Češi začínají financovat investice v zahraničí

Postoj Čechů k penězům a nakládání s nimi prochází od konce 90. let výraznými změnami. Patrný je rychlý vzestup zadluženosti českých domácností a častější využívání alternativních forem úspor, vyplývá z analýzy Českého statistického úřadu.

Úvěry jdou hlavně na bydlení
Dluhy českých domácností jsou hlavně dlouhodobého charakteru a lidé půjčené peníze využívají zejména na financování bydlení. Hypotéční úvěry a úvěry ze stavebního spoření dosáhly 232,6 miliardy korun a v polovině letošního roku tak tvořily 72,4 procenta všech dluhů domácností u bank.
Spotřebitelské půjčky však poskytují i nebankovní instituce jako například leasingové společnosti. Do roku 2002 tak byla třetina movitých věcí financována prostřednictvím finančního leasingu.
Jak také zjistil ČSÚ, lidé se často nerozhodují podle výše skutečné ceny peněz v podobě úrokových sazeb a poplatků, ale spíš podle výše měsíční splátky a rychlosti vyřízení. Nejvyšší efektivní úrokové sazby požadují často ty společnosti splátkového prodeje, které ve vztahu ke klientům operují s měsíčními a nikoli ročními úrokovými sazbami.

Češi začali využívat i investiční produkty
Od loňského roku je patrné, že české domácnosti více investují do podílových fondů. Tyto investice zvýšily podíl na celkovém objemu úspor domácností z 5,8 procenta koncem roku 2001 na 11,3 procenta v polovině roku 2005. To je nárůst o téměř 70 miliard korun a průměrný roční přírůstek 24,5 miliardy Kč. Přičemž Češi začínají financovat investice jiných zemí, protože více preferují zahraniční podílové fondy před domácími.
Stále v oblibě střadatelů zůstává stavební spoření, které při minimálním riziku přináší vysokou efektivní úrokovou sazbu. Dynamika jeho růstu ale od roku 2005 slábne.
Naopak rychlý růst zaznamenaly v poslední době investice do penzijního připojištění, které tak v polovině letošního roku dosáhly podílu téměř osmi procent z celkových úspor domácností.
Přibližně desetina úspor domácností je uložena formou životního pojištění.
Přímé investice do cenných papírů jako zhodnocování peněz stále nejsou u českých drobných investorů ve středu většího zájmu. A to i přesto, že jejich výnosy, zejména v případě akcií obchodovaných na pražské burze, přesahovaly v letech 2002 až 2005 každoročně v průměru 40 procent.

Vklady v bankách klesají
ČSÚ uvedl, že se stále nezastavil pokles vkladů obyvatelstva u bank, který byl patrný zejména od roku 2000. Ke konci června vklady činily 278,2 miliardy korun, tedy jen asi 59 procent úrovně z konce roku 2001, kdy tyto čistě bankovní vklady dosahovaly 469,4 miliardy korun.
"Takovýto výrazný propad v krátkém časovém horizontu snižuje použití středně a dlouhodobých disponibilních zdrojů pro aktivní obchody komerčních bank a z tohoto pohledu obecně vzato i potenciál růstu ekonomiky," uvedl ČSÚ.
Riziko oslabení investic do ekonomiky nicméně oslabuje skutečnost, že lidé mají více vkladů u stavebních spořitelen.
Podobný efekt má také zvyšující se podíl peněz, které lidé mají na běžných a žirových účtech. Tento růst je pak schopen podle statistiků z velké části kompenzovat úbytek peněz na terminovaných vkladech, klade však vyšší nároky na risk management komerčních bank.

Hrubé úspory domácností klesají, což snižuje šance na vysoký a zdravý ekonomický růst v budoucnu. Tento pokles je však zejména od roku 2000 kompenzován přílivem vnějších zdrojů. Do ČR mezi lety 1995 až 2005 ročně přicházelo v průměru asi 137,8 miliardy korun přímých zahraničních investic; v letech 1998 až 2002 dokonce 226 miliard korun ročně.
Češi podle ČSÚ nejvíce spořili v době, kdy ČR vykazovala nízkou míru nezaměstnanosti, tedy v letech 1995 až 1997.