Daňová kvóta dosáhne letos rekordu

Složená daňová kvóta by poté, co letos dosáhne rekordní výše, měla v příštích letech začít klesat. Letos podle údajů ministerstva financí bude činit 38,7 procenta, v roce 2008 by se měla dostat na 36,4 procenta, tedy pod úroveň z roku 2002. SDK je poměrem výnosu daní, cel a sociálního a zdravotního pojistného k hrubému domácímu produktu.

Státní dluh roste i přes rekordní daně
Analytici kritizují fakt, že ačkoli stát ukrajuje více peněz, jak ukazuje letošní růst kvóty, přesto hospodaří s ohromným schodkem veřejných financí. "Složená daňová kvóta letos nejenže dosáhne svého dlouhodobého maxima, ale roste systematicky během celého období vlády ČSSD," uvedl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. To znamená, že stát vybírá a přerozděluje stále větší díl hodnot, které vytváří soukromý sektor.

Mzdy se posunují do vyšších daňových pásem
Zvýšení kvóty podle Petr Dufka z ČSOB ukazuje, že vzrostlo daňové zatížení v ČR. "Nepovažuji to ani za příznivé, ani za žádoucí," uvedl. Příčinou jsou například přesuny v rámci daně z přidané hodnoty a spotřebních daní před vstupem do EU, které nebyly kompenzovány snížením jiných daní. Projevuje se i rostoucí ziskovost firem, která se odráží ve vyšším výběru daní z příjmu právnických osob, a to navzdory poklesu její sazby.
"U daně z příjmu ČR příliš dlouho ponechávala daňová pásma beze změny, a tak se lidé postupně posunovali do vyššího zdanění díky růstu mezd," doplnil Dufek. "Stát tak celkově získává více peněz, než by odpovídalo růstu ekonomiky, a bobtná," dodal.

Podle MF by v příštím roce by měla kvóta klesnout na 37,9 procenta, v roce 2007 na 36,9 a v roce 2008 na 36,4 procenta. Pokles v roce 2008 je podmíněn předpokladem, že v mezidobí nedojde k jiným než již schváleným úpravám daně, upozornil Sobíšek. "I kdyby se takový pokles uskutečnil, zůstane daňová kvóta nad hodnotami z let 2000-2001," dodal.
Větším problémem než samotná výše složené daňové kvóty je podle něj to, že přes její růst výrazněji neklesl deficit veřejných financí. Politici rezignovali na snahy snížit veřejné výdaje do sociální oblasti, což znamená značné riziko fiskální nerovnováhy pro případ zpomalení ekonomiky, uvedl analytik.

Snížení kvóty nemusí znamenat nižší daně
Snižování složené daňové kvóty není přímo závislé na výši samotného daňového zatížení, ale na celkové výši vybraných daní v poměru k HDP, uvedl auditor a daňový poradce Ivan Fučík. "Snižování kvóty vždy neznamená snižování daňové zátěže pro jednotlivé konkrétní poplatníky," upozornil.
Začátkem listopadu sněmovna schválila novelu, která sníží daně z příjmu. "Schválené změny pošlou složenou daňovou kvótu dolů zhruba o 0,7 procentního bodu a spolu se snížením daně z příjmu právnických osob na 24 procent v roce 2006 z letošních 26 procent půjde o pokles kvóty zpět na úroveň zhruba 36 až 36,5 procenta," uvedl v reakci na rozhodnutí sněmovny Pavel Mertlík z Raiffeisenbank.

Mírou přerozdělení je Česko srovnatelné s Maďarskem nebo Slovinskem, zatímco v dalších státech regionu je daňová kvóta nižší, uvedl Sobíšek. Ve srovnání se zeměmi EU na tom ale podle Dufka ČR není špatně, protože Česko je stále pod průměrem unie. Podle Eurostatu měla za rok 2003 ČR 14. nejvyšší daňové příjmy, avšak po letošku asi postoupí v žebříčku vzhůru, dodal.

VÝVOJ DAŇOVÉ KVÓTY
daňová kvóta složená daňová kvóta
(daně/HDP v pct) (daně a pojistné/HDP v pct)
2000 20,2 35,9
2001 20,0 36,1
2002 20,6 36,9
2003 21,0 37,3
2004 20,5 36,8
2005 22,3 38,7
2006 21,5 37,9
2007 20,7 36,9
2008 20,4 36,4

Zdroj: Ministerstvo financí