Vstřícnost k Ukrajině přišla pozdě

Viceprezidentce Juliji Tymošenkové přislíbil premiér Jiří Paroubek zrušení poplatků za víza, prezident Klaus dokonce se svým prezidentským přítelem (a bývalým bankéřem) Juščenkem mluvil minulý týden o možnosti legalizace pobytu těch Ukrajinců, kteří jsou u nás na černo. Nejde jen o poplatky za víza, ale o celkové uvolnění dosud velmi přísného vízového režimu.

Jediná možnost: na černo
K tomu, aby se ukrajinští pracovníci dostali do Česka, zatím potřebují kromě víza i sadu dalších dokumentů, za něž zaplatí na ukrajinské poměry vysoké poplatky. Protože je pro ně obtížné obrátit se přímo na české úřady, platí zprostředkovatelům. Pracovní vízum do České republiky je tak vyjde na částku kolem 700 dolarů. Vedle víza platí Ukrajinci poplatky za ověřené plné moci, kopie, výpisy z trestních rejstříků z obou zemí, vše v řádech desítek dolarů. Zákon vyžaduje i potvrzení o pracovním povolení, za něž si zprostředkovatelé účtují přes padesát dolarů.
Mnoho Ukrajinců si takové výdaje nemůže dovolit, legální práce v Česku je pro ně luxusem, za nějž platí rodiny doma hladem. Většina "zarobitčanů" přichází z oblasti zakarpatské Ukrajiny, kde je na naše poměry až neskutečná bída a cena víza se automaticky přepočítává na bochníky chleba. Aby si práci alespoň trochu zlegalizovali, kupují si od zprostředkovatelů turistická víza za 180 dolarů. Poté zůstávají na černo.

Pozdě, příliš pozdě
Zatímco oficiální statistika mluví o 78 tisících občanech Ukrajiny, kteří měli k poslednímu dni loňského roku legalizován dlouhodobý nebo trvalý pobyt, Juščenko mluvil s Klausem o dvou stech tisících. Až do takové míry narostl problém, který vyvolala změna provedená před pěti lety. Argumenty bezpečnosti a kontroly tehdy zvítězily nad zahraničněpolitickými prioritami a obchodem. Situace se po Juščenkově vítězství v "oranžové revoluci" změnila i pro českou zahraniční politiku. Změny, jež by měly ukrajinským pracovníkům usnadnit přístup na český trh, ale přijdou pozdě.
Ekonomická propast mezi Ukrajinou a východní Evropou se začíná vyrovnávat. Ukrajinci si více než dříve uvědomují cenu své práce a reálné výdělky v řádu 100 - 200 dolarů měsíčně už jim jsou málo. Přísná politika i fakt, že nelegální dělníci nemají žádné sociální jistoty, měly vliv na snížení migrace do Česka. Jakkoliv se nám zdá rozdíl mezi oficiálním a neoficiálním číslem vysoký, představuje jen malou část ukrajinské pracovní migrace, která je v rozmezí 5 až 7 miliónů. Velká část z nich směřuje do zemí, kde mají otevřené dveře - zejména do Portugalska.

Promarněná šance
Oproti nim má Česko tři výhody: geografickou blízkost, společnou historickou epizodu v předmnichovské republice a jazykovou příbuznost. Žádné fronty na přesídlení však v Kyjevě či Lvově nestály - hlavně proto, že se česká strana hrozila ukrajinského přílivu. Ministerstvo práce, které se při lákání zahraničních odborníků Ukrajincům bránilo, slíbilo, že mohou zaklepat až od 1. ledna příštího roku.
Jakkoliv je tedy dobře, že se začínáme chovat lépe vůči lidem, kteří u nás za léta své práce vytvořili hodnoty, na něž by české ruce nestačily, zdá se, že přísná politika nadělala více škody než užitku. Podnikatelská delegace v Klausově doprovodu musela navazovat zpřetrhaná obchodní a firemní spojení v zemi, která dnes dosahuje osmiprocentního hospodářského růstu, největšího v Evropě. České investice, relativně levná pracovní síla a perspektivní trh jsou veličinami, s nimiž bylo možno již několik let pracovat.

Autor je vedoucím Poradny pro cizince v Pardubicích