S Petrem Zahradníkem o čerpání fondů z EU

Řekl bych, že se mu skutečně daří proto, že z hlediska vstupu na Jednotný vnitřní trh odpadla řada překážek, které tomu předtím bránily. Eliminace všech celních bariér v rámci Unie, v případě zboží (bohužel zatím nikoliv služeb) se prosazuje praxe evropského pasu, která umožňuje bez dodatačné certifikace vyvážet do více zemí Unie, apod. Je na druhé straně pravda, že došlo k řadě procedurálních změn, které mohou být podnikateli-vývozci vnímány jako přechodná překážka (než si na ní zvyknou a osvojí si ji), například statistické vykazování, DPH apod. Takže, skutečně bych řekl, že se exportu daří proto, že řada českých exportérů využila této příležitost snáze proniknout na Jednotný vnitřní trh, resúp. se na tuto možnost předem cílevědomě připravovala. Je zřejmě pravdou, že v této přípravě dominovaly zejména velké firmy vlastněné zahraničními investory; pro mnohé z nich - zvláště ty mimoevropské - právě toto byl ten hlavní motiv, proč do České republiky přišly (využít pobídek a zřídit zde výrobní kapacitu pro vývoz do jiných částí Unie; u některých činí podíl vývozu na celkové produkci i 90% a více). Je těžké tvrdit, zda je to chyba; myslím, že bychom měli být rádi, že tyto firmy zde jsou. Současně však souhlasím s tím, že podíl malých a středních firem na vývozu stagnuje. Nicméně i v Německu, kde je tradiční síla MSP je jejich podíl na vývozu minoritní v porovnání s velkými korporacemi. Navíc u nás působící velcí výrobci a exportéři využívají hojně sítě malých a středních firem jako klíčových dodavatelů, takže i ony se nepřímo na exportní expanzi podílejí. Poslední věta; tempo růstu vývozu (i dovozu) je po květnu 2004 tak závratné, že udržet jej v těchto tempech je dlouhodobě obtížně možné. S pozvolným dalším zapojováním našich firem do spolupráce v rámci Unie bych předpokládal, že i podíl MSP na celkovém vývozu se zvýší.

Pokud to bereme sektorově, tak se domnívám, že výhody našich vývozců jsou poměrně slušně naplňovány - dopravní strojírenství, chemický průmysl, nad očekávání pak elektrotechnický průmysl (který byl před deseti lety u nás téměř odepsán). Dovedu si představit, že s (doufejme) konsolidací zemědělství může existovat potenciál v oblasti vývozu potravinářských výrobků a zemědělských komodit a polotovarů (zde by kupříkladu byla velká škoda ztratit pozici a pověst v oblasti vývozu chmele). okud opustíme oblast vývozu zboží, myslím, že se ohromný prostor nabízí ve vývozu služeb, které jsou v tomto ohledu stále hluboko odrozvinuté. Mám na mysli především cestovní ruch (ve své celé škále aktivit a v regionálním členění), dopravní služby (při lepším využití geografické polohy naší země) a (doufejme) i finanční služby (bylo by dobré se opětovně pokusit o alespoň částečné následování příkladů Lucemburska, Irska či Rakouska, které díky vybudované důvěře a chytré legislativě se staly významným vývozcem finančních služeb). Pokud se na věc díváme teritoriálně, tak evergreenem je záležitost výše podílu Eu na našem exportu (jež převýšila 90%). Zda to není příliš riskantní a zda není užitečné diverzifikovat exportní orientaci více na bývalý Sovětský svaz, Čínu, ostatzní asijské země a Ameriku. V rámci EU pak může být vysoký podíl Německa (při poměrně bídné zdejší konjunktuře) rovněž vnímán jako možná překážka. Takže možný prostor by byl například v posílení váhy ostatních trhů v rámci EU. Byrokratická stěna složitosti skutečně není floskule, ale mnohdy reálný problém. Má dva rozměry; obtížnost zvykat si na něco nového a skutečné zesložitění v určitých oblastech. První rozměr je věcí času, než si na to příslušný subjekt zvykne, druhý rozměr by však měl být podrobován soustavné snaze o eliminaci; exekutiva EU mnohdy tuto snahu vítá a dokonce zde padá na úrodnější půdu, než jsme zvyklí u nás. Ano, platí to i pro čerpání z fondů EU; a to jak pro ty, jež jsou čerpány z Operačních programů, tak i pro přímé granty Evropské komise. Tato oblast by si zasloužila daleko větší pozornost v odpovědi. Musím však být stručný, a tak odpovídám, že v obou ohledech by příští Programovací období 2007 - 13 mělo přinést změny pozitivním směrem.

Dobrý den. Porovnáváme-li tuto snahu s ostatními nováčky, je možné prozatím registrovat poměrně shodnou míru úspěšnosti čerpání. V jistém ohledu může být za úspěšného průkopníka považováno Polsko, díky tomu, že nemělo příliš zpoždění při vypisování jednotlivých dotačních titulů, které velmi silně orientovalo na zemědělství. Ale jeho náskok v tomto ohledu rovněž není velký. Všechny nové země mají v tomto smyslu dvě společné věci. Za prvé, všechny se to učí, všechny jsou v dané situaci poprvé; za druhé zatím hodnotíme pouze první fázi celého období. V průběhu tohoto období dochází k pozvolnému zlepšování. Lze očekávat, že po sečtení všech opatření v rámci Operačních programů ve druhé polovině příštího roku bude využitelnost někde na úrovni 60%, možné i výše, a to je považováno za počátek hranice úspěšného čerpání. Rezervy samozřejmě stále jsou značné a ještě dlouhou dobu budou. Kdybych je měl stručně vyjmenovat: prozatím slabý vliv z naší strany předem formulovat priority, na které budou uvolňovány fondy EU; občasný rozpor mezi formulací doatečního titulu (nabídkou) a skutečnou rozvojovou potřebou subjektu (poptávkou); zpoždění při zveřejňování jednotlivých programů, občasná váznoucí administrativa Operačních programů; občasné pochybnosti při vyhodnocování úspěšných projektů apod.

EU podporuje tento segment vlastně dvěma cestami: za prvé, snaží se, aby zde existoval jednotný prostor pro šíření IT (Evropská komise má své Generální ředitelství pro Informační společnost, které formuluje politiky v této oblasti; v současnosti nosným je projekt i2010 - doporučuji bližší čtení na stránkách Evropské komise, oddíl Activities a v něm Information Society. Zde naleznete rovněž zajímavé informační a analytické zdroje, popisující aktuální trendy v této věci Druhý typ podpory je finanční. Zde opět existují dvě možnosti: pomocí Operačních programů - u nás zejména Operační program průmysl a podnikání a Operační program rozvoj lidských zdrojů. Doporučuji opět na příslušné stránky - buď cestou MPO a MPSV, nebo volbou klíčového slova Strukturální fondy. Druhá možnost je sada přímých grantů Evropské komise. Zvolte dvě cesty: buď výše zmíněný popis na Informatioon Society, a když budete tam, tak je tam oddíl Grants and Loans; anebo pak cestou europa.eu.int/grants. Co se týče jak nynějšího, tak budoucího Programovacího období - ano, IT je jedna z nejvyšších priorit financování. Kdybych měl zjednodušit, tak IT projekt, který podpoří konkurenční prostředí a je realizován v některé nové členské zemi by měl být zřejmě tím nejpreferovanějším projektem pro financování z fondů EU. Rovněž z Nové Lisabonské agendy vyplývá, že IT je a zůstane v EU skutečně jednou z mála klíčových priorit.

Ano je to pravda; již v některé z předchozích odpovědí jsem uváděl adresu europa.eu.int/grants. Tam jsou pravidelně zveřejňované. Vzhledem k tomu, že občas vázne jejich aktualizace, doporučuji i trošku komplikovanější cestu přes stránky Evropské komise a její jednotlivá Generální ředitelství, která tyto granty vypisují (je jich celkem 21). Ale ta komplikace se může občas vyplatit, zvláště pak tehdy, pokud Vámi zamýšlený rozvojový projekt buď není krytý Operačními programy, případně pokud dané Opatření je již vyčerpané pro dané období. Šance jsou samozřejmě menší, protože tyto přímé dotace jsou yvpisovány pro celou EU, takže tam se přímo střetáváte s konkurenty z celé EU (kdežto u nás v Operačních programech si konkurují "jen" čeští uchazeči). Komplikací může být i to, že kontaktním místem je pracoviště v Bruselu (což může být pro někoho "z ruky") i fakt, že komunikace se neprovádí v češtině, ale obvykle v angličtině či francouzštině. Každopádně je to však příležitost, kterou se vyplatí využít.

Dobrý den, domnívám se, že se jedná o dlouhou práci, jejíž efekt se však vyplatí. První krok bych viděl v informovanosti a zdůrazněním pozitivních příkladů (například Technologický park v Lovani, klde jsem měl to štěstí dva roky působit, funguje takto již asi 13 let). Za druhé si myslím, že by měli potenciální investoři vědět o podpůrných nástrojích, včetně finančních grantů. Základ však skutečně vidím ve vzdělání, jež povede k tomu, že investice nebudou ztotožňovány pouze s požizováním strojů a nemovitostí, ale i nehmotné investice do vzdělání, rozvoje a lidského kapitálu. Možná naivně věřím, že nový 7. rámcový program pro R-and-D, případně některé připravované přímé granty v tomto ohledu přinesou alespoň částečný obrat. Rovněž děkuji a zdravím do Bruselu.

S výjimkou výstupů v médiích o této kauze nevím nic a necítím se kompetentní ji komentovat; omlouvám se.

Ani o tomto případu nemám asi všechny potřebné informace, abych jej mohl komentovat. Omlouvám se.

Určitě souhlasím, že mnohé věci lze dělat efektivněji a levněji. Je to jen začátek, který bude trvat ještě několik Programovacích období. Dovedu si představit, že problémy spočívají v obou stranách - pokud budeme hovořit na této obecné úrovni - a nejen u nich.

Určitě nestraší. Dívám se na to spíše jako člověk, který se zabývá integračním děním, než jako zaměstnanec určité konkrétní společnosti. I proto si myslím, že pokud bude nabídka nástrojů využití EU fondů v našich podmínkách co nejkomplexnější - bez ohledu na konkurenci - jen lépe.

Dobrý den. Souhlasím s Vámi, že pokud je obchod postaven JEN na dotacích, není to dobře. Ale to není tento případ; granty se podílejí na financování podnikatelských projektů menšinou, navíc náklady jsou pokryty v průběhu realizace z vlastních zdrojů a teprve poté částečně profinancovány. Bez soukromého prvku a jeho motivace by to bylo špatně. A co se týče toho, zda jsem liberál, možná s postupujícím věkem čím dál tím menší, řekl bych, že nyní jsem spíše pragmatik.

Děkuji; v Brně budu 28.11. na konferenci pořádané sdružením Ano pro Evropu.