Tiskopis Přiznání k dani z příjmů fyzických osob - typ B je určen poplatníkům daně z příjmů fyzických osob podle zákona, kteří měli ve zdaňovacím období 2004 příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů. Nedílnou součástí tiskopisu jsou Přílohy č. 1 až 4, které se vyplňují a přikládají, pokud pro ně má poplatník daně z příjmů fyzických osob náplň.
Strana 1
Záhlaví (viz obr. 13)
V předtištěném rámečku Finančnímu úřadu v, ve, pro se vyplní sídlo správce daně (finančního úřadu), v jehož územním obvodu má poplatník v době podání Přiznání typu B bydliště (trvalý pobyt). Pokud je zaregistrován podle § 33 zákona o správě daní a poplatků, vyplní sídlo finančního úřadu místně příslušného podle osvědčení o registraci. Přehled finančních úřadů a obcí, které k jednotlivým finančním úřadům místně přísluší, je uveden v zákoně č. 531/ 1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
Řádek 01 - Daňové identifikační číslo
Na tomto řádku vyplní poplatník daňové identifikační číslo (DIČ), které mu bylo přiděleno správcem daně. U fyzických osob je DIČ tvořeno kódem země (CZ) a rodným číslem poplatníka. U cizinců je DIČ tvořeno kódem země (CZ) a další řadou čísel přidělenou příslušným finančním úřadem. Daňové identifikační číslo nemají pouze plátci daně z přidané hodnoty, jak je to někdy mylně veřejností chápáno, ale mají jej všichni poplatníci a vztahuje se ke všem daním.
Řádek 02 - Rodné číslo
Zde vyplní poplatník své rodné číslo. Pokud mu nebylo přiděleno, vyplní datum narození. Rodná čísla po roce 1954 obsahují za lomítkem čtyři čísla, do roku 1953 jsou za lomítkem čísla 3. V případě 3 čísel za lomítkem zůstane poslední místo nevyplněné.
Mezi řádky 02 a 03 se nachází základní označení tiskopisu, ve kterém je nutné uvést v první kolonce pro vyplnění rok 2004, což je zdaňovací období, za které daňové přiznání podáváme. Pouze v případech, kdy se jedná o přiznání podávané při prohlášení nebo zrušení konkurzu, nebo v případě úmrtí poplatníka, se vyplní kolonky "od:", "do:".
Řádek 03 - Typ DAP
Tiskopis daňového přiznání typu B je univerzální, a proto je možné na tomto řádku označit, zda jde o řádné, opravné či dodatečné přiznání. Odpovídající variantu označí poplatník křížkem X. Pokud se jedná o typ dodatečné, napíše datum, kdy byly zjištěny důvody pro podání dodatečného daňového přiznání. Opravné daňové přiznání je možné podat před uplynutím lhůty pro podání přiznání (zpravidla do 31. 3., resp. 30. 6.). Finanční úřad pak použije pro vyměřovací řízení pouze toto přiznání a k původnímu podání se nepřihlíží. Dodatečné daňové přiznání má daňový subjekt povinnost podat tehdy, jestliže v době po podání řádného daňového přiznání a po uplynutí termínu pro podání přiznání zjistí, že jeho daňová povinnost měla být vyšší nebo daňová ztráta nižší, než uvedl v původním daňovém přiznání. V dodatečném daňovém přiznání se uvádějí celé nové hodnoty údajů, nikoliv pouze matematické rozdíly oproti hodnotám uvedeným v původním přiznání. Ustanovení o opravném i dodatečném daňovém přiznání jsou podrobně upravena v § 41 zákona o správě daní a poplatků.
Řádek 04 - Kód rozlišení typu DAP
Řádek 04 Přiznání typu B úzce souvisí s řádkem 03. Označením křížkem X poplatník uvádí, zda podává toto přiznání při prohlášení konkurzu, zrušení konkurzu nebo zda podává přiznání za zemřelého poplatníka. Současně je nutné uvést datum, kdy uvedené skutečnosti nastaly, například datum úmrtí poplatníka, za kterého se přiznání podává, nebo datum rozhodnutí soudu o prohlášení nebo zrušení konkurzu. V případě úmrtí poplatníka je nutné, aby se pozůstalí dohodli, kdo z nich bude daňové přiznání za zemřelého poplatníka podávat. Termín podání v tomto případě je do šesti měsíců po úmrtí poplatníka. Nedohodnou-li se, podá přiznání zmocněnec určený finančním úřadem, v termínu do tří měsíců po svém ustanovení. Na žádost právního nástupce nebo zmocněnce může správce daně lhůtu tří měsíců prodloužit. Nejde-li o žádnou z výše uvedených variant, tedy v případě zpracování řádného daňového přiznání za kalendářní rok, tento řádek se nevyplňuje.
Řádek 05
Ve smyslu ustanovení § 40 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků má každý poplatník právo zplnomocnit daňového poradce nebo advokáta, podle § 11 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků, ke zpracování a předložení daňového přiznání příslušnému finančnímu úřadu. Je-li pak plná moc k zastupování poplatníkem udělena a podána správci daně nejpozději ve lhůtě pro podání přiznání, tj. do čtvrtka 31. 3. 2005, lze přiznání předložit finančnímu úřadu v prodloužené lhůtě až do 30. 6. 2005. Tuto informaci uvede poplatník na řádku 05 označením křížkem "X".
Řádek 05a
Tento řádek vyplňují všichni poplatníci. Pokud poplatník má zákonnou povinnost ověření účetní závěrky auditorem, označí křížkem X variantu "ano", v opačném případě variantu "ne".
1. Oddíl - Údaje o poplatníkovi (viz obr. 14)
Řádky 06 Příjmení, 07 Rodné příjmení, 08 Jméno, 09 Titul, 10 Státní příslušnost, 11 Číslo pasu
Údaje v 1. oddílu na řádcích 06 až 11 identifikují poplatníka a slouží pro správnou evidenci na příslušném finančním úřadě. Číslo pasu vyplní pouze poplatník, který je cizím státním příslušníkem.
Řádky 12 až 28
Na řádcích 12 až 18 se uvádí adresa bydliště nebo trvalého pobytu poplatníka v den podání přiznání. Na řádcích 19 až 22 se vyplňuje adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se daň vyměřuje (tato adresa se však vyplňuje pouze tehdy, pokud se adresa k poslednímu dni kalendářního roku, za který se přiznání podává, odlišuje od adresy ke dni podání tohoto přiznání). Na řádcích 23 až 28 se pak uvádí adresa pobytu na území ČR, kde se poplatník obvykle zdržoval (tzn. alespoň 183 dní ve zdaňovacím období), a to pouze u poplatníků, kteří nemají na území ČR bydliště (trvalý pobyt).
Řádek 29 - Kód státu - vyplní jen daňový nerezident
Je-li poplatník daňovým nerezidentem v České republice podle podmínek uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, označí kód státu, ve kterém je rezidentem, na řádku 29. Není tedy možné vyplnit kód státu 061, resp. CZ. Seznam kódů států je uveden v Příloze Nařízení Komise (ES) č. 2081/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu mezi členskými státy a také uveden na www.mfcr.cz pod oddílem daňová správa/daně/daně/daně z příjmů.
Řádek 30 - Spojení se zahraničními osobami
Je-li poplatník osobou kapitálově či jinak spojenou se zahraniční osobou, kterou se rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky ve smyslu ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, označí tento řádek křížkem X v položce "ano", v opačném případě variantu "ne".
Spojenými osobami se rozumí:
kapitálově spojené osoby, kdy se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob,
jinak spojené osoby, kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby, kdy se shodné osoby nebo osoby blízké podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, osoby ovládající a ovládané, osoby blízké a osoby, které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.
Strana 2
2. Oddíl - Základ daně, ztráta (viz obr. 15)
Ve druhém oddílu Přiznání typu B poplatník uvede vypočtené dílčí základy daně z příjmů podle § 5 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, za zdaňovací období 2004. Podle § 5 odst. 1 zákona o daních z příjmů je základem daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období 2004 (za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok) přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Na rozdíl od poplatníků daně z příjmů právnických osob, kteří v návaznosti na zákon o účetnictví mohou používat od roku 2001 hospodářský rok, zůstává pro fyzické osoby zdaňovacím obdobím kalendářní rok. Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. Jestliže plynou poplatníkovi ve zdaňovacím období (kalendářním roce) souběžně dva nebo více druhů příjmů, je základem daně součet jednotlivých (dílčích) základů daně, který poplatník provede po jednotlivých krocích v příslušných řádcích 2. oddílu.
Řádek 31
Zde se uvádí dílčí základ daně podle § 6 zákona o daních z příjmů. Tento údaj je vypočten v příloze číslo 2 k daňovému přiznání a přeneseme jej sem z přílohy z řádku 204.
Řádek 32
Slouží k uvedení dílčího základu daně podle § 7 zákona o daních z příjmů, vypočteného v příloze č. 1 na řádku 113.
Řádek 33
Uvádí se zde úhrn příjmů z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů, které zahrnují příjmy plynoucí fyzickým osobám z kapitálového majetku ze zdrojů na území České republiky i ze zdrojů v zahraničí (přepočtené na Kč), které nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona a pokud se pro vybrané druhy zahraničních příjmů nevyužije možnosti zdanění v samostatném základu daně podle § 16 odst. 2 zákona v příloze č. 4 přiznání, je-li to pro poplatníka výhodnější. Do řádku 33 se uvede celkový součet všech příjmů podle § 8 zákona. Jedná-li se o více druhů příjmů podle tohoto paragrafu, uvede se jejich přesná specifikace v další příloze k daňovému přiznání, jejíž forma není přesně stanovena.
Řádek 34
Slouží k uvedení dílčího základu daně podle § 9 zákona o daních z příjmů, vypočteného v příloze č. 2 na řádku 210.
Řádek 35
Uvádí se zde dílčí základ daně podle § 10 zákona o daních z příjmů, vypočtený v příloze č. 2 na řádku 213.
Řádek 36
Na tomto řádku uvede poplatník úhrn dílčích základů daně podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů pro odpočet ztráty z předchozích zdaňovacích období podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů (bez započtení příjmů ze závislé činnosti podle § 6). Pokud je úhrn dílčích základů daně záporný, pak uvedená částka znamená daňovou ztrátu za zdaňovací období 2004. Má-li poplatník příjmy pouze ze zdrojů na území České republiky, přenese údaj o daňové ztrátě na řádek č. 59 (bez znaménka minus).
Řádek 37
Slouží pro uvedení základu daně, který si poplatník stanovuje jako úhrn dílčího základu daně podle § 6 zákona a kladného úhrnu dílčích základů daně nebo ztrát podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů.
Řádek 37a
Tento řádek použijí a vyplní poplatníci mající příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c), pokud jejich celkový základ daně nepřesáhne minimální základ daně ve výši 101 000 Kč pro rok 2004. Na řádek se uvede počet kalendářních měsíců, v jejichž průběhu byla provozována podnikatelská činnost.
Minimální základ daně u daně z příjmů fyzických osob je systémovou změnou, kterou přinesla novelizace zákona o daních z příjmů zákonem č. 438/2003 Sb. pro zdaňovací období roku 2004. Je upraven v novém § 7c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a týká se pouze poplatníků s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) zákona, tedy poplatníků s příjmy ze živnosti, ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a s příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů. Musí být uplatněn tehdy, když celkový základ daně je nižší než minimální základ daně nebo poplatník vykazuje ztrátu. Znamená to tedy, že pokud poplatník má několik druhů příjmů (např. ze zaměstnání, ze živnosti a z pronájmu), musí uplatnit minimální základ daně, jestliže jeho celkový základ daně z příjmů fyzických osob je menší než minimální základ daně stanovený pro příslušný rok.
Minimální základ daně činí 50 % z částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky předchází zdaňovacímu období, přepočítacího koeficientu podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval výše uvedenou činnost.
Pro daňovou povinnost za období roku 2004 jsou rozhodující údaje vyhlášené za rok 2002 nařízením vlády č. 338/2003 Sb. Měsíční výše všeobecného vyměřovacího základu pro důchodové pojištění činí 15 711 Kč a přepočítací koeficient činí 1,0717.
Pro podnikatele, který podniká celý rok, tedy minimální základ daně roku 2004 bude (po zaokrouhlení na celé stokoruny dolů) činit: 1/2 x 15 711 x 1,0717 x 12 = 101 000 Kč
Pro období roku 2005 bude u stejného podnikatele minimální základ daně činit: 1/2 x 16 769 x 1,0665 x 12 = 107 300 Kč
Minimální základ daně se ale nepoužije na rok zahájení podnikání a na rok následující po roce zahájení podnikání a dále na rok ukončení podnikání. Osoby, které ukončily podnikání do konce roku 2004, se nemusí problémem minimálního základu daně vůbec zabývat.
Institut minimálního základu daně se dále neuplatní u poplatníka:
kterému byla stanovena daň paušální částkou,
kterému náležel rodičovský příspěvek, a to i po část zdaňovacího období,
kterému náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, a to i po část zdaňovacího období,
který je poživatelem starobního důchodu, plného nebo částečného invalidního důchodu,
který na počátku zdaňovacího období nedovršil věk 26 let a který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
který podá ve zdaňovacím období přiznání z důvodu konkurzu a který do konce téhož zdaňovacího období neukončí podnikatelskou činnost,
který má ve zdaňovacím období nárok na slevu na dani podle § 35, § 35a) a § 35b).
Minimální základ daně zaokrouhlený na celé stokoruny dolů se nesnižuje o položky odčitatelné od základu daně uvedené v § 34 zákona, tj. ztrátu vykázanou za minulá období, tzv. reinvestiční odpočet a odpočet výdajů vynaložených na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť. Daňovou ztrátu zjištěnou podle §§ 5 a 23 zákona dosaženou ve zdaňovacím období, ve kterém byl stanoven minimální základ daně, lze však uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích. Případným uplatněním ztráty se tedy lze pod minimální základ daně dostat (viz příklad u řádku 39).
Institut minimálního základu daně se vztahuje i na spolupracující osobu, na kterou jsou rozdělovány příjmy z podnikání. Výjimkou by byla spolupracující osoba, na kterou by se vztahovala výjimka podle § 7c odst. 4 (např. důchodce, student).
Řádek 38
Řádek 38 je určen pro poplatníka, který uplatňuje ztrátu z předchozích zdaňovacích období podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Ztrátu nebo její část lze od roku 2004 uplatnit nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Původně bylo možné ztrátu uplatňovat až v sedmi následujících letech. Ve zdaňovacím období 2004 lze v Přiznání typu B uplatnit naposledy ztrátu za zdaňovací období roku 1997. Částka uvedená na tomto řádku nesmí být vyšší než kladná hodnota uvedená na řádku 36. Částka uplatňované ztráty, která převyšuje částku na ř. 36, je část ztráty, kterou nelze uplatnit v tomto zdaňovacím období a lze ji uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích v souladu s ustanovením § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Pro přehlednost o výši ztrát a jejich již uplatněných částí je možné využít samostatnou neočíslovanou přílohu k přiznání, jejíž doporučený vzor je uveden na internetových stránkách Ministerstva financí: (http://cds.mfcr.cz/pdf/Priloha_1_ztrata.pdf) - viz obr. 16.
Řádek 39
Poplatník zde sníží základ daně o ztrátu z předchozích zdaňovacích období (ř. 37 - ř. 38), popřípadě zde uvede minimální základ daně (ř. 37a) podle ustanovení § 7c zákona o daních z příjmů.
Příklad 1: Máme základ daně 150 000 Kč (na řádku 37) a můžeme si uplatnit ztrátu z minulých let ve výši 90 000 Kč. V tomto případě se na nás minimální základ daně nevztahuje a můžeme uplatnit celou ztrátu nebo její část v úhrnu až do výše kladné hodnoty uvedené na řádku 36 (což je základ daně bez dílčího základu daně ze závislé činnosti - § 6, řádek 31).
Příklad 2: Máme základ daně 80 000 Kč (na řádku 32 - příjmy z podnikání, ale pouze podle § 7 odst. (1) písmeno a), b) nebo c) a nejsme v kategorii, na kterou se ustanovení o minimální dani nevztahuje) a také můžeme uplatnit ztrátu z minulých let ve výši 90 000 Kč. Jiné příjmy nemáme, základ daně na řádku 37 je tedy 80 000 Kč. V tomto případě ale musíme použít institut minimálního základu daně a na řádku 37a uvést minimální základ daně (101 000 Kč) a na řádku 38 již v tomto zdaňovacím období nemůžeme uplatnit žádnou ztrátu ani její část.
3. Oddíl - Nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a daň celkem
Dílčí základ daně lze snížit o nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů a odčitatelné položky podle § 34 odst. 3 a odst. 7 zákona o daních z příjmů, přičemž daň počítáme až z tohoto sníženého základu daně. Pouze o odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 zákona, tj. ztrátu, se upravuje základ daně již v předchozím 2. oddílu Přiznání typu B.
V případech, kdy poplatník pobírá starobní důchod, vyživuje manželku v domácnosti, případně vyživuje děti, slouží ke zjištění nároků na uplatnění nezdanitelných částí základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů tabulka 1 ve 3. oddílu. Pokud poplatník neuplatňuje nárok na výše uvedené nezdanitelné části základu daně, tyto údaje nevyplňuje. Většina nezdanitelných částí základu daně se uplatňuje v závislosti na počtu měsíců, ve kterých poplatník splňuje podmínky a nárokuje odpovídající částku.
Tabulka č. 1 - údaje ke zjištění nároků na uplatnění nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona (viz obr. 17)
Údaje o starobním důchodu - zde se vyplňuje celková částka starobního důchodu nebo částka důchodu ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu vyplacená v roce 2004. Údaj se ale vyplňuje pouze v případě, že poplatník byl poživatelem starobního důchodu k datu 1. 1. 2004, a pouze v případě, že uplatňuje základní nezdanitelnou částku na ř. 40.
Údaje o manželce (manželovi) - jméno a rodné číslo manželky nebo manžela se na tomto řádku uvede pouze tehdy, pokud ji poplatník uplatňuje jako vyživovanou osobu na řádku 42.
Údaje o dětech žijících v domácnosti - vyplňují se údaje o dětech, na které poplatník uplatňuje nezdanitelnou část základu daně jako na vyživované dítě na ř. 41.
V tabulce (viz obr. 18) uplatňujeme v příslušných řádcích jednotlivé nezdanitelné částky za zdaňovací období 2004.
Řádek 40 - základní nezdanitelná částka
Částku ve výši 38 040 Kč vyplní každý poplatník, tzn. rezident i nerezident. Tato částka se nesnižuje v poměrné výši podle počtu měsíců, po které poplatník pobíral ve zdaňovacím období zdanitelný příjem. Zůstává v této výši i u poplatníka, který v průběhu zdaňovacího období zemřel. Výjimku tvoří poživatelé starobního důchodu z pojistného na sociální zabezpečení nebo z důchodu zahraničního povinného pojištění stejného druhu a tento důchod byl za zdaňovací období 2004 vyšší než 38 040 Kč. Ti tento řádek nevyplňují, případně proškrtnou. Pokud je tato částka nižší než 38 040 Kč za rok, pak na tomto řádku poplatník uvede částku 38 040 Kč sníženou o vyplacené částky starobního důchodu. V případě, že se poplatník stal poživatelem důchodu v průběhu zdaňovacího období a tento důchod mu nebyl přiznán zpětně k počátku zdaňovacího období, pak na tomto řádku uvede rovněž částku 38 040 Kč. Pro daňové účely bude potom považován za starobního důchodce až za rok 2005.
Řádek 41a) - vyživované děti
Podle § 15 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů uplatní poplatník částku 25 560 Kč ročně na vyživované dítě, které ve zdaňovacím období nebo v jeho části nebylo držitelem ZTP/P (zvlášť těžce postižený s průvodcem) a žilo ve zdaňovacím období s poplatníkem v domácnosti. Částka je závislá na počtu měsíců, ve kterých je dítě v domácnosti vyživováno. Uplatňuje se ve výši 2130 Kč na jedno dítě za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku bylo toto dítě v domácnosti vyživováno. Dítě je možné uplatnit i za ten měsíc, ve kterém se narodilo, nebo v němž začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání. Ukončení soustavné přípravy zletilého dítěte na budoucí povolání závisí na typu studia podle § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Řádek 41b) - vyživované dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P
Částku 51 120 Kč (tedy dvojnásobek) může poplatník uplatnit, pokud vyživované dítě žijící s ním ve zdaňovacím období v domácnosti je držitelem průkazky ZTP/P (zvlášť těžce postižený s průvodcem). Částka je závislá na počtu měsíců, ve kterých je dítě v domácnosti vyživováno. Uplatňuje se ve výši 4260 Kč na jedno dítě za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku bylo toto dítě v domácnosti vyživováno. Při uplatňování nároku na odpočet u vyživovaných dětí platí, že lze tento nárok uplatnit již v tom měsíci, v němž se dítě narodilo nebo v němž začíná soustavná příprava zletilého dítěte na budoucí povolání (studium). Domácnost podle § 115 občanského zákoníku tvoří občané, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Každý občan může být příslušníkem jen jedné domácnosti. Příslušnost k domácnosti u nezletilých stanoví dohoda rodičů nebo rozhodnutí soudu. U manželů je založení další domácnosti vyloučeno, pokud jejich spolužití vykazuje znaky uvedené v § 115 občanského zákoníku. Pokud je v domácnosti vyživováno více dětí, náleží tato částka na každé z nich. Na uplatnění tohoto snížení přitom nemá vliv přechodný pobyt dítěte mimo domácnost (studium, léčení, apod.). U obou odčitatelných položek na řádcích 41a) a 41b) platí, že není možné kombinovat jejich uplatnění s rozdělením základu daně na spolupracující osobu. Není možné, aby např. syn poplatníka byl spolupracující osobou, na kterou poplatník rozdělí část příjmů, a zároveň osobou vyživovanou. Na rozdíl od vyživované manželky ale na uplatnění těchto odčitatelných položek na vyživované dítě nemá žádný vliv výdělek vyživovaných dětí. Ty si mohou samy vydělat jakoukoliv částku, aniž by rodič - daňový poplatník, ztratil nárok na uplatnění této odčitatelné položky.
Řádek 42a) - manželka/manžel
Na tomto řádku uplatní poplatník podle § 15 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů částku 21 720 Kč ročně na vyživovanou manželku (manžela), jestliže ve zdaňovacím období nebo v jeho části nebyla (nebyl) držitelem průkazu ZTP/P, žije s poplatníkem v domácnosti a nemá vlastní příjmy přesahující 38 040 Kč ročně. Při splnění uvedených podmínek je možné uplatnit částku 1810 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku poplatník manžela (manželku) vyživoval (vyživovala).
Řádek 42b) - manželka/manžel držitelem průkazu ZTP/P
V případě, že je vyživovaná manželka (manžel) držitelkou (držitelem) průkazky ZTP/P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), lze uplatnit dvojnásobnou částku 43 440 Kč ročně, případně částku 3620 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku poplatník manžela (manželku) vyživoval. Do stanoveného maximálního vlastního příjmu manželky (manžela) 38 040 Kč ročně se nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. V úvahu se neberou ani úvěry a půjčky. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manžela (manželky) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů. Jinak se tam ale zahrnují všechny ostatní brutto příjmy. V případě, že je manželka např. podnikatelkou, která měla příjmy např. 100 000 Kč a výdaje 150 000 Kč (tedy dosáhla z podnikání ztráty), nelze ji považovat za vyživovanou ani v případě, že nemá žádné jiné příjmy, protože její brutto příjmy (před odečtením výdajů) v kalendářním roce byly vyšší než 38 040 Kč. Stejně jako u vyživovaných dětí i v tomto případě platí, že manželka může být buď vyživovaná, nebo spolupracující osoba a nelze to kombinovat.
Řádek 43 - poživatel částečného invalidního důchodu
Pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění, uplatní na tomto řádku podle § 15 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů částku 7140 Kč ročně, a to i v případě, že došlo k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod. Tento souběh nároku na starobní a částečný invalidní důchod musí poplatník správci daně prokázat. Jestliže poplatník pobírá tento důchod pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, uplatní částku 595 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky.
Řádek 44 - poživatel plného invalidního důchodu
Pokud poplatník pobírá plný invalidní důchod nebo jiný důchod, u něhož jednou z podmínek je plná invalidita, pak na tomto řádku uplatní dvojnásobnou částku 14 280 Kč za rok. Dále může tuto částku uplatnit poplatník, u kterého došlo k souběhu nároku na starobní a plný invalidní důchod, nebo je poplatník podle předpisů plně invalidní, ale jeho žádost byla zamítnuta z jiných důvodů než z důvodu invalidity. Za jiný důchod, u něhož jednou z podmínek je plná invalidita poplatníka, se považuje vdovský (vdovecký) důchod, na který má plně invalidní vdova (vdovec) nárok po uplynutí jednoho roku od smrti manžela (manželky). Jestliže uvedené podmínky byly splněny pouze v několika kalendářních měsících ve zdaňovacím období, uplatní poplatník částku 1190 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly tyto podmínky splněny.
Řádek 45 - držitel průkazu ZTP/P
Jestliže je poplatník držitelem průkazky ZTP/P (zvlášť těžce postižený s průvodcem), a to i v případě, že nepobírá částečný nebo plný invalidní důchod, uplatní na tomto řádku podle § 15 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů částku 50 040 Kč ročně. Jestliže uvedená podmínka byla splněna pouze v několika kalendářních měsících ve zdaňovacím období, poplatník uplatní částku 4170 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny uvedené podmínky.
Nově, poprvé za rok 2004, může i poplatník - nerezident (podle § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů) v případě, že jeho příjmy ze zdrojů na území České republiky činí nejméně 90 % všech jeho příjmů (mimo příjmy, které nejsou předmětem daně podle § 3 zákona nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6, 8, a 10 zákona o daních z příjmů) uplatnit po skončení roku odpočet i na vyživované děti a manželku, na částečnou i plnou invaliditu či průkaz ZTP/P přiznané podle českých zákonů.
Řádek 46 - studium
Student pobírající zdanitelné příjmy má nárok uplatnit na tomto řádku částku 11 400 Kč ročně. Jestliže poplatník studuje pouze několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období 2004, uplatní si částku 950 Kč za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byla podmínka studia splněna. Částku lze uplatnit za podmínky, že poplatník se připravuje soustavně na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Splnění podmínky je nezbytné prokázat finančnímu úřadu potvrzením školy. Poplatník studující v zahraničí doloží k uplatnění nároku na odpočet potvrzení zahraniční školy s úředně ověřeným překladem do českého jazyka a navíc rozhodnutí MŠMT ČR o tom, že studium je postaveno na roveň studia na tuzemských středních nebo vysokých školách.
Řádek 47 - hodnota darů
Na tomto řádku má poplatník nárok na uplatnění prokázané hodnoty daru nebo darů, které poskytl obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, na rehabilitační a protetické pomůcky, nehrazené zdravotními pojišťovnami, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. Obdobně se postupuje u darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky.
Úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně, anebo musí být alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst na výše uvedené částky nejvýše 10 % ze základu daně uvedeného na řádku 37 Přiznání typu B. Jako dar na zdravotnické účely se posuzuje i odběr krve u bezpříspěvkového dárce krve, a to částkou 2000 Kč na jeden odběr. Poskytnutí daru, jeho výši a účel je nutné prokázat správci daně na jeho výzvu, a to potvrzením příjemce daru nebo pořadatele veřejné sbírky. Za dary se považují i nepeněžní dary včetně služeb. Není-li známa jejich cena, ocení se cenami obvyklými na trhu.
Řádek 48 - odečet úroků
Poplatník uvede na tomto řádku celkovou výši úroků zaplacených ve zdaňovacím období 2004 z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, sníženou o poskytnutý státní příspěvek v případě, že poplatník uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření v souladu se zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření, ve znění pozdějších předpisů, nebo smlouvu o hypotečním úvěru podle § 14 odst. 2 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů. Tato podmínka musí být pro finanční úřad doložena potvrzením od příslušné stavební spořitelny nebo banky. Výše potvrzených úroků z úvěrů, kterou lze při splnění podmínek stanovených v § 15 odst. 10 a 11 zákona uplatnit, je maximálně 300 000 Kč na jednu domácnost. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Jestliže účastníky úvěrové smlouvy je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jen jedna z nich celou částkou, nebo každá z nich rovným dílem z celkové částky.
Strana 3 (viz obr. 19)
Řádek 49 - penzijní připojištění
Jestliže má poplatník uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, může si na tomto řádku uvést celkovou výši plateb příspěvků (zaplacených poplatníkem) na penzijní připojištění se státním příspěvkem za zdaňovací období 2004 sníženou o 6000 Kč. Příslušné údaje jsou zjistitelné z potvrzení penzijního fondu o zaplacených příspěvcích. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období 2004, činí 12 000 Kč. Pro odpočet není rozhodující, zda poplatník platí příspěvky na penzijní připojištění pravidelně měsíčně, nebo zda částku příspěvků zaplatí jednorázově, nebo zda byl pojištěn celý rok nebo jen po jeho část.
Řádek 50 - životní pojištění
V případě že poplatník jako pojistník a pojišťovna uzavřeli smlouvu o soukromém životním pojištění v souladu se zákonem č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, může poplatník na tomto řádku uvést celkovou výši plateb na soukromé životní pojištění vyplývající z potvrzení pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na soukromé životní pojištění za zdaňovací období 2004. Maximální částka, kterou je možné si takto odečíst za zdaňovací období 2004, činí celkem 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Podmínkou, která zde musí být splněna je, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let. Počínaje rokem 2004 zákon u pojistných smluv s pevně stanovenou pojistnou částkou pro případ dožití zavedl podmínku minimální pojistné částky. Minimální pojistná částka se stanoví pro tyto pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně na 40 000 Kč a pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou nad 15 let na 70 000 Kč. Na pojistné smlouvy, které tuto novou podmínku nesplňují, u nichž mohl poplatník daňový odpočet dříve využívat, nelze počínaje rokem 2004 odpočet uplatňovat a pojišťovny na takové smlouvy již poplatníkům nebudou zasílat potvrzení o zaplaceném pojistném. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a poplatník je povinen za zdaňovací období, ve kterém k této skutečnosti došlo, podat daňové přiznání a uvést v něm jako příjem podle § 10 částky, o které mu byl v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen.
Řádek 50a - odborové příspěvky
Po novele zákona o daních z příjmů lze poprvé za rok 2004 od ročního základu daně odečíst zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace této organizaci podle jejích stanov, která uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců podle § 18 a násl. zákoníku práce. Maximálně lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů (mimo příjmy zdaněné srážkovou daní podle § 36 zákona o daních z příjmů), maximálně však do výše 3000 Kč za zdaňovací období (kalendářní rok) 2004.
Řádek 51 - reinvestiční odpočet
Naposledy za rok 2004 poplatník na tento řádek uvede odčitatelnou položku, tzv. reinvestici, podle podmínek uvedených § 34 odst. 3 až odst. 7 zákona o daních z příjmů ve znění platném ke dni 31. 12. 2004. Toto ustanovení zákona je poměrně rozsáhlé a pojednává o podmínkách možnosti odpočtu 10 (15 nebo 20 %) ze vstupní ceny nově pořízeného hmotného majetku. Pokud se na poplatníka vztahuje ustanovení o minimálním základu daně, nelze tuto odčitatelnou položku uplatnit. Zrušení této reinvestiční odčitatelné položky od roku 2005 je zdánlivě kompenzováno možností zvýšených odpisů majetku v prvním roce odepisování. Avšak i když poplatník této možnosti využije, celková částka uplatněná do nákladů bude vždy pouze 100 % vstupní ceny majetku. Prostřednictvím institutu reinvestičního odpočtu však bylo možné společně s odpisy celkově uplatnit 110, 115, resp. 120 % vstupní ceny majetku.
Řádek 52 - další částky
Na tento řádek se vyplňují další případné odčitatelné částky. V roce 2004 se touto formou řeší změna zdaňování prodeje cenných papírů zahrnutých v obchodním majetku v rámci podnikatelské činnosti - uplatnění ztráty z prodeje cenných papírů z předchozích tří let, která nemohla být uplatněna podle dřívějších předpisů.
Řádek 53
Poplatník zde sníží základ daně o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky podle pokynů na daňovém přiznání. Maximálně lze základ daně snížit na nulu.
Řádek 54
Snížený základ daně z řádku 53 se podle § 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů zaokrouhlí na celé stovky korun dolů a uvede se na řádek 54.
Řádek 55
Na řádku 55 se uvede vypočtená daň podle následující tabulky:
Základ daně Daň Ze základu
od Kč do Kč přesahujícího
0 109 200 15 %
109 200 218 400 16 380 Kč + 20 % 109 200 Kč
218 400 331 200 38 220 Kč + 25 % 218 400 Kč
331 200 a více 66 420 Kč + 32 % 331 200 Kč
4. Oddíl - Daň celkem, ztráta (viz obr. 20)
Řádek 56
Na tento řádek přenese poplatník daň z řádku 55. V případě, že má poplatník další zdroje příjmů (příjmy ze zdrojů v zahraničí, příjmy dosažené za více zdaňovacích období), anebo uplatňuje slevu na dani, vyplní na tomto řádku vypočtenou částku z řádku 330 přílohy č. 3.
Řádek 57
Tento řádek vyplňují pouze poplatníci mající vybrané kapitálové a vybrané ostatní příjmy ze zahraničí a rozhodli se je zdanit v samostatném základu daně podle § 16 odst. 2 zákona o daních z příjmů. Poplatník zde uvede daň ze samostatného základu daně uvedenou na řádku 418 přílohy č. 4.
Řádek 58
Daň celkem je úhrnem daně, vypočtené podle § 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů na řádku 56 (popřípadě této daně snížené o slevu na dani, daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí nebo po zápočtu daně zaplacené v zahraničí) a daně ze samostatného základu daně vypočtené podle § 16 odst. 2 zákona o daních z příjmů uvedené na řádku 57. Na tomto řádku se daň v případě potřeby zaokrouhlí na celé koruny nahoru.
Řádek 59
Na řádku 59 je uvedena daňová ztráta zaokrouhlená obdobně jako daňová povinnost podle § 46a zákona o správě daní a poplatků na celé koruny nahoru. Tento údaj se uvádí jako částka v absolutní hodnotě, tj. bez znaménka minus, přenesená z řádku 36. V případech, kdy má poplatník příjmy ze zahraničí, je vypočtená výše ztráty na řádku 312 přílohy č. 3, a to v případě, kdy je částka na tomto řádku záporná. Ztrátu lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů.
5. Oddíl - Dodatečné DAP (viz obr. 21)
Pátý oddíl zahrnuje výpočet dodatečné daně nebo ztráty z dodatečného Přiznání typu B. Poplatník jej vyplňuje pouze tehdy, podává-li dodatečné Přiznání typu B podle § 41 zákona o správě daní a poplatků.
Řádek 60-65
Poslední známou daňovou povinností je částka, kterou poplatník uvedl v posledním přiznání (řádném nebo dodatečném) s účinností od lhůty stanovené pro jeho podání nebo po účinnosti posledního platebního (dodatečného platebního) výměru nebo rozhodnutí o opravném prostředku. Částky daňové ztráty na ř. 63 a ř. 64 se uvádějí v absolutních hodnotách, tj. bez znaménka minus. Poplatník daně z příjmů fyzických osob má povinnost podat dodatečné daňové přiznání v případě, že zjistí, že jeho daňová povinnost má být vyšší než jeho poslední známá daňová povinnost. Dodatečné daňové přiznání je poplatník povinen předložit svému správci daně do konce měsíce následujícího po tomto zjištění. Datum zjištění důvodů pro podání dodatečného daňového přiznání uvede poplatník na řádku 03. Stejně pak postupuje, zjistí-li, že daňová povinnost má být nižší.
6. Oddíl - Placení daně (viz obr. 22)
V šestém oddílu poplatník odečte od vypočtené daňové povinnosti na řádku 58 všechny částky, které mu byly sraženy nebo jím byly ve zdaňovacím období 2004 zaplaceny.
Řádek 66
Na tento řádek uvede poplatník celkový úhrn sražených záloh ze závislé činnosti a funkčních požitků na základě jednotlivých potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na tuto daň za příslušné zdaňovací období roku 2004, získaných od všech zaměstnavatelů - plátců daně. Zálohy se dokládají originálem potvrzení o sražených zálohách na daň od zaměstnavatele (nebo zaměstnavatelů).
Řádek 67
Na řádek 67 uvede poplatník celkový úhrn zaplacených (čtvrtletních, pololetních, případně rozhodnutím správcem daně jinak stanovených) záloh na příslušné zdaňovací období 2004 včetně přeplatků použitých jako "záloha na daň", s výjimkou záloh ze závislé činnosti a funkčních požitků, které byly již poplatníkem uvedeny na řádku 66.
Řádek 68
Poplatník zde uvádí zaplacenou daň stanovenou paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů v případě, že dosáhl jiných příjmů než předpokládaných. Tento řádek se týká pouze těch poplatníků, kteří mají správcem daně stanovenou daň paušální částkou (zaplacenou do 31. května 2004) a kteří dosáhli v průběhu roku 2004 i jiných příjmů než původně předpokládaných.
Řádek 69
Na řádku 69 se uvádí zajištěná částka daně sražená plátcem daně podle § 38e odst. 3 zákona o daních z příjmů. Nárok na zápočet zajištěné daně na úhradu skutečné výše daně je nutné správci daně doložit "Potvrzením o zajištění daně sražené plátcem". Tento řádek se týká zejména zahraničních fyzických osob-nerezidentů.
Řádek 70
Na řádku 70 uvede poplatník zaplacenou daňovou povinnost podle § 38gb odst. 5 zákona o daních z příjmů, tzn. částku daně, která byla vypočtena v Přiznání typu B podávaném při prohlášení nebo zrušení konkurzu.
Řádek 71
Podle pokynů na řádku 71 poplatník zjistí výslednou částku, která vyjadřuje to, že má za rok 2004 ještě daň doplácet, nebo že zaplatil na dani z příjmů fyzických osob na zálohách více. V případě, že zaplatil méně, je poplatník povinen tuto částku uhradit v termínu pro podání daňového přiznání. Pokud zaplatil více, bude mu daňový přeplatek (v případě záporného rozdílu řádků) vrácen na základě jeho žádosti, která je součástí tiskopisu daňového přiznání. Tento daňový přeplatek bude poplatníkovi vrácen příslušným správcem daně, pokud činí více než 50 Kč a poplatník nemá jiný daňový nedoplatek. Daňový přeplatek může správce daně použít na úhradu případného daňového nedoplatku daňového dlužníka u jiné daně nebo, neexistuje-li takový nedoplatek, i jako zálohu na dosud nesplatnou daňovou povinnost na dani, na které přeplatek vznikl.
Strana 4
Přílohy DAP (viz obr. 23)
Na poslední čtvrté straně Přiznání typu B poplatník uvede počet listů příloh, které přikládá. Povinnými přílohami jsou Příloha č. 1 až 4 k Přiznání typu B, pokud je pro ně náplň. Další povinnou přílohou je podle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů vždy potvrzení o příjmech, sraženém pojistném a výši sražené zálohy na daň. Další přílohy jsou poplatníkem přikládány v závislosti na uplatňovaných nezdanitelných částkách základu daně a odčitatelných položkách od základu daně, např. potvrzení příslušné stavební spořitelny o výši zaplacených úroků z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření, nebo účetní výkazy u poplatníka, který vede účetnictví. V příslušném řádku se vždy vyznačí počet listů zde uvedených příloh, které poplatník předkládá s přiznáním a na závěr celkový počet listů odevzdávaných příloh. Přílohy se přikládají v originále.
Prohlášení (viz obr. 24)
Poplatník nebo jeho zástupce je povinen potvrdit svým podpisem pravdivost a úplnost daňového přiznání. Současně tím potvrzuje, že si je vědom právních následků v případě, že údaje uvedené v daňovém přiznání prokáže správce daně jako nepravdivé nebo neúplné. Údaje o zástupci poplatník vyplní pouze v případě, že má svého zákonného, ustanoveného nebo zvoleného zástupce.
Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmu fyzických osob (viz obr. 25)
Tiskopis tohoto daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je od jiných tiskopisů zvláštní tím, že v sobě přímo obsahuje žádost o vrácení přeplatku. Tuto žádost je však nutné chápat jako zcela samostatné podání.
Nežádáme-li o vrácení přeplatku, nemělo by zde být vyplněno vůbec nic (ani adresa nebo číslo účtu), protože by na tyto údaje správce daně mohl pohlížet jako na neúplné podání, a mohl by žádat jeho doplnění. Do prvního řádku, který zde vyplňujeme, ve kterém se uvádí výše přeplatku, je možné také uvést slovy - ve výši "vypočtené". Správce daně potom sám vypočte přeplatek vzniklý v den podání a takto vypočtenou částku poplatníkovi vrátí způsobem na této žádosti uvedeným. V případě, že je žádost podána tak, že vratitelný přeplatek nevznikne do 60 dnů (např. při podání v průběhu ledna), správce daně žádost zamítne. Není proto vhodné podávat přiznání se žádostí o vrácení přeplatku příliš brzy, nebo je nutné podat žádost o vrácení přeplatku zvlášť.
Příloha č. 1 (viz obr. 26)
Příloha č. 1 obsahuje výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů a je povinná pro poplatníky, kteří v daném zdaňovacím období mají tento druh příjmů. Do řádků se uvádějí příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč.
Oddíl 1:
Vedete-li daňovou evidenci - uděláte křížek v levém okénku. Poplatníci vedoucí daňovou evidenci vyplňují řádek 101, 102 a 104 a následující.
Účtujete-li v účetnictví - uděláte křížek v prostředním okénku. Poplatníci účtující v účetnictví vyplňují až řádek 104 a následující podle dalšího komentáře.
Uplatňujete-li výdaje procentem z příjmů - uděláte křížek v pravém okénku. Poplatníci, kteří uplatňují výdaje procentem z příjmů, vyplňují všechny řádky 101 až 104 a následující (viz obr. 27).
Řádek 101 - příjmy podle § 7
Na řádek 101 uvede poplatník všechny příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů obsažených v daňové evidenci za zdaňovací období 2004, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Jde o celkové příjmy bez úroků z běžného účtu, úroků nebo poplatků z prodlení a dalších příjmů z kapitálového majetku podle § 8 zákona o daních z příjmů. Vede-li poplatník daňovou evidenci, je podkladem o příjmech údaj z této evidence podle § 7b zákona o daních z příjmů. Neuplatňuje-li poplatník výdaje v prokázané výši, uvede na tomto řádku úhrn zdanitelných příjmů podle § 7 zaevidovaný v záznamech o příjmech podle § 7 odst. 10 zákona o daních z příjmů. V obou případech se zde uvádí příjem bez tzv. uzávěrkových operací (podle § 23, § 5 ZDP), které se vyčíslí v řádcích č. 105 (příjmy) a 106 (výdaje) podle podrobného rozpisu v tabulce "E" této přílohy k daňovému přiznání.
Účastník sdružení, které není právnickou osobou, zde uvede pouze svůj podíl na rozdělených příjmech ve výši stanovené smlouvou o sdružení.
Spolupracující osoba tento řádek nevyplňuje. Naopak osoba, která je podnikatelem, a která bude následně na spolupracující osobu část příjmů rozdělovat, zde uvádí celý příjem.
Řádek 102 - výdaje související s příjmy podle § 7
Výdaje související s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (řádek 101) uvede poplatník na řádku 102. Vede-li poplatník daňovou evidenci, je podkladem o výdajích údaj z této evidence podle § 7b zákona o daních z příjmů. Ani zde se neuvádí další položky ovlivňující výši výdajů (tzv. výdajové uzávěrkové operace), které se uvedou do tabulky E této přílohy k daňovému přiznání a jejich součet následně do řádku č. 106. Neuplatňuje-li poplatník výdaje v prokázané výši, uvede na tomto řádku výdaje uplatněné procentem z příjmů podle § 7 odst. 9 zákona o daních z příjmů z úhrnu zdanitelných příjmů evidovaných v záznamech o příjmech podle § 7 odst. 10 zákona ve výši:
25 % z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, z příjmů z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, a z příjmů znalců a tlumočníků za činnost podle zvláštních předpisů.
30 % z příjmů z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví autorských práv, včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.
50 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství.
Účastník sdružení, které není právnickou osobou, uvede na řádek 102 pouze svůj podíl rozdělených výdajů účastníka sdružení dle smlouvy o sdružení.
Spolupracující osoba na tomto řádku neuvádí žádný údaj.
Řádek 103 - pojistné
V případě, že poplatník uplatňuje výdaje procentem z příjmů, může si navíc na řádku 103 uplatnit zaplacené pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (nebo obdobné pojistné hrazené v zahraničí) v prokázané výši. Poplatník si může v prokázané výši také uplatnit hrazené pojistné, pokud je osobou samostatně výdělečně činnou, která není nemocensky pojištěna a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, ale pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy (zákon č. 582/91 Sb. i pojistném na sociální zabezpečení). Na tomto řádku uplatňuje zaplacené pojistné také účastník sdružení, které není právnickou osobou, neboť toto zaplacené pojistné není výdajem sdružení.
Po přečtení textu poučení k příloze k daňovému přiznání se nám může zdát, že se na tento řádek samostatně uvádí rovněž pojistné placené spolupracující osobou z podílu na příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné podle § 13 zákona o daních z příjmů. Na pojistné spolupracujících osob však existují různá stanoviska. Jedním z názorů je, že ten, kdo činnost vykonává (OSVČ), má na sobě navázány i veškeré náklady spolupracujících osob včetně pojistného. Podíl spolupracující osoby na příjmech a výdajích je jen jeden podíl na všech příjmech a všech výdajích, včetně výdajů za pojistné spolupracujících osob. To je tedy již obsaženo v řádku č. 102 (nejsou-li výdaje vykazovány procentem z příjmů). Podle druhého názoru lze při rozdělování příjmů a výdajů na spolupracující osoby, včetně sociálního a zdravotního pojištění, postupovat v souladu se zákonem o daních z příjmů kterýmkoliv z následujících způsobů znázorněných na příkladech:.
manžel rozdělí na spolupracující manželku 50% podíl na svých příjmech a výdajích a manželka si jako další daňový výdaj uplatní na řádku 103 pojistné, které zaplatila ve zdaňovacím období,
manžel platí během zdaňovacího období pojištění za sebe i za manželku a úhrn těchto plateb zahrne do veškerých svých výdajů, které potom na spolupracující manželku rozdělí,
manžel rozdělí na manželku 50% podíl na svých příjmech a výdajích a každý z nich si jako daňový výdaj na řádku 103 uplatní zaplacené pojistné.
Dále se zde uvádí také pojistné, které zaplatil společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti a nebylo uplatněno jako náklad společnosti, o které se podle § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů snižuje podíl na společnosti.
Řádek 104
Na řádku 104 je uveden základ daně před úpravami. Poplatníci vedoucí daňovou evidenci a poplatníci, kteří nevedou účetnictví, uvedou rozdíl mezi příjmy a výdaji. Poplatníci, kteří vedou účetnictví, nevyplňují řádky 101-103, a na tomto řádku 104 uvedou hospodářský výsledek před zdaněním. Údaje jsou uváděny před úpravou podle § 23 a § 5 zákona o daních z příjmů. Vypočtená částka na tomto řádku se znaménkem minus znamená, že výdaje přesahují výši příjmů nebo hospodářský výsledek před zdaněním je ztrátou. Pro správné zjištění základu daně je nutné údaj na řádku 104 dále upravit o položky uvedené v § 23, § 5 zákona o daních z příjmů, popřípadě o ostatní položky upravující základ daně podle zákona o daních z příjmů, jejichž součet je uveden v řádku 105 (zvyšující základ daně) a v řádku 106 (snižující základ daně).
Řádky 105 a 106
Na těchto řádcích uvede poplatník úhrn částek, které zvyšují (řádek 105) nebo snižují (řádek 106) hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23, § 5 odst. 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 zákona o daních z příjmů a případné další úpravy podle ostatních ustanovení zákona. U daňové evidence se tyto úpravy provádějí místo uzávěrkových operací. Podrobný popis a vyčíslení úprav zvyšujících nebo snižujících hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji uvede poplatník v tabulce E, případně v příloze na zvláštním listě, pokud řádky tabulky E nebudou pro uvedení všech údajů stačit.
Úpravy zvyšující základ daně podle § 23 zákona o daních z příjmů jsou:
částky neoprávněně zkracující příjmy, tj. zejména nepeněžní příjmy,
částky, které nelze podle zákona zahrnout do výdajů (nákladů), tj. zejména částky uvedené v § 25 zákona a částky nad limity uvedené v § 24 zákona,
náhrada - odstupné za uvolnění bytu zahrnuté do výdajů (nákladů) a odpočet na reinvestice podle § 34 odst. 3 při porušení či nesplnění podmínek uplatnění těchto položek v následujících zdaňovacích obdobích,
částky vyplývající z oprav nesprávností daňové evidence nebo účetnictví mající vliv na základ daně,
u zaměstnavatelů vedoucích účetnictví částky sraženého pojistného zaměstnancům neodvedené do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období,
přijaté úhrady závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze smluvních vztahů, dále u poplatníků vedoucích účetnictví částky původně uplatněných nároků v případě ustoupení od těchto nároků, jestliže byly původně tyto částky položkami snižujícími základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích, pokud nebyly promítnuty již do hospodářského výsledku,
částka zrušené rezervy, jejíž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zákon o rezervách, u poplatníka, který nevede účetnictví,
úpravy související s hospodařením s pronajatým majetkem, zejména nepeněžní příjem vlastníka pronajatého majetku při vynakládání výdajů nájemcem nad rámec smluveného nájemného,
úpravy související s ukončením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,
úpravy související s přerušením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost nebyla obnovena do termínu pro podání přiznání,
úpravy související se změnou způsobu uplatňování výdajů - přechod ze skutečných výdajů na procentní sazbu a naopak,
úpravy související s předčasným ukončením nebo zrušením finančního pronájmu s následnou koupí hmotného movitého majetku u pronajímatele nebo jeho postupníka, tzn. úprava výše odpisů v případě, že není bezprostředně uzavřena další, nová smlouva o finančním pronájmu předmětného majetku,
rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy v případě, že účetní odpisy jsou vyšší než daňově uznatelné odpisy.
Úpravy zvyšující základ daně podle § 5 zákona o daních z příjmů a jiných ustanovení tohoto zákona jsou mimo jiné:
poměrná část výdajů při použití osobního vozidla v obchodním majetku používaného pro podnikatelské a soukromé účely,
vrácené pojistné podle vyúčtování u poplatníka, který není účetní jednotkou, mající výdaje stanovené procentem z příjmů,
hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, nedošlo-li k vyúčtování celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny,
částku závazku, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu (§ 585 občanského zákoníku). Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů, apod.
Úpravy snižující základ daně podle § 23 zákona jsou:
u zaměstnavatelů vedoucích účetnictví částky pojistného sraženého zaměstnancům a neodvedené ve stanoveném termínu, o které byl zvýšen hospodářský výsledek v předchozích zdaňovacích obdobích, po jejich odvedení,
u poplatníků vedoucích účetnictví rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období,
částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,
částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle zákona zahrnout do daňově uznatelných výdajů (nákladů), zejména odpisy a tvorba rezerv u poplatníků vedoucích daňovou evidenci, u poplatníků vedoucích účetnictví rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy v případě, že daňové odpisy jsou vyšší než odpisy uplatněné v účetnictví,
částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla daňovým výdajem (nákladem), do příjmů (výnosů),
příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2 zákona o daních z příjmů, pokud jsou zachyceny v příjmech nebo výnosech,
zahraniční příjmy, u nichž má poplatník možnost se rozhodnout k jejich zdanění v samostatném základu daně podle § 16 odst. 2; tyto příjmy pak uvede v příloze č. 4 přiznání,
částky, které již byly u poplatníka zdaněny podle zákona o daních z příjmů, např. z důvodu časové souvislosti,
částky zúčtované do příjmů (výnosů), pokud souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako daňové výdaje (náklady), a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů), například dříve nerealizované projekty využité až v dalších letech,
podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti,
úpravy související s ukončením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,
úpravy související s přerušením podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud není tato činnost obnovena do termínu pro podání přiznání,
úpravy související se změnou způsobu uplatňování výdajů, tzn. přechod ze skutečných výdajů na procentní sazbu a naopak.
Úpravy snižující základ daně podle § 5 zákona o daních z příjmů jsou:
příjem, který byl zahrnut do základu daně v předchozích zdaňovacích obdobích a byl vrácen v daném zdaňovacím období za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmu není zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidenci poplatníka při zjištění základu daně,
hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24 poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, o které se zvýšil základ daně v předcházejícím zdaňovacím období. Tento bod je zde však uveden pouze pro informaci, protože bude aktuální poprvé až ve zdaňovacím období roku 2005, jelikož k prvnímu vyloučení zaplacených a nevyúčtovaných záloh dojde ve zdaňovacím období 2004.
Řádky 107 a 108
Podle podmínek uvedených v § 13 zákona o daních z příjmů může poplatník rozdělit na spolupracujícího manžela až 50 % nebo 30 % podíl na příjmech a výdajích na manžela a ostatní členy domácnosti. V řádcích 107 a 108 uvádí poplatník tu část příjmů a výdajů (nebo hospodářského výsledku před zdaněním), kterou bude přerozdělovat na spolupracující osobu. Na řádku 107 uvede poplatník podíl na společných příjmech (na hospodářském výsledku - zisku) a na řádku 108 podíl na společných výdajích (na hospodářském výsledku - ztrátě), který rozděluje na spolupracující osobu nebo osoby. Částky jsou zde uváděny již po úpravě podle § 23 a § 5 a dalších zákona o daních z příjmů. Údaje o osobě nebo osobách, na které poplatník rozděluje podíl na společných příjmech a výdajích nebo podíl na hospodářském výsledku (zisk, ztráta) připadající na spolupracující osobu nebo osoby, uvádí poplatník do oddílu G na straně 2.
Řádky 109 a 110
Tyto řádky jsou určeny pouze pro spolupracující osobu. Spolupracující osoba uvádí na řádku 109 svůj podíl na společných příjmech (na hospodářském výsledku - zisku) a na řádku 110 ve svém daňovém přiznání uvádí podíl na společných výdajích (na hospodářském výsledku - ztrátě), který na ni byl rozdělen. Částky jsou uváděny po úpravě podle § 23 a § 5 zákona o daních z příjmů. Údaje o poplatníkovi, který rozdělil na spolupracující osobu podíl na společných příjmech a výdajích nebo podíl na hospodářském výsledku (zisk, ztráta), uvádí spolupracující osoba ve svém daňovém přiznání v příloze 1 do oddílu H na straně 2.
Řádek 111
Má-li poplatník příjmy uvedené v § 14 zákona o daních z příjmů, je v tomto ustanovení uvedena možnost rovnoměrně rozdělit příjmy, které jsou výsledkem několikaleté činnosti (tzn. příjmy dosažené za více zdaňovacích období). Příjmy dosažené za více zdaňovacích období lze rozdělit nejvýše na tři poměrné části, u příjmů z činnosti správce konkurzní podstaty, předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce nejvýše na pět poměrných částí a u příjmů z těžby dřeva nejvýše na deset poměrných částí.
V řádku 111 uvede poplatník příjmy ze zbývajících částí příjmů snížené o výdaje připadající na tuto část příjmů. Znamená to, že zde poplatník uvede jednu polovinu, popřípadě dvě třetiny, čtyři pětiny nebo až devět desetin z rozdílu příjmů a výdajů, o které sníží dílčí základ daně. V tomto úhrnu se neuvádějí příjmy vyňaté ze zdanění podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které nebyly zahrnuty do základu daně na řádku 37.
Pokud je zbývající část výdajů vyšší než zbývající část příjmů za více zdaňovacích období, nelze postupovat podle § 14 zákona o daních z příjmů, neboť nevznikl základ daně, ale ztráta, a poměrnou část takového příjmu nelze tedy do základu daně zahrnout. V tomto případě uvede poplatník na řádku 111 nulu.
S údajem v řádku 111 se dále pracuje v příloze číslo 3 Přiznání.
Řádek 112
Je-li poplatník společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, je jeho podíl na společnosti příjmem z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmů. Tento podíl uvede na řádku 112 a údaje o společnosti (DIČ) a podíl v procentech uvede poplatník na straně 2 do oddílu I.
Vykáže-li veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost ztrátu, rozděluje se část této ztráty stejně jako základ daně. V tomto případě se označí údaj znaménkem mínus.
Řádek 113
Dílčí základ daně, případně dílčí ztrátu (v případě, že je rozdíl se záporným znaménkem) připadající na příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů uvede poplatník na řádku 113, vypočte ji ze všech údajů uvedených na předchozích řádcích podle pokynu v řádku uvedeného. Tuto vypočtenou hodnotu přenese poplatník na řádek 32, 2. oddílu, základní části Přiznání typu B, na stranu 2 k výpočtu celkového základu daně.
Oddíl 2. -Doplňující údaje k § 7 (viz obr. 28)
Odstavec A - Údaje o obratu a odpisech
V těchto doplňujících údajích uvede poplatník uplatňované odpisy a poplatník vedoucí účetnictví vyplní údaje o obratu. Roční úhrn čistého obratu tvoří výše výnosů snížená o prodejní slevy.
Odstavec B - Hlavní (převažující) činnost
Tento odstavec je určen pro uvedení názvu činnosti poplatníka. Poplatník zde uvede pouze slovní název maximálně dvou převažujících činností, které provozuje, např. název živnosti (zámečnictví), nebo název samostatně výdělečné činnosti (advokát). V případě více činností se za převažující považuje ta, ze které je dosahováno nejvíce příjmů.
Odstavec C - Údaje o podnikání
V tomto odstavci uvede poplatník datum zahájení, přerušení, obnovení nebo ukončení činnosti. Datum zahájení činnosti se však zde uvede pouze v případě, že daňové přiznání podává ve zdaňovacím období, ve kterém provozování činnosti započal. V jiném případě, tzn. prováděl-li činnost i v předchozích zdaňovacích obdobích, není nutné datum zahájení činnosti uvádět, protože finanční úřad má tento údaj již evidován. Datum přerušení a obnovení činnosti uvede poplatník ve smyslu § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Při přerušení činnosti není nutné provádět veškeré zákonem stanovené úkony pro ukončení činnosti tehdy, pokud je provozování činnosti obnoveno nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání za dané zdaňovací období (zpravidla březen nebo červen následujícího roku).
Odstavec D (viz obr. 29)
V tomto odstavci je uvedena Tabulka pro poplatníky, kteří vedou daňovou evidenci podle § 7b zákona o daních z příjmů, kterou poplatník vyplní v celých korunách. Údaje do této tabulky se čerpají z daňové evidence a dalších pomocných knih. Povinné jsou však pouze 4 ukazatele týkající se hmotného majetku, zásob, pohledávek a závazků a rezerv. Ostatní údaje v tabulce jsou nepovinné, a nemusejí se vyplňovat. Byly do tiskopisu daňového přiznání přidány na žádost autodopravců, kteří takto mohou prokazovat výši svého majetku.
Řádek 1 - Hmotný majetek: Uvede se odepisovaný hmotný majetek podnikatele v zůstatkových cenách (podle stavu k 1. 1. 2004 a ve druhém sloupci k 31. 12. 2004).
Řádek 2 - Peněžní prostředky v hotovosti a ceniny: Uvede se peněžní hotovost poplatníka k danému datu a jmenovitá hodnota cenin.
Řádek 3 - Peněžní prostředky na bankovních účtech: údaj o součtu peněžních prostředků na všech podnikatelských účtech poplatníka. Musí se shodovat s údaji uvedenými na bankovních výpisech k 1. 1. 2004 a k 31. 12. 2004. V případě záporného zůstatku účtu (například při poskytnutí kontokorentního úvěru) se na tento řádek napíše nula, a výše záporného zůstatku uvedeme do řádku 7 (Závazky včetně přijatých úvěrů a půjček).
Řádek 4 - Zásoby: Jedná se o souhrnnou hodnotu všech zásob oceněných v pořizovacích cenách nebo ve vlastních nákladech (u zásob vyrobených vlastní činností) a v reprodukční pořizovací ceně v ostatních případech. Jedná se o zásoby zboží, nedokončenou výrobu, výrobky, zvířata a skladovaný materiál.
Řádek 5 - Pohledávky včetně poskytnutých úvěrů a půjček: Jedná se o údaj o výši nezaplacených pohledávek a poskytnutých úvěrů a půjček k datu na začátku a na konci zdaňovacího období.
Řádek 6 - Ostatní majetek: Zde je uvedena hodnota ostatního majetku zahrnutého do obchodního majetku poplatníka, ale jinde neuvedeného. Jedná se například o pozemky včetně porostů, majetková práva, cenné papíry nebo jiný finanční majetek a podobně.
Řádek 7 - Závazky včetně přijatých úvěrů a půjček: Zde uvedeme všechny nezaplacené závazky, přijaté úvěry a půjčky k datu na začátku a na konci zdaňovacího období.
Řádek 8 - Rezervy: Na tomto řádku bude uveden údaj o vytvořených rezervách podle zákona o rezervách. Uvádí se ve výši zůstatku podle inventárních karet rezerv (hodnota vytvořené rezervy mínus skutečné čerpání).
Řádek 9 - Mzdy: Do posledního řádku 9 tabulky se uvede celkový objem hrubých mezd zúčtovaných ve zdaňovacím období zaměstnancům podnikatele. V případě, že je činnost vykonávána za spolupráce manžela (manželky) - poplatníka, případně ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem, spolupracující osoby předepsané údaje nevyplňují. Údaje za sdružení, které není právnickou osobou a kterého je poplatník účastníkem, se uvádějí ve výši spoluvlastnických podílů, ale ze strany finančních úřadů nebude pozastavováno ani rozdělení podle podílu na příjmech a výdajích dohodnuté mezi účastníky sdružení.
Odstavec E - úpravy podle § 23, § 5 a ostatní úpravy podle ZDP (viz obr. 30)
V následujících tabulkách vypíše poplatník popis a vyčíslení úprav zvyšujících nebo snižujících hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23 a § 5 zákona o daních z příjmů, případně další úpravy zvyšující nebo snižující základ daně podle dalších ustanovení zákona. Podrobný popis položek snižujících nebo zvyšujících základ daně nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji je uveden v textu u komentáře k řádkům 105 a 106. Pokud rozsah tabulky nepostačuje k zachycení všech potřebných údajů, musí poplatník tyto zbylé údaje zapsat na zvláštní list, jako přílohu k daňovému přiznání, v členění odpovídajícím členění tiskopisu daňového přiznání.
Další údaje (viz obr. 31)
Odstavec F - údaje o účastnících sdružení
V tomto odstavci uvede poplatník předepsané údaje (jméno, příjmení, DIČ, podíl na příjmech v %, podíl na výdajích v %) o účastnících sdružení, které není právnickou osobou.
Odstavec G - údaje o spolupracujících osobách
V odstavci G uvádí poplatník údaje (jméno, příjmení, DIČ, podíl na příjmech a výdajích v %) o spolupracujících osobách podle § 13 zákona o daních z příjmů.
Odstavec H - údaje o osobě, která rozděluje příjmy a výdaje
V odstavci H se uvádějí předepsané údaje (jméno, příjmení, DIČ, podíl na příjmech a výdajích v %) o osobě, která rozděluje příjmy a výdaje na spolupracující osobu podle § 13 zákona o daních z příjmů.
Odstavec I - údaje o veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti
Poplatník uvede v tomto odstavci DIČ veřejné obchodní společnosti, jejímž je společníkem, nebo komanditní společnosti, kde je komplementářem, a výši svého podílu v procentech.
Příloha č. 2
Příloha č. 2 je povinnou přílohou k daňovému přiznání typu B obsahující výpočet dílčích základů daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, příjmů z pronájmu a z ostatních příjmů. Pokud u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti nebo funkčními požitky podle paragrafu 6 zákona přesáhnou ostatní zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 hranici 6000 Kč, je povinností poplatníka vyžádat si od všech plátců příjmů ze závislé činnosti "Potvrzení o zdanitelných příjmech" a všechny tyto příjmy uvést v řádku 201 Přílohy č. 2.
Oddíl 1: Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (§ 6) (viz obr. 32)
Řádek 201 - úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů
Na tomto řádku uvede poplatník součet všech příjmů zahrnující příjmy ze zdrojů na území v ČR i ze zdrojů v zahraničí, přepočtené na Kč. Za příjmy ze zahraničí se považují hrubé příjmy od zaměstnavatelů v zahraničí bez nezdanitelných částí základu daně a odčitatelných položek podle zahraničních předpisů. Podkladem pro tento výpočet je Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, sraženém pojistném a zálohách na daň za zdaňovací období 2004 od jednotlivých zaměstnavatelů. Potvrzení je na území České republiky povinen zaměstnanci vystavit zaměstnavatel na základě jeho žádosti podle § 38j odst. 3 zákona o daních z příjmů do deseti dnů. Do příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků se nezapočítávají příjmy, které jsou ze zákona od této daně osvobozeny a příjmy zdaněné zvláštní procentní sazbou u zdroje při jejich výplatě. Tyto příjmy byly již poplatníkovi vyplaceny jako čistá částka a pokud byla použita procentní sazba podle § 36 zákona o daních z příjmů, daňová povinnost u nich byla splněna a do ročního výpočtu daně se v žádném případě nezapočítávají. U příjmů ze závislé činnosti jde hlavně o příjmy z příležitostných pracovněprávních a obdobných vztahů, jejichž celková výše nepřesáhla v kalendářním měsíci u jednoho poplatníka částku 5000 Kč od jednoho zaměstnavatele.
Řádek 201a - úhrn příjmů plynoucích ze zahraničí
Z úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů na řádku 201 si poplatník vyčlení na tomto řádku úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků z činností vykonávaných na území České republiky, plynoucích ze zahraničí, u kterých nebyla povinnost srazit zálohy na daň podle § 38h zákona o daních z příjmů (např. u zaměstnanců zastupitelských úřadů cizích států na území České republiky).
Řádek 202 - úhrn pojistného
Zde poplatník uvede úhrn pojistného sraženého jednotlivými zaměstnavateli (údaje lze zjistit z Potvrzení), případně pojistné zaplacené zaměstnancem (např. u zaměstnanců zastupitelských úřadů cizích států na území České republiky). Od hrubých příjmů ze zdrojů v zahraničí lze uplatnit jako výdaj i pojistné hrazené v zahraničí za předpokladu, že toto pojistné splňuje podmínky daňového výdaje podle českých právních předpisů.
Řádek 203 - daň zaplacená v zahraničí
Je-li poplatník osobou podle § 2 odst. 2 zákona (daňový rezident) a má příjmy ze zdrojů v zahraničí ze státu, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, uvede na tento řádek daň zaplacenou z těchto příjmů, jak je uvedeno v § 6 odst. 13 zákona. Protože poplatník není účetní jednotkou, použije pro přepočet na Kč jednotný kurz dle § 38 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Údaj na tomto řádku se zaokrouhlí na celé koruny. Na tomto řádku se může objevit jakákoliv částka pouze v případě, že příjem ze zdrojů v zahraničí (zahrnutý do řádku 201) je ze státu, se kterým Česká republika nemá uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Zaplacenou daň v zahraničí sice je možné odečíst, prakticky ale v těchto případech dochází ke dvojímu zdanění. U všech ostatních případů příjmů ze zdrojů v zahraničí (zahrnutých do řádku 201), ale ze "smluvních" států, se kterými má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, se zaplacená daň uvádí a vypořádává v příloze číslo 3 k daňovému přiznání.
Pro účely zamezení dvojího zdanění příjmů, které plynou výkonným umělcům ze zahraničí za jejich umělecké výkony, není v souladu s pokynem D-79 z roku 1994 potřeba trvat v případech uplatňování zápočtu daně na předložení dokladu zahraničního daňového úřadu o zaplacení daně a o výši základu daně (v úředním českém jazyce) a bude uznáváno případně i potvrzení zahraničního plátce honorářů o výši zaplaceného honoráře a výši sražené daně. Je-li umělecký výkon v zahraničí zprostředkován tuzemskou uměleckou agenturou, která si tyto údaje v zastoupení umělců obstará u zahraničního partnera, postačí doklad vyhotovený zprostředkující agenturou o výši honoráře a výši sražené daně v zahraničí. Pokud je uplatňována metoda vynětí, není třeba prokazovat údaj o výši sražené daně v zahraničí, ale toliko příjem způsobem uvedeným v předchozím odstavci. Tento příjem se v tuzemsku sice nezdaňuje, ale z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň procentem daňového zatížení zjištěného ze základu daně nesníženého o tuto vyjmutou část.
Řádek 204 - dílčí základ daně připadající na příjmy podle § 6 zákona
Do tohoto řádku se uvede dílčí základ daně připadající na příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 6 zákona, vypočtený jako ř. 201 - ř. 202 - ř. 203. Tento údaj se přenese do hlavního tiskopisu Přiznání typu B na řádek č. 31.
Oddíl 2: Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob z pronájmu (§ 9)(viz obr. 33)
Uplatňuji výdaje procentem z příjmů (20 %) - uplatňuje-li poplatník výdaje procentem z příjmů z pronájmu podle § 9 odst. 4 zákona, tj. 20 % z příjmů z pronájmu, označí tuto skutečnost křížkem X v levém rámečku. V tomto případě je povinen použít tuto formu uplatnění výdajů u všech dalších příjmů podléhajících zdanění podle § 9 zákona. V opačném případě se nevyplňuje.
Dosáhl jsem příjmů ze společného jmění manželů - má-li poplatník příjmy z pronájmu, které dosáhl ze společného jmění manželů, označí tuto skutečnost křížkem X v pravém rámečku. V opačném případě se nevyplňuje.
Řádek 205 - příjmy podle § 9 zákona a řádek 206 - výdaje podle § 9 zákona (viz obr. 34)
Na řádcích 205 a 206 poplatník uvede příjmy a výdaje podle § 9 odst. 6 zákona evidované v záznamech o příjmech a výdajích. Poplatníci účtující o pronájmu v soustavě účetnictví neuvádějí na těchto řádcích nic. Příjmy podle § 9 zákona o daních z příjmů zahrnují příjmy ze zdrojů na území České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč. Výdaje vztahující se k příjmům ze zdrojů v zahraničí lze uplatnit buď ve skutečné výši, nebo procentem z příjmů podle českého daňového zákona. Pro tyto zahraniční příjmy a výdaje se pro přepočet použije jednotný kurz, který se stanoví jako roční průměr směnného kurzu devizového trhu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období, pokud poplatník nevede účetnictví. Neuvádějí se zde příjmy ze zdrojů v zahraničí, pro které se použije výpočet daně ze samostatného základu daně sazbou daně podle § 16 odst. 2 zákona. K výpočtu daně ze samostatného základu daně lze použít Přílohu č. 4.
U příjmů dosažených dvěma nebo více poplatníky z pronájmu věci, která je předmětem jejich podílového spoluvlastnictví, a rovněž u výdajů, které byly v těchto případech vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, uvede každý ze spoluvlastníků pronajaté věci příjmy a výdaje ve výši svého spoluvlastnického podílu. Pokud příjmy z pronájmu plynou manželům ze společného jmění manželů, zdaňují se jen u jednoho z nich a ten je uvede ve svém daňovém přiznání. Údaje se uvádějí před úpravou o položky podle § 23, § 5 a ostatní úpravy podle zákona. Uplatňuje-li poplatník výdaje procentem z příjmů (20 %), už není možné tyto výdaje dále navyšovat o eventuelně zaplacené pojistné (jako je tomu u příjmů podle § 7), jelikož z pronájmu se pojistné neplatí.
Řádek 207 - rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo hospodářský výsledek před zdaněním (zisk, ztráta)
Tato částka se vypočte podle údajů v tiskopisu. Poplatníci vedoucí záznamy o příjmech a výdajích a poplatníci uplatňující výdaje procentem z příjmů uvedou rozdíl mezi příjmy a výdaji a poplatníci účtující o pronájmu v soustavě účetnictví uvedou hospodářský výsledek před zdaněním. Údaje jsou uváděny před úpravou podle § 23, § 5 a ostatními úpravami podle zákona. V případě, že výdaje přesahují příjmy nebo hospodářský výsledek před zdaněním je ztráta, částka je se znaménkem minus.
Řádek 208 - úhrn částek podle § 23, § 5 a ostatní úpravy podle zákona zvyšující rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo hospodářský výsledek před zdaněním
Řádek 209 - úhrn částek podle § 23, § 5 a ostatní úpravy podle zákona snižující rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo hospodářským výsledkem před zdaněním.
Podrobný popis částek zvyšujících a snižujících rozdíl mezi příjmy a výdaji nebo hospodářský výsledek před zdaněním je uveden u komentáře k řádkům 105 a 106 v příloze číslo 1. V souladu s ustanovením § 9 odst. 3 zákona o daních z příjmů se tyto úpravy použijí i u stanovení dílčího základu daně z příjmů z pronájmu. Na řádky 208 a 209 se uvádí pouze součet těchto částek, podrobný rozpis jednotlivých položek zůstává uložen v evidenci u poplatníka.
Řádek 210 - dílčí základ daně, daňová ztráta z pronájmu podle § 9 zákona
Tato částka se vypočte dle pokynů v tiskopise ř. 207 + ř. 208 - ř. 209. Je-li výsledek menší než nula, jedná se o dílčí ztrátu podle § 9 zákona. Tento údaj se přenese do hlavního tiskopisu Přiznání typu B na řádek č. 34.
Oddíl 3: Výpočet dílčího základu daně z příjmů fyzických osob z ostatních příjmů (§ 10) (viz obr. 35)
Sloupec 1 - uvede se druh příjmů podle § 10 odst. 1 zákona a před slovní popis se uvede předepsané označení:
A - příležitostná činnost,
B - prodej nemovitostí,
C - prodej movitých věcí,
D - prodej cenných papírů,
E - příjmy z převodu účasti na obchodní společnosti nebo družstvu,
F - jiné ostatní příjmy.
Sloupec 2 - vyplní se ostatní příjmy podle § 10 zákona, které zahrnují příjmy ze zdrojů na území ČR i příjmy ze zdrojů v zahraničí, a to přepočtené na Kč kurzem, který se stanoví jako roční průměr směnného kurzu devizového trhu stanoveného ČNB poslední den každého měsíce zdaňovacího období. Neuvádí se zde příjmy ze zdrojů v zahraničí, pro které se použije výpočet daně ze samostatného základu daně sazbou daně podle § 16 odst. 2 zákona. K výpočtu daně ze samostatného základu daně lze použít Přílohu č. 4. Podle § 10 odst. 1 zákona jsou za ostatní příjmy považovány takové příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku a nejedná se přitom o příjmy podle § 6 až § 9 zákona. Jsou to zejména:
příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem),
příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci a cenného papíru s výjimkou příjmů, které jsou od daně osvobozeny podle paragrafu 4 zákona,
příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu s výjimkou příjmů od daně osvobozených podle paragrafu 4 zákona,
příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému, a podobně.
Každý jednotlivý druh příjmu se uvádí a posuzuje v tabulce samostatně. Za příjem podle § 10 odst. 1 zákona se považuje i příjem odstupného za uvolnění bytu, u kterého nebyly splněny podmínky pro osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona. Při zpracování této části tiskopisu je třeba vyloučit příjmy od daně osvobozené. Jsou to příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována jako podnikatelská činnost, případně jako činnost samostatně hospodařícího rolníka, pokud jejich úhrnná výše nepřesáhne 20 000 Kč ročně. Má-li poplatník příjmy z výher v loteriích, sázkách a podobných hrách a z cen z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží (s výjimkou příjmů od daně osvobozených) ze zdrojů v zahraničí, je v těchto případech základem daně příjem nesnížený o výdaje.
:Sloupec 3 - v tomto sloupci se uvádějí výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů, a to ve skutečné výši (nikoliv tedy výdaje na zajištění a udržení příjmů, jako je tomu u příjmů podle § 7 a § 9). Pouze u příjmů plynoucích v tuzemsku ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem, je možné výdaje uplatnit procentem z příjmů (50 %).
Sloupec 4 - v řádcích u jednotlivých druhů příjmů se uvede rozdíl mezi příjmy a výdaji na základě údajů ve sloupci 2 a 3. Úhrn na posledním řádku se však uvede pouze jako součet kladných rozdílů, protože případnou ztrátu z jednoho druhu příjmu nelze kompenzovat s jiným druhem příjmu (např. ztrátu z prodeje cenných papírů nelze kompenzovat příjmem z prodeje domu).
Sloupec 5 - kód:
p - výdaje paušálem - vyplní se pouze v případě, že poplatník má příjmy ze zemědělské výroby a uplatňuje výdaje procentem z příjmů,
s - uvede se v případě, že příjmy plynou z majetku, který je ve společném jmění manželů,
z - uvede se v případě, pokud příjmy plynou ze zdrojů v zahraničí.
Obdobně jako v předcházejících případech je třeba vyhotovit přílohu k tiskopisu daňového přiznání pro uvedení druhů příjmů podle § 10 zákona, pokud jejich počet přesáhne rozsah tabulky.
Řádek 211 - příjmy podle § 10 zákona (viz obr. 36)
Zde se uvede součet částek z tabulky 3 ze sloupce 2.
Řádek 212 - výdaje podle § 10 zákona
Zde se uvede součet částek z téže tabulky ze sloupce 3 podle jednotlivých druhů příjmů, ale pokud u některého druhu příjmu převyšují výdaje příjmy, zahrnou se do tohoto součtu pouze výdaje maximálně do výše příjmů. K výdajům, které jsou u jednotlivých druhů příjmů vyšší než dosažené příjmy, se nepřihlíží.
Řádek 213 - dílčí základ daně připadající na ostatní příjmy podle § 10 zákona
Tato částka se vypočte podle pokynů v tiskopise jako ř. 211 - ř. 212. Údaj by měl být shodný s částkou uvedenou na posledním řádku sloupce 4 tabulky, což je úhrn kladných rozdílů jednotlivých druhů příjmů v tabulce. Tento údaj se přenese do hlavního tiskopisu Přiznání typu B na řádek 35.
Příloha č. 3
Oddíl 1: Výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období (viz obr. 37)
Jestliže poplatníkovi plynou příjmy podle § 14 zákona o daních z příjmů, které jsou výsledkem jeho několikaleté činnosti nebo plynou z využití věcí a práv najednou za více let, může je rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období, v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející:
Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství (§ 7 odst 1 písm. a) zákona), které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, lze rozdělit nejvýše na deset poměrných částí.
Příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem (§ 7 odst. 2 písm. a) zákona), které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, lze rozdělit nejvýše na tři poměrné části.
Příjmy restaurátorů kulturních památek a sbírkových předmětů, které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, lze rozdělit nejvýše na tři poměrné části.
Příjmy z činností správce konkurzní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnávacího správce (§ 7 odst. 2 písem. d) zákona), které jsou výsledkem několikaleté činnosti poplatníka, lze rozdělit nejvýše na pět poměrných částí.
Jedna poměrná část příjmu takto dosaženého se zahrne do základu daně, který se vztahuje ke zdaňovacímu období, ve kterém byl příjem dosažen a zjistí se procento daně, připadající na tento daňový základ. Tímto procentem se pak vypočte daň ze zbývajících částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích období. Jestliže ale je takto zjištěné procento menší než 15, použije se pro výpočet daně ze zbývajících částí sazba daně ve výši 15 %.
Pokud má poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, může si snížit tuzemskou daň buď metodou vynětí s výhradou progrese, nebo metodou zápočtu daně zaplacené v zahraničí, nebo výpočtem daně při uplatnění slev na dani. Pokud má poplatník příjmy ze zahraničí z více států, kde je uplatněna na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění metoda zápočtu, je nutné oddíl 4. Přílohy č. 3 vyplnit za každý stát samostatně na dalších listech (viz obr. 43) a souhrnný výsledek se uvádí v závěru prvního listu Přílohy č. 3.
Řádek 301 - procento daně ze základu daně
Na tomto řádku se uvede výsledek výpočtu (ř. 55 / ř. 37) x 100. Je-li tímto výpočtem zjištěné procento menší než 15 %, uvede se zde sazba 15 % .
Řádek 302 - úhrn zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období
Zde se uvede částka přenesená z řádku č. 111 Přílohy č. 1 přiznání. Má-li poplatník příjmy ze zahraničí, neuvádějí se v tomto úhrnu příjmy vyňaté ze zdanění podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které nebyly zahrnuty do základu daně (ř. 37). Pro přepočet zahraniční měny na Kč se použije jednotný kurz podle § 38 zákona o daních z příjmů.
Řádek 303 - daň ze zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období
Na tomto řádku poplatník uvede výsledek výpočtu: ř. 301 násobeno ř. 302 děleno stem. V případě, že má poplatník současně příjmy ze zdrojů v zahraničí, pokračuje ve výpočtu na ř. 304 přílohy. V případě, že poplatník uplatňuje slevu na dani a nemá příjmy ze zdrojů v zahraničí, pokračuje ve výpočtu v 3. oddílu na 2. straně.
Řádek 304 - úhrn zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období, snížený o příslušnou část výdajů, na který je uplatňován zápočet daně zaplacené v zahraničí (viz obr. 38)
Poplatník zde uvede souhrn zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období, ze kterého zaplatil v zahraničí daň a uplatňuje zápočet této daně.
Řádek 305 - poměrná část daně zaplacené v zahraničí z úhrnu zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období v souladu se smlouvou
Zde se uvede ta část daně zaplacené v zahraničí, odpovídající zbývajícím částem příjmů dosažených za více zdaňovacích období, na které je uplatněn zápočet. V případech, kdy příjmy plynou ze státu, s nímž je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, uvede se poměrná část daně, která může být započtena v souladu s příslušným ustanovením smlouvy.
Řádek 306 - procento z úhrnu zbývajících částí příjmů
Na tomto řádku poplatník uvede výsledek výpočtu: ř. 304 děleno ř. 302, násobeno stem. Výsledná částka v procentech uvádí, jakou částkou se podílí úhrn zbývajících částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích období, na který je uplatňován zápočet daně zaplacené v zahraničí, na úhrnu zbývajících částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích období (kromě příjmů vyňatých).
Řádek 307 až 310 - vyplní se podle údajů v nich uvedených
Příjmy ze zdrojů v zahraničí: Jestliže poplatníkovi plynou v rámci některé činnosti příjmy z České republiky i příjmy ze zdrojů v zahraničí, uvedl úhrn těchto příjmů a souvisejících výdajů v základní části přiznání, respektive v příslušných přílohách 1 a 2 přiznání. Pro účely vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí ve státě, v němž je poplatník rezidentem, se použije příslušná mezinárodní smlouva, ve které je zpravidla v článku 22 nebo 23 určeno, jakým způsobem bude zamezeno dvojímu zdanění. Seznam mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva financí (http://www.mfcr.cz). Pro účely vyloučení dvojího zdanění se použije přepočet měny podle § 38 zákona o daních z příjmů, tzn. jednotný kurz uvedený rovněž na internetových stránkách Ministerstva financí.
Oddíl 2: Příjmy ze zdrojů v zahraničí - metoda vynětí s výhradou progrese (viz obr. 39)
Plynou-li poplatníkovi příjmy z několika různých států, se kterými Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, při použití metody vynětí s výhradou progrese, ze základu daně se vyjímá úhrn veškerých příjmů (výnosů) plynoucích ze zahraničí, které se vyjímají ze zdanění.
Řádek 311 - příjmy po vynětí podle § 6 zákona
Na tomto řádku poplatník uvede rozdíl dílčího základu daně podle § 6 zákona (ř. 31 hlavního tiskopisu Přiznání typu B) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí podle § 6 zákona.
Řádek 312 - příjmy po vynětí podle § 7 až § 10 zákona
Poplatník na tomto řádku uvede rozdíl úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až § 10 zákona (ř. 36 hlavního tiskopisu Přiznání typu B) a úhrnu vyňatých příjmů ze zdrojů v zahraničí dle § 7 až § 10 zákona. Záporná částka je ztrátou, kterou poplatník přenese do hlavního tiskopisu Přiznání typu B na řádek č. 59.
Řádek 313 - základ daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí
Tento řádek obsahuje celkové příjmy poplatníka snížené o příjmy vyňaté ze zdanění (jedná se o úhrn řádku č. 311 a řádku č. 312). Při výpočtu se však použije pouze kladná hodnota řádku č. 312.
Řádek 314 - základ daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí snížený o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky
Zde se odečtou od základu daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí (ř. 313) nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona a odčitatelné položky podle § 34 odst. 1 a odst. 3 zákona dle pokynů v přiznání. Odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 zákona lze odečíst do výše příjmů po vynětí dle § 7 až § 10 zákona, tzn. částka z ř. 38 se odečte maximálně do výše částky z ř. 312. V případě, že úhrn nezdanitelných částí základu daně podle § 15 zákona a odčitatelné položky podle § 34 odst. 3 zákona je vyšší než základ daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí, uvede se na ř. 314 nula.
Řádek 315 - sazba celkového daňového zatížení
Na tomto řádku se uvede výsledek výpočtu: ř. 55 děleno ř. 54 násobeno stem.
Řádek 316 - daň ze základu daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí
Na tomto řádku se uvede výsledek výpočtu: ř. 314 násobeno ř. 315 děleno stem. Výsledná částka daně z tohoto řádku se přenáší do řádku 317 této přílohy k daňovému přiznání.
Oddíl 3: Daň po vynětí a po slevě (viz obr. 40)
Tento oddíl je určen pouze pro poplatníky, kteří zaměstnávají zaměstnance se změněnou pracovní schopností (ZPS) a zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením (ZPS-TZP). V tomto oddílu se vyhodnotí podle postupu detailně popsaného v Pokynech průměrný přepočtený stav zaměstnanců a dále se zde uvede úhrn veškerých slev uplatňovaných za zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků.
Společníci veřejné obchodní společnosti a komplementáři komanditní společnosti daň sníží pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně, zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.
Řádek 317 - daň podle § 16 odst. 1 zákona nebo daň po případném vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí (viz obr. 41)
Na tomto řádku se uvede daň z řádku 55 základní části přiznání nebo daň po vynětí (ř. 316 přílohy č. 3), má-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, které byly zdaněny v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou a použije se u nich metoda vynětí s výhradou progrese.
Řádek 318 - daň ze zbývajících částí příjmů dosažených za více zdaňovacích období
Poplatník na tomto řádku uvede částku z ř. 303 nebo z ř. 310 přílohy č. 3.
Řádek 319 - slevy celkem dle § 35 odst. 1 zákona
Zde se uvádí celková výše slevy na dani, která se rovná úhrnu slevy na dani za zaměstnance ZPS a ZPS s TZP tj. úhrn slev a) + b).
Řádek 320 - daň po slevách
Poplatník zde uvede výsledek výpočtu: ř. 317 + ř. 318 - ř. 319. Nemá-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se uplatňuje metoda prostého zápočtu daně zaplacené v zahraničí, výsledek výpočtu uvede do ř. 328 přílohy č. 3. Celková výše slevy, kterou lze odečíst (ř. 319), může být maximálně v takové výši, aby údaj na tomto řádku nikdy nebyl záporný.
Oddíl 4: Příjmy ze zdrojů v zahraničí - metoda prostého zápočtu daně zaplacené v zahraničí (viz obr. 42)
Tento oddíl je určen pro poplatníky, kteří mají příjmy ze zahraničí, jež podléhají podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění metodě zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Tato metoda spočívá ve snížení částky daně vypočtené z celkového základu daně o částku rovnající se dani zaplacené v zahraničí, pokud částka, o kterou se daň sníží, nepřesáhne částku daně, kterou by byl poplatník povinen zaplatit z příjmů plynoucích ze zahraničí v České republice podle platného daňového zákona.
Řádek 321 - příjmy ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu
Na tomto řádku se uvede úhrn příjmů ze zdrojů v zahraničí, na které se podle smluv o zamezení dvojího zdanění uplatňuje metoda zápočtu.
Řádek 322 - výdaje
Na tomto řádku se uvede úhrn výdajů související s příjmy uvedenými na ř. 321.
Řádek 323 - daň zaplacená v zahraničí
Poplatník zde uvede daň zaplacenou v zahraničí z příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí, u nichž se použije metoda zápočtu, maximálně však do výše uvedené ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění. Při uplatňování nároku na zápočet daně je nutné doložit potvrzení zahraničního daňového úřadu o výši daňového základu a o výši zaplacené daně v zahraničí (§ 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů). Toto potvrzení musí být ověřeno úředním překladem do českého nebo slovenského jazyka v souladu s ustanovením § 3 zákona o správě daní a poplatků.
Řádek 324 - koeficient zápočtu
Do tohoto řádku poplatník uvede výsledek výpočtu v procentech [(ř. 321 - ř. 322) děleno ř. 37 násobeno stem]. Částka může nabývat hodnoty od 1 do 100. Má-li poplatník příjmy ze zdrojů v zahraničí, které se vyjímají ze zdanění, odečte je při výpočtu koeficientu od základu daně (ř. 37).
Řádek 325 - z částky daně zaplacené v zahraničí lze maximálně započítat
Zde se uvede výsledek výpočtu maximálně započítané daně zaplacené v zahraničí (ř. 317 násobeno ř. 324 děleno stem). Daň v tomto výpočtu je částka daně podle § 16 odst. 1 zákona nebo daň po případném vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí (ř. 55 přiznání nebo ř. 316 přílohy č. 3 přiznání).
Řádek 326 - daň uznaná k zápočtu
Do tohoto řádku poplatník uvede částku daně zaplacenou v zahraničí (ř. 323), maximálně však částku daně uznané k zápočtu (ř. 325).
Řádek 327 - rozdíl řádků
Na tento řádek se uvádí kladná hodnota výpočtu (ř. 323-ř. 326), která je částkou daně, již může poplatník uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona jako výdaj (náklad) v následujícím zdaňovacím období. V případě, že rozdíl řádků je záporný, řádek se proškrtne.
Řádek 328 - daň uznaná k zápočtu
Do tohoto řádku se přenášejí výsledky daně uznané k zápočtu i ze samostatných listů (řádků 326) oddílu 4. přílohy č. 3, pokud má poplatník příjmy ze zahraničí podléhající zápočtu daně podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění z více států (podle § 38f odst. 7 zákona o daních z příjmů).
Řádek 329 - daň neuznaná k zápočtu
Do tohoto řádku se přenášejí výsledky daně neuznané k zápočtu i ze samostatných listů (řádků 327) oddílu 4. přílohy č. 3, pokud má poplatník příjmy ze zahraničí podléhající zápočtu daně podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění z více států (podle § 38f odst. 7 zákona).
Řádek 330- rozdíl řádků
Tento řádek slouží k celkovému vyhodnocení daně po zahrnutí příjmů za více zdaňovacích období, daně po vynětí příjmů ze zdrojů v zahraničí, po zápočtu daně zaplacené v zahraničí a po uplatněných slevách. Výsledný údaj se zjistí jako rozdíl řádků 320 a 328, nesmí však mít nikdy zápornou hodnotu. Tento údaj se přenese na řádek 56 základní části přiznání.
Částky v oddílech této přílohy se uvádějí v celých korunách. Číselné hodnoty počítané v průběhu výpočtu daňové povinnosti jsou ukazatelé ve smyslu ustanovení § 46a) odst. 3 zákona o správě daní a poplatků a jejich zaokrouhlení se provádí s přesností na dvě desetinná místa.
Příloha č. 4 (viz obr. 44)
Příloha č. 4 k daňovému přiznání typu B je určena pro poplatníka, který se rozhodne samostatně zdanit vybrané zahraniční příjmy z důvodu větší výhodnosti. Poplatník pak nezahrne tyto příjmy do Přiznání typu B, ale uvede je v hrubé výši pouze v samostatné příloze. Použití této přílohy není povinné, pokud se nepoužije, tyto příjmy se uvedou přímo do tiskopisu Přiznání typu B. Použití přílohy je výhodnější zejména v těch případech, kdy klouzavě progresivní daň z příjmů za rok 2004 vychází u poplatníka na vyšší sazbu než lineární zdanění provedené v této příloze. Kvůli stále velmi malému počtu poplatníků, kteří využívají tuto přílohu číslo 4, byla vytištěna pouze v omezeném počtu kusů. Je však možné použít tiskopis stažený z internetových stránek Ministerstva financí: http://www.mfcr.cz, v nabídce horní lišty - daňová správa - daňové tiskopisy - databáze daňových tiskopisů - vyměřovací řízení, nebo v oddíle elektronické zpracování písemností - elektronické podání pro daňovou správu - podání - daň z příjmů fyzických osob - formulář B - přílohy.
Příjmy ze zdrojů v zahraničí, které je možné uvést v Příloze č. 4 jsou:
podíly na zisku (dividendy), úroky a ostatní požitky z cenných papírů nebo účastí na společnostech s ručením omezeným a komanditních společnostech a podíly na zisku a obdobná plnění z členství v družstvech,
podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,
úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu,
výnosy z vkladních listů a vkladů jim na roveň postavených,
dávky penzijního připojištění snížené o zaplacené příspěvky,
plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku, snížená o zaplacené pojistné,
rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného anebo vyplacenou hodnotou zaměstnanecké akcie při jejím vrácení a prodejní hodnotou při jejich vydání (v případě předčasného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného nákupu),
podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva,
vypořádací podíl při zániku účasti společníka v obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva,
výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou příjmů od daně osvobozených,
ceny z veřejných soutěží a ze sportovních soutěží s výjimkou příjmů od daně osvobozených.
Vlastní tiskopis má pouze jeden oddíl. Identifikace poplatníka je na tomto tiskopise zaručena pouze rodným číslem, které se uvádí v pravém horním rohu v předtištěném rámečku. Pokud je rozsah údajů větší než je rozsah jednotlivých polí, pak poplatník uvede zbylé údaje na zvláštním listě v členění odpovídajícím členění tiskopisu daňového přiznání. Poplatník je povinen uvést rovněž na zvláštním listě počet přiložených potvrzení, zejména za daně zaplacené v zahraničí. Základ daně z Přílohy č. 4 nelze snižovat o odčitatelné položky a nezdanitelné části základu daně. Číselné údaje v jednotlivých polích se uvádějí vždy v celých korunách a zaokrouhlují se s přesností na dvě desetinná místa.
Při přepočtu příjmů a výdajů na koruny se postupuje takto:
je-li poplatník účetní jednotkou: použije směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou (podle § 24 odst 4. písm. a), b) zákona o účetnictví, Opatření č. j. 282/63 114/1995 a Sdělení č. j. 28/8 428/2003),
není - li poplatník účetní jednotkou: použije jednotný kurz, který se stanoví jako průměr směnného kurzu devizového trhu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období.
Řádek 401 až 403
Na těchto řádcích uvede poplatník celkový úhrn jednotlivých příjmů podle členění na jednotlivých řádcích. Poplatník k těmto řádkům přiloží přílohu, kde uvede, o jaké druhy příjmů se v konkrétních případech jedná, jejich přepočet na českou měnu a případně doloží výši daně zaplacenou v zahraničí. Na řádek 401 se uvádějí např. dividendy, podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, úroky z vkladních listů, na řádek 402 se uvádějí např. výhry v loteriích, sázkách a ceny z veřejných a sportovních soutěží, na řádek 403 se uvádí např. vypořádací podíl, podíl na likvidačním zůstatku společnosti.
Řádek 404
Na tento řádek poplatník uvede výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů podle § 10 odst. 1 písm. f) a g) zákona o daních z příjmů (nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu).
Řádek 405 až 409
Tyto řádky slouží k vyčíslení dílčích samostatných základů daně a k vyčíslení daňové povinnosti podle jednotlivých sazeb daně (15 % a 20 %) a vyplňují se podle textu v přiznání.
Řádek 410 a 411
Na těchto řádcích poplatník uvede součet těch příjmů zahrnutých do řádků 401 až 403, u kterých je možné uplatnit zápočet daně zaplacené v zahraničí.
Řádek 412 a 413
Řádky 412 a 413 slouží k uvedení výše daně, kterou poplatník zaplatil v zahraničí. Výši zaplacené daně v zahraničí je poplatník povinen doložit úředně ověřeným platebním výměrem zahraničního správce daně.
Řádek 418
Celková výše daně, kterou poplatník uvede na řádku 418, se převede do 4. oddílu Přiznání na řádek 57.
www.orkan.cz
