Antimonopolní úřad bankám kartel neprokázal

Neprokázalo se podezření, že Komerční banka, Československá obchodní banka a Česká spořitelna vzájemně koordinovaly zdražení poplatků za služby, řekl novinářům předseda ÚOHS Martin Pecina. Bankám podle tisku hrozila pokuta až osm miliard korun.

Na nepřiměřený nárůst poplatků za bankovní služby si u úřadu stěžovala od roku 2003 do dubna 2005 řada občanů. Sdružení obrany spotřebitelů se přidalo s protestem na účtování poplatku za zrušení běžného účtu. Ten prakticky znemožňuje spotřebitelům přecházet od jedné banky ke druhé. Stížnosti poukazovaly i na nedostatečnou konkurenci mezi peněžními domy a možné zneužívání dominantního postavení.

"Nebyla prokázána ani společná kolektivní dominance podle kritérií Evropského soudu pro tyto případy," uvedl Pecina. ÚOHS ve správním řízení od 12. května letošního roku podle něj prokázal mezi bankami časté kontakty. Ty však nebyly prostředkem ke vzájemné koordinaci jednání.

Ve své zprávě antimonoponí úřad uvádí, že "ÚOHS v rámci správního řízení, které bylo zahájeno 12. května 2005 prokázal, že mezi účastníky řízení existují časté kontakty. Nebylo však prokázáno, že by tyto kontakty byly prostředkem koordinace jednání. Úřad neshledal, že by účastníci řízení uzavřeli zakázanou dohodu či jednali ve vzájemné shodě ve vztahu k výši svých cen za služby spojené s běžnými účty. V této souvislosti Úřad prokázal, že došlo ze strany ČSOB k návrhu na koordinaci jednoho poplatku s ČS. Ze svědeckých výpovědí však nebylo možné s jistotou prokázat, že by ČSOB předložila ČS konkrétní návrh, jak by měl být daný poplatek koordinován, a že by o takovém návrhu bylo mezi ČS a ČSOB jednáno a že by tedy došlo k jednání, které by mohlo narušit hospodářskou soutěž. Z vlastní analýzy vývoje poplatků na trhu ÚOHS následně dospěl k závěru, že ČSOB a ČS své jednání nekoordinovaly."

"Oceňujeme, že Úřad celou záležitost rychle uzavřel," sdělila mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková s tím, že spořitelna tento závěr správního řízení očekávala. Rozhodnutí antimonopolního úřadu přivítala i největší česká banka ČSOB. "Snad rozhodnutí ÚOHS už konečně rozptýlí všechny neopodstatněné spekulace kolem bankovních poplatků. A snad dolehne ke všem, kdo pomýšlejí na nepotřebné zvyšování regulace trhu," řekl mluvčí banky Milan Tománek.

ÚOHS zastavil podle Peciny řízení proto, že neshromáždil dost důkazů, aby banky usvědčil za nedovolené dohody. "Jednání bank a také výše poplatků se nám pochopitelně nelíbila a nelíbí nadále," zdůraznil Pecina. Úřad neúspěšně hledal důkazy o jednoznačném rozdělení trhu nebo o dohodě o výši poplatků či jejich zvyšování. Zjistil ale jen nepřímé důkazy, které nebyly důvodem k sankcím.

Ministerstvo financí se podle mluvčího Marka Zemana k celé věci nebude vyjadřovat. Navzdory tomu, že snahy ministerstva posílit postavení klientů českých bank postupovaly souběžně s vyšetřováním ÚOHS.

Poplatkovou politiku bank občané kritizují už velmi dlouho a ministerstvo financí zahájilo v tomto směru podle ÚOHS určité kroky. Na stabilizaci trhu bude úřad s ministerstvem i nadále spolupracovat a v případě potíží zasáhne. "Něco jiného však je, že se nám chování bank nelíbí a něco jiného je dokázat jim ten nejvážnější delikt v hospodářském právu," řekl Pecina. Úřad pouze prokázal, že ČSOB navrhla České spořitelně konkrétní návrh na koordinaci jednoho poplatku.

Podle analytiků byl rychlý růst cen za bankovní služby v minulých letech umožněn spíše věrností či pohodlností tuzemských zákazníků, kteří byli nepružní a nereagovali masivním odchodem ke konkurenci. "Letos ale poplatky narazily na svůj strop," řekl analytik Cyrrusu Per Bártek. Menší banky navíc začaly využívat poplatky jako marketingový nástroj. V příštích letech by tak ceny bankovních služeb měly postupně klesat, což umožní i vyšší výnosy z poskytovaných úvěrů.

Úřad se zajímal i o stanovování poplatků za služby k běžným účtům pro fyzické osoby. Konstatoval přitom, že obecně existuje trend zdražování poplatků, jemuž odpovídá i nárůst zisků bank. Podle úředníků však nelze říci, že by to nebylo výsledkem samostatné obchodní politiky peněžních domů. Totéž ÚOHS zjistil v případě posuzování takzvaných balíčků služeb spojených s účty. Úřad dospěl k závěru, že nabídka služeb zahrnovaných do těchto bankovních produktů není koordinovaně stanovována tak, že by vedla záměrně ke snížení porovnatelnosti konkurenčních bankovních produktů a omezení konkurence na těchto produktech.

"Co se týče možného zneužitím společného dominantního postavení, Úřad konstatuje, že nebyla prokázána existence kolektivní dominance podle kritérií používaných Evropským soudem pro takovéto případy," uzavírá ÚOHS zprávu.