Zlato podle analytiků má za sebou období pozoruhodného cenového vzestupu a loni se troyská unce (31,1 gramu) dostala až k 455 dolarům, což bylo šestnáctileté maximum.
Trh se ale nyní na výhledy hovořící pro vzestup ceny neohlíží. Na počátku letošního roku cena zlata pod vlivem oslabujícího kursu eura vůči dolaru klesá. "Na povrchu blyštivého kovu se tak objevily škrábance," komentuje v listu Handelsblatt Wolfgang Wrzesniok-Rossbach z investiční banky Dresdner Kleinwort Wasserstein. Jak dodal, cena zlata se bude v nejbližší době odvíjet od směnných kursů dvou hlavních měn.
Analytici poukazují na četné faktory, které by měly ve střednědobém výhledu hnát cenu kovu vzhůru. V potaz berou především rostoucí zadlužení, zejména v USA, a očekávají další pokles dolaru vůči dalším hlavním měnám. Experti poukazují také na trvající geopolitické napětí.
Velkou neznámou představuje například další vývoj vztahů mezi USA a Íránem. Experti, kteří předpovídají nejrychlejší cenový vzestup, se odvolávají na "fundamentální" faktor - na jedné straně snižující se nabídka důlních producentů, na straně druhé stoupající poptávka po zlatu.
Mezi velkými mezinárodními bankami a investičními fondy je ale podle Handelsblattu nyní jenom málo těch, které nyní klientům doporučují "přimíchat" do portfolia více zlata či produktů od něho odvozených. Patří mezi ně například Deutsche Bank či americká investiční banka Merrill Lynch. A naposledy se o rozruch postarala J.P. Morgan, podle které zlato během příštích dvou let investorům přinese více než cenné papíry či ostatní kovy.
Markus Mezger ze stuttgartské BW Bank předpovídá, že zlato si po dlouhém období cenového vzestupu v nadcházejících měsících dopřeje oddech. V prvním pololetí by se jeho cena mohla pohybovat v rozmezí 390 - 400 dolarů za troyskou unci, poté začne zvolna stoupat až na 455 dolarů. A v roce 2006 by se mohla přehoupnout přes pět set dolarů. Na zlato sází nejenom několik velkých finančních ústavů, ale hlavně mnohé menší investiční domy a firmy spravující klientům majetek. "Zlato je podhodnoceno a ve svých portfoliích ho stále drží málo investorů," prohlašuje například John Embry z kanadské firmy Sprott Asset Management.
Tento uznávaný expert na trh zlata připomíná situaci, jež nastala na počátku sedmdesátých let minulého století. Tehdy se cena během dekády dostala z 35 na zhruba 800 dolarů. "Přitom dnes jsou fundamentální faktory na trhu pro vzestup ceny ještě příznivější než tehdy," tvrdí Embry.
Podle Rolfa Elgetiho z londýnské pobočky banky ABN Amro by měli investoři zajímající se o koupi zlata sledovat, kolik kovu hodlají na trh vrhnout západní centrální banky. Ty se loni na podzim ve Washingtonu dohodly, že v příštích pěti letech prodají nejvýš 2500 tun zlata. "Vycházíme-li však z dosud zveřejněných prodejních záměrů, pak vznikají pochybnosti o tom, zda bude tento kontingent vůbec vyčerpán. Prodej nižší než ohlášených 2500 tun bude představovat velkou vzpruhu pro cenu," poznamenal Markus Mezger.
O návrat zlata do investorských portfolií se před pěti lety zasloužila prasklá akciová "bublina". Poté se lidé začali od klasického investování do akcií a dluhopisů odvracet a hledali nové možnosti, jak zhodnotit kapitál. Po mnohaleté přestávce opět objevili zlato, které začalo "přitékat" do investorských portfolií.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist