ČS: Potíže se splácením má stále méně klientů

Objem spotřebitelských úvěrů loni v Česku vzrostl o 30 procent a přiblížil se 90 miliardám korun. Na každého občana tak připadá půjčka ve výši osm a půl tisíce korun.
I přes rozmach úvěrů se však platební morálka dlužníků zlepšuje, odhadla Česká spořitelna. Počátkem roku 2004 činil podíl vysoce rizikových úvěrů, tedy úvěrů nesplácených více než 90 dní, v České spořitelně téměř šest procent. Nyní dosahuje přibližně 3,7 procenta, uvedl ředitel odboru úvěrových rizik banky Pavel Voříšek.
Údaje za celý úvěrový trh však hovoří o tom, že své dluhy nesplácí přibližně osm až deset procent dlužníků. Svůj výrazně nižší podíl nesplácených úvěrů vysvětlují experti České spořitelny přísnými nároky na poskytnutí půjčky a lepší znalostí klientů, kteří u banky využívají řadu dalších služeb.
Při žádosti o úvěr banka posuzuje především příjem zájemce, jeho případné další dluhy či dosavadní platební morálku.
Podíl rovnou odmítnutých žádostí prý činí kolem 15 procent.

Pokusů o zatajení dalších dluhů podle ředitele odboru úvěrových obchodů výrazně ubylo poté, co začal fungovat bankovní registr. V něm si banky vyměňují informace o svých klientech.
Po propojení databáze s nebankovním registrem budou mít banky přehled i o dluzích, které mají jejich klienti u různých splátkových společností.

Tempo zadlužování zpomalí
I přes rekordní růst úvěrů si však Češi na koupi spotřebního zboží půjčují stále výrazně méně než obyvatelé západní Evropy. Zatímco v ČR tvoří spotřebitelské úvěry pouze 2,41 procenta procent HDP, průměr eurozóny je necelých sedm procent. V sousedním Rakousku dokonce více než 10 procent a v USA to je 17 procent HDP.

Trh spotřebitelských úvěrů podle hlavního ekonoma ČS Viktora Kotlána nadále poroste, ale mírněji než loni. Růst by mohl zpomalit na 20 procent a objem spotřebitelských úvěrů překročí 100 miliard korun.
Dlouhodobě by pak měl zpomalit pod deset procent, tedy k průměru EU.
Čím dál větší roli prý bude hrát cyklus ekonomiky. Zatímco nyní hospodářství svižně roste, úrokové sazby jsou nízké a lidé se nebojí zadlužovat, v případě recese, vyšší inflace či dražších úroků by zájem o koupi věcí na splátky mohl ochabnout.