Poštovní známky mohou vydělat až několik set procent

Až několik set procent může vydělat nákup poštovních známek. Je však třeba vědět, kdy a kterou známku prodat a naopak, kterou nechat ve sbírce a vyčkat na její zhodnocení. Stejně dobře lze zpeněžit i sbírku starých pohlednic, ale i třeba figurek z čokoládových vajíček.
Investovat do známek je stejné jako kupovat umělecké předměty či akcie na burze. Zájemce uvažující o vložení svých finančních prostředků do filatelistické sbírky by se měl nejprve poradit s odborníky. Tato investice je dlouhodobější povahy a peníze se mohou zhodnotit v horizontu pěti až deseti let. Počáteční hodnota investice je neomezená, záleží na finančních možnostech sběratele.
Přestože sbírání známek bylo převážně trendem minulých let, František Beneš z Domu filatelie ho doporučuje i v dnešní době: "Známky většinou neztratí svou cenu, mnohdy se mohou i výrazně zhodnotit," říká Beneš. Jak však dodává, je důležité mít širší záběr sbírky, protože nemusí vždy dojít ke zhodnocení jednoho předmětu.
Sbírání známek má několik výhod. Mezi ně patří především tradičně mezinárodní rozšířenost oboru, přepravitelnost a skladnost, ale zejména jejich relativně snadná ověřitelnost. "Největší metla cen je padělání. U známek je vždy k dispozici originál a znalci tak mají možnost srovnání, a tedy téměř stoprocentní jistotu rozpoznání," říká Beneš. Zatímco ve výtvarném umění tvoří falzifikáty až polovinu děl a stále častěji dochází k masovému odlévání mincí, ve filatelii se vyskytují padělky v mnohem menší míře.
Přestože po vstupu České republiky do Evropské unie cena známek nepatrně poklesla, v příštích letech očekávají odborníci opětný vzrůst. V minulosti byla cena známek u nás výrazně dražší než v zahraničí. To bylo podle Beneše způsobeno tím, že vzácnější známky opouštěly vlast spolu s emigranty a zpět se dostávaly pouze sporadicky. Sběratelé tak byli ochotni zaplatit za daný kus i několikanásobně vyšší cenu, než byla skutečná hodnota.
České známky jsou sbírány především u nás, i když o období první republiky (1918 - 1939) je zájem i v zahraničí. Právě vybrané známky z těchto let lze v dnešní době zpeněžit nejvýhodněji.
Sběratelskou hodnotu mají však pouze ty, jichž se dochovalo pouze několik kousků. To se většinou týká známek, kterých byl vytištěn jen malý náklad, nebo těch, které mají nějakou výrobní vadu. Ve filatelii totiž paradoxně o ceně rozhoduje chyba tisku či jiná závada známky.
Cena známky se určuje podle rozličných kritérií. Nejdůležitějším z nich je vzácnost, dále popularita země, ze které pochází, a v neposlední řadě také kvalita. Důležité je, aby známky nebyly poškozené. "Se známkami je to jako u míšeňského porcelánu. Lidé si myslí, že když známka nemá zoubek, je její cena o 10 procent nižší. Skutečný rozdíl však činí tak 95 procent," říká Beneš.
Někteří odborníci doporučují nákup celých ročníků. To je soubor všech známek, které byly v daném státě vytištěny v určitém roce. Tyto soubory lze většinou zhodnotit lépe než jednotlivé známky.
Nejvhodnějším místem k nákupu a prodeji vzácných známek bývají aukce a specializovaní obchodníci. Na našem trhu v současnosti pracují desítky firem zabývajících se filatelií. Vyšší cenu než vlastní známky mají takzvané poštovní přepážkové listy, tedy aršíky s několika známkami, které nabízejí filatelistické obchody.
Odborníci ze společnosti ALFAFILA dále upozorňují, že v dnešní době jsou mezi sběrateli velice populární zejména pohlednice a jiné artefakty z poštovní historie. V současné době dosahují ceny některých historických pohlednic i tisíce korun. Pohlednice jsou navíc jeden z mála oborů, do kterého se nemuselo v minulosti příliš investovat.
Soukromé sbírky obsahují rozličné předměty. V poslední době jsou oblíbené sbírky figurek z čokoládových vajíček. "Tyto figurky jsou velice populární zejména v Německu. Nejstarší ze sedmdesátých let dnes stojí i několik tisíc korun za kus," říká Václav Fiala, organizátor veletrhu HobbyMania.

Zásady při koupi a prodeji známek

nechat si poradit od odborníků a prodeji i nákupu věnovat dostatek času
vypracování atestu pravosti
použité známky musí mít "lehké" a nepříliš výrazné razítko
pozor na vady snižující sběratelskou hodnotu známek - vadný lep a chybné zoubky
prodávat sbírku v celku - hrozí, že kupec vybere jen ty vzácnější známky a zbytek bude neprodejný