjde jako každých sedm let o to, kolik kdo v dalším období, tentokrát v letech 2006 až 2013, odevzdá do společné pokladny, a kolik z ní komu přiteče.

Evropská komise navrhla, aby byl zachován maximální a nepřekročitelný strop výdajů či příjmů na úrovni 1,24 procenta hrubého národního důchodu každého členského státu. Více než to však vadí bohatším zemím její návrh, aby se během sedmi let reálně utrácelo v průměru 1,14 procenta HND, tedy o necelých 0,14 procenta více než v roce 2004. Rozpočet EU je vždy vyrovnaný.

Nová komise se s projektem své předchůdkyně plně ztotožnila. "Nelze rozšiřovat unii, plánovat nové aktivity, aniž bychom na to měli prostředky," vzkazuje členským státům předseda komise José Barroso.
Německo, Británie, Francie, Nizozemsko, Švédsko, Rakousko a Kypr ho odmítají poslouchat. Tyto bohaté státy, které na členství aritmeticky doplácejí, více totiž dávají než dostávají, trvají na zachování jednoprocentního stropu výdajů, i když každý z trochu jiných důvodů.

Škrty v návrhu rozpočtového rámce zpracovaného komisí by postihly zejména politiku soudržnosti EU, tedy podporu zaostávajícím zemím a regionům, dále pak dotace do rozvoje venkova a financování transevropských sítí. Přímé platby zemědělcům by naopak zůstaly zachovány, protože se na nich členské státy z podnětu Francie a Německa již dohodly.

"Mluvme napřed o obsahu politik a teprve pak o prostředcích, které na ně vyčleníme," žádá komisařka Danuta Hübnerová, jejíž oblast regionální pomoci by byla přímo zasažena. Považuje za nebezpečné a kontraproduktivní omezovat podporu chudým regionům. Evropské dotace jsou podle ní vynikajícím nástrojem posilování konkurenceschopnosti a také propagace EU mezi lidmi, což jsou dva úkoly, které unie vytyčila jako stěžejní.

"Pokud nebudeme mít k dispozici částky, o které jsme požádali, budeme muset celý přístup revidovat," řekla Hübnerová v rozhovoru pro ČTK. Podle ní bude obtížné vysvětlit, že bude potřeba více času, a nevydělají na tom prý ani ti, kdo chtějí spořit. "Ví se přeci, že dohánění chudších zemí je výhodné hlavně pro ty zámožné," podotkla.

Podle vysokého zdroje v EK jsou však bohatí členové k těmto argumentům hluší. Je jim jasné, že většina peněz odteče do osmi nových postkomunistických zemí, a že to bude obtížné doma vysvětlit. "V době, kdy tyto vlády mají problémy s rozpočtovými deficity, s kurzem eura, se slabým růstem, kdy se v mnoha z nich blíží volby či referenda o euroústavě, není zrovna populární obhajovat vyšší odvody do Bruselu ve prospěch někoho jiného," vysvětluje zmíněný zdroj.

Experti EK spočítali, že kdyby se povedlo prosadit jedno procento nebo něco kolem, vrátila by se struktura výdajů o 20 let zpět. Opět by převládly zemědělské subvence; podněcování výkonnosti ekonomik přes vědu, výzkum, vzdělávání či dohánění chudých regionů by se naopak změnilo v nereálnou báchorku. Bijí tedy na poplach a snaží se mobilizovat vlády, kterým takový trend nemůže vyhovovat.

Objektivní jednota zemí, jejichž HDP na hlavu nedosahuje 90 procent průměru EU, se však zatím nevytváří, spíše naopak. Španělsko, Portugalsko či Řecko bojují hlavně za to, aby se jich co nejméně dotkl statistický efekt, tedy pokles celkového HDP na hlavu v EU kvůli rozšíření, tedy aby dostávaly dál peníze pro své chudé oblasti. Noví členové tuto starost nutně nesdílejí.

I mezi nimi však mohou být odstíny. ČR si je například vědoma toho, že bude-li tentokrát souhlasit s vysokými odvody do rozpočtu EU, v příštích sedmi letech ještě vydělá, podpoří však nepříznivý precedens pro další období, kdy zbohatne, sama nárok ztratí a stane se čistým plátcem. Pražské ministerstvo financí uvažuje tedy jinak než třeba varšavské nebo bratislavské.

Pokud by pokles nastal, postihl by také sociální fond, o který se stará český komisař Vladimír Špidla. Na toho však obavy zatím nedolehly. Návrh komise považuje za vyvážený, zdůvodněný a předpokládá, že projde. A kdyby se tak nestalo, unie už v minulosti zažila rozpočtová provizoria. "Není to neřešitelná záležitost," řekl Špidla. Už prý padla rozhodnutí, která u strukturálních fondů a u sociálního fondu umožňují pokračovat.
Jeho optimismus ovšem EK nesdílí. Podle Hübnerové by chyběla právní základna pro politiku soudržnosti; nebylo by možné připravovat projekty pro rok 2007. Zkušený expert EK upozornil, že by v podstatě zůstaly jen zemědělské dotace a platy eurokratům. Všechno ostatní by se zastavilo.