(Z technických důvodů mohou být vaše dotazy zobrazeny se zpožděním. Děkujeme za pochopení.)
Online rozhovor
Vážený pane poslanče, můj dotaz bude mít několik bodů.
Nejdříve bych se chtěl připomenout a zeptat se, jak jste daleko s odpovědí na mou otázku odeslanou Vám dne 12.12.2005, kdy jsem Vás po Vaší obhajobě Vládního návrhu zákona (o jednostranném zvyšování nájemného z bytu dne 9.12.2005) požádal o předání adres (Vámi označených) "seriózních poslanců za KSČM", kteří předložili "vlastní koncepci založenou v podstatě na tak zvaném nákladovém nájemném" a o které jste opřel svou argumentaci při obhajobě zákona. Mám totiž zájem, zda byste nám i našim nájemníkům, včetně Vaší maličkosti, nepomohli vlastní nezištnou prací po pracovní době a o víkendech (tj.zpravidla každý týden) dohnat deficit mezi nájemným státem takto stanoveným a navrhovaným a skutečnou potřebou při správě bytového domu (tj.nejen splátkách jeho fyzické existence, pojištění, údržbě, opravách, rekonstrukce atd.) a dále zda by soudruzi ze svého případně nepřispěli alespoň na materiálové náklady nad takto stanovené limity.
Rád bych se dále dozvěděl Vaši konkrétní představu o výši průměrných nákladů vydávaných na opravy v přepočtu na byt a rozsah stavebních prací, které je podle Vás možné pořídit z takto stanoveného vybraného nájemného. Je mi dále záhadou jak jedna a ta samá vláda, resp.její ministerstva, ve výběrových řízeních na stavební dodávky podepisují smlouvy na stavební práce s jednotkovými cenami +- podle statistických ceníků stavebních prací a na druhé straně naopak jiným zákonem nutí vlastníky domů tyto domy opravovat za pouhé zlomky cen zde uváděné, resp.samozřejmě provádět pouze práce na odvrácení havarijních stavů.
Předposlední otázkou bych chtěl zjistit, jaké náklady považuje Vaše ministerstvo (nikoli ministerstvo financí, které se tím zabývá v samostatné vyhlášce) za ekonomicky oprávněné. Zkuste prosím např. osvětlit v jaké je podle Vás „rovnováze“ vybírané zákonem stanovené nájemné např. na byt o výměře 100m2 a jaká je zhruba jeho odpisová roční hodnota (mj.vycházející ze skutečných nákladů na výstavbu nebo stanovením podle zákona o oceňování apod. – nikoli tedy „spekulativní“/tržní hodnoty). Zvolte pro příklad obce do 10.000, 50.000 a do 100.000 obyvatel.
A nakonec: představil byste svůj konkrétní návrh ceny bytu (o výměře např. opět 100m2) postaveném na oprávněných ekonomických nákladech. Docela by mne totiž opět zajímala Vaše představa o výši měsíční úložky rozpočítané na dobu 30-ti let v porovnání k státem stanovenému nájemnému. Zcela jisté náklady na úroky, pojištění, opravy, údržbu, cenu pozemku, daň z nemovitosti, zisk a daň z příjmu můžete pro zjednodušení a tentokrát pominout.
Předem děkuji. S pozdravem Michal
Dobrý den, ptáte se mne na náklady spojené s údržbou, opravami a provozem nájemního bytu ve vztahu k deregulaci nájemného. Především zdůrazňuji, že sněmovnou schválený zákon odhlíží od nákladového nájemného, protože cílem zákona je směřování k trhu. Nájemné sjednávané svobodně na základě konkrétní situace v nabídce a poptávce na konkrétním místním trhu s byty nemusí za určitých okolností této nákladové výše dosáhnout. Znamená to, že i po odstranění současných cenových deformací může být nájemné v některých neatraktivních lokalitách nižší než nájemné nákladové. A naopak, ve vyjímečně atraktivních lokalitách se dá očekávat také vyjímečně vysoké nájemné. Cílem nového zákona proto není garantovat všem pronajímatelům nájemné alespoň ve výši ekonomicky oprávněných nákladů. Cílem zákona je vytvořit podmínky pro fungující trh s nájemnímy byty, který nebude deformován a kde se nájemné i jeho změny budou sjednávat svobodně na základě situace na lokálním trhu.
Dobrý den, myslíte si, že v Bruselu projde váš návrh definice sociálního bydlení, když alespoň předběžně ho charakterizujete výměrou a státní podporou? Vždyť nějak státem podporovaný je v současnosti snad všechno bydlení...
Dobrý den,
definice sociálního bydlení je v národní pravomoci, tzn. že nepodléhá schválení Bruselu. Postupovaly tak všechny státy, které tuto definici mají a bude tak postupovat i Česká republika.
Dobrý den,
měl bych dvě otázky týkající se družstevního bydlení.
Zajímalo by mně, proč nelze využít 300 tisícovou půjčku pro mladé rodiny na pořízení nového družstevnho bytu - tedy vložení členského vkadu.
Druhá otázka se týká nového zákona č. 378/2005 Sb. Připravujeme založení družstva a chtěli bychom využít možnost financování, které nový zákon umožňuje (tedy státní půjčku a dotaci). Protože družstevníci budou vesměs mladí lidé, kteří by si jinak nový byt nemohli dovolit, chtěl bych se zeptat, jak bude SFRB postupovat v případě velkého počtu zájemců o tuto podporu.
Předem děkuji za odpovědi
300.000,- půjčka pro mladé rodiny není určena na pořízení nového družstevního bytu, protože tuto formu družstevní výstavby stát podporuje jiným prostředkem a to novým zákonem účinným od 1.1.2006.
Pokud chcete založit nové bytové družstvo, jak uvádíte ve svém dotaze, a stavět nové byty, doporučuji Vám postupovat podle zákona, který zmiňujete, a požádat Státní fond rozvoje bydlení o podporu. Ta se poskytuje ve výši 100.000,- Kč na byt formou dotace a 700.000,- Kč na byt formou úvěru. Nemusíte mít obavu, že by se na Vás nedostalo, SFRB má na tuto formu podpory dostatek prostředků.
Pane ministře, jak chcete zajistit, aby developeři stavěli byty do 100 m2, když jejich projekty jsou připraveny na několik let dopředu? To pak budou ty větší byty po růstu DPH neprodejný, což developeři můžou promítnout i do ostatních cen. Díky.
Dle stávajících podmínek se bude stavět do konce roku 2007 a všichni developeři samozřejmě vědí, že vyjímka pro ČR platí do tohoto termínu. Musí tedy počítat s eventuelním zdražením. Námi připravovaná změna bude platit až od 1. 1. 2008 a do té doby se developeři mohou připravit.
Co ted bude se zákonem o deregulaci nájemného, když ho senát odmítnul?
Zákon o deregulaci nájemného se vrací do Poslanecké sněmovny, ta o něm bude znovu rozhodovat, pokud přijme pozměňovací návrh senátu, pak pro jeho přijetí stačí prostá většina přítomných poslanců. Pokud ho nepřijme, je ke schválení potřeba stojedna poslanců. Lze očekávat, že toto hlasování proběhne na březnové schůzi. Budu hledat potřebný počet poslanců pro oba návrhy.
Pane ministře,zrestituoval jsem dům v Ostravě a regulovaný nájem mi platí deset partají 16 kč za metr.Dohromady za celý dům na nájmech dostanu 8 700 kč. Když Institutut Soudního inženýrství vypočetl nákladový nájem 49 kč m2,tak já se k takovému nájmu "nedopracuji" ani po všech těch deregulacích ,které připravujete.Přitom vydělávám podprůměrný plat a z toho ten dům opravovat a udržovat nemůžu.Prodat dům taky nemůžu,kdo by koupil něco ,co nevydělává ze zákona.Chtěl bych od Vás radu co dál?
Znám situaci v Ostravě a proto vím, že pro majitele starších nájemních domů je tam situace složitá. Jedním z důvodů, ne však jediným, je i dlouhodobě neřešená situace v oblasti nájemného. Pokud jde o nákladové nájemné uvádím, že cílem sněmovnou schváleného zákona není garantovat všem pronajímatelům nájemné v alespoň nákladové výši, ale postupně sjednotit dnes uměle rozdělené výše nájemného. Jedině fungující místní trh s byty ukáže, ve kterých lokalitách bude pronájem bytu ziskový.
Pane Martínku, si myslím,že se ČSSD snaží ekonomicky zlikvidovat majitelé domů.Nastavějí se nové dotované byty a regulovaní nájemníci se za pomoci státu přestěhují do obecního ,dotovaného.Majitelům zbudou prázné ,vybydlené a zchátralé domy ,které majitel už neopraví.Nemá z čeho.Již nyní je podle posledního sčítání 400 000 bytů neobydlených .Proč se staví další?
Majitelé domů nechceme rozhodně zlikvidovat. Za prvé. Připravili jsme deregulaci nájemného, pokud bude schválená, situaci nájemného zlepší a do pěti let nastaví evropský standard. Za druhé. Nové domy se staví a stavět budou. Je třeba s tím počítat. Za třetí. Jsme si vědomi zchátralosti stávajícího bytového fondu, proto také připravujeme systémy podpor na jejich rekonstrukci. Některé už fungují, jiné připravujeme v souvislosti s Evropskými fondy.
Vlastním dům v Přerově a regulované nájmy jsou za 17 kč za metr čtvereční.Přitom i v městských bytech se nájmy zvedají na nákladový nájem 50 kč m2.Ptám se Vás Proč to nejde u soukromých regulovaných bytů.A kdy budu moci i já inkasovat od regulovaných nájemníků těch neziskových NÁKLADOVÝCH 50 kč z metru?
Vážená paní, se systémem regulovaných nájmů, tak jak jsou dnes praktikovány nesouhlasím a proto jsme připravili návrh na jejich změnu. Jak by to mělo vypadat konkrétně ve Vašem případě si, prosím, najděte na stránkách www.mmr.cz v sekci bytová politika, kde je cenová kalkulačka. Při zadání Přerov zjistíte odhadovaný stav. Regulované nájmy jsou stejné u soukromých vlastníků i u obcí a nemůže u nich být rozdíl. Ve Vámi popisovaném případu se jedná pravděpodobně o neregulované nájemné.
Vážený pane ministře.Nákladové =neziskové nájemné je stanoveno na 49 korun za metr.Proč mi regulovaní nájemníci i po Vámi předneseném zákoně o deregulaci, budou platit nájem v roce 2010 stále pod náklady .Četl jsem,že pouze v Praze a v Brně bude nákladový nájem těch 50 korun.A co ty ostatní byty a domy ? Ty necháte napospas osudu?Prosil bych odpověď.
Vážený pane, pokud se chcete dozvědět, jaká situace by měla být konkrétně u Vás na www.mmr.cz v sekci bytová politika najdete kalkulačku, kde při zadání příslušného místa, získáte konkrétní informaci. Je omylem se domnívat, že po deregulaci nájemného u nás bude platit nákladové nájemné. Tak jako všude v evropě bude vedle nákladů na výstavbu konkrétního bytu rozhodovat míra opotřebení, poloha a atraktivnost určitého bytu. Tzn., že je docela možné, že i dva stejně veliké byty v jednom domě, kdy jeden bude obrácen na sever a druhý na jih, budou mít jiné nájemné. Pokud příslušný byt bude v neatraktivní oblasti, bude opotřebovaný, není možné, že dosáhnete na nákladové nájemné. Naopak, bude-li byt v atraktivní oblasti a bude dobře udržován, je předpoklad, že nájemné bude vyšší, než je tzv. nákladové nájemné. V každém případě, po uplynutí přechodného období již bude rozhodovat pouze dohoda mezi majitelem a nájemcem. V případě, že se nedohodnou, bude rozhodovat soud, který bude s velkou pravděpodobností přihlížet k věcem, o kterých jsem Vás informoval.
Dobrý den. Počítám s tím, že než nastane plná deregulace, tak si pořídím vlastní bydlení. Nyní si na vlastní bydlení šetříme tím, že máme založeny již 7 let smlouvy na stavební spoření na všechny členy rodiny a vybíráme plnou podporu 4.500Kč ročně na každou smlouvu. Čekáme, až budeme mít naspořeny cílové částky.
Nyní dotaz: Bude dále dlouhodobě zachována možnost daňových odpočtů úroků z úvěrů na bydlení? Těmito odpočty se na daních uspoří i slušná částka peněz. Tyto odpočty mají ale jednu nevýhodu. Nejvíce na daních ušetří ti, co jsou ve 32% pásmu. My co jsme nyní v 19% daňovém pásmu uspoříme na daních podstatně méně, přitom také chceme bydlet ve svém a např. placení měsíční 10.000Kč hypotéky je pro nás mnohem náročnější, než pro toho, který se příjmy pohybuje ve 32% daňovém pásmu. Nemohla by se v těchto odpočtech udělat taková úprava, aby v daňových odpočtech úvěrů na bydlení získali ti s 19% daňového pásma stejně jako ti z 32% dáňového pásma?
Máte pravdu v tom, že systém daňových úlev je obecně výhodnější pro vyšší příjmové skupiny, to je vlastností tohoto systému jako takového. Na Váš dotaz, zda i nadále bude zachována možnost odpočtu úroku z úvěru na bydlení od daňového základu mohu odpovědět, že určitě ano. Zákon o daních z příjmů však obsahuje limit, právě s tím cílem, aby tato forma podpory nebyla nejvýhodnější pro vysoce nadstandardní bydlení s vysokým úvěrem. Systém daňových úlev nerozlišuje daňová pásma a zaplacené úroky z takového úvěru si mohou, podle podmínek zákona o daních z příjmů, od daňového základu odečíst všechny fyzické osoby.
Pane ministře ,zdědila jsem dům o šesti bytech.Všechny regulovaný s nájmem 18 korun m2.Před barákem stojí krásný auta bohatých nájemníku a dokonce mi dva nájemníci napsali dopis ,ať jim zaplatím odstupný ve statisících,i milion a oní se vystěhují.V bytech stejně nebydlí ,jen přijedou jednou týdně ,podlejí si květináče a odfrčí za město do svých nových vil.Já jsem nezaměstnaná a manžel bere 15 tisíc.Co to tady děláte za režim,to je ta solidarita?Ale nějak naopak.
Znám situaci, kterou popisujete a která vychází z dlouhodobě neřešených cenových deformací v nájemním sektoru. Právě proto vláda i poslanecká sněmovna přijala řešení, které během několika let tuto situaci odstraní. Z důvodu hlubokých deformací není možné je odstranit najednou a řešení je proto rozloženo do čtyř let. Jsem přesvědčen, že po skončení tohoto období budou výše nájemného v různých lokalitách odpovídat hodnotám toho kterého bytu. Dlouho odkládané řešení bylo způsobeno i tím, že předchozí návrhy projednávané v poslanecké sněmovně nenašly dostatečnou politickou podporu, patrně i z důvodu nedostatečně razantního zvyšování nájemného. Sněmovnou schválený návrh má jasný cíl a to je sjednocení dnes uměle rozdělených výší nájemného.
Pane ministře,četl sem,že V Ostravě je plno prázných bytů a dokonce celých domů po odstěhovaných hornících a brigadnících.Už i tržní nájmy tam jsou jen 50-60 korun za metr,proč se tam neudělá plná deregulace na co ještě čekáte?Myslím si,že vy ČSSD se "hrabete" jen v Praze a ostatní občany těmi pražskými nájmy jen strašíte.Stačí vyjet za Prahu 50 kiláků a už je všechno úplně jiný.Chcete stavět nový domy za miliardy jen u Prahy a na druhým konci republiky budou další prázdný domy a lidi,co se budou zase stěhovat ku Praze.Samozřejmě,že tam ty nájmy potom budou za dvacet tisíc.
Máte pravdu, že u nás existují lokality, kde je bytů nadbytek, kde jejich hodnota prudce klesá. Náš návrh tuto skutečnost zohledňuje a proto je deregulace nájemného v každém místě jiná a je logické, že ceny za byty v Ostravě budou výrazně nižší než např. v Praze. Pokud chcete srovnání máme vyvěšenou na našich stránkách www.mmr.cz v sekci bytová politika, kalkulačku, kde si při zadání kteréhokoliv místa v ČR můžete ověřit, jak vypadá reálná situace. Byty se státní podporou se mimochodem staví převáženě mimo Prahu. V Praze samotné se staví podporovaných bytů hodně málo.
Pane ministře,nechápu politiku státu,tedy ČSSD.Když je nákladový nájem 50 korun za metr ,tak by se to mělo uzákonit po celé republice.Majitelé domů by nemohli nic říkat a Štrasburk by měl zavřenou hubu.Zdražovat by se potom mohlo jen o inflaci,nabo podle lokality.
Uzákonit nájemné alespoň ve výši tzv. nákladového nájemného by znamenalo garantovat všem pronajímatelům bezeztrátový provoz jejich domů bez ohledu na skutečnou situaci na místním trhu s byty. To by bylo ekonomicky i sociálně neodůvodnitelné a proto ani v jiných evropských zemích takovou jistotu majitelé nemají. Cílem reformy v nájemním sektoru je proto narovnání vztahů tak, aby cenově a právně odpovídaly podmínkám, které jsou lokálně diferencovány.
Vážený pane ministře,Ústavní soud jasně rozhodl,že stát nesmí přenášet socialní břemeno na majitelé domů,Česká republika podepsala mezinárodní dohody o ochraně vlastnického práva,nic z toho se nedodržuje a navíc ČSSD vystavuje daňové poplatníky jisté prohře ve Štrasburku,když majitelé domů se ani po 16 letech nedomohli ani toho nákladového nájmu.Jsem si jistý,že to co děláte se dá nazvat ekonomickou likvidací třídního nepřítele.To nemá se solidaritou nic společného,protože by ČSSD taky musdela říci,Z ČEHO MÁ MIMOPRAŽSKÝ MAJITEL UDRŽOVAT DŮM,když regulované nájmy jsou 16-17 korun za metr bytu.
Náprava dlouhodobě neřešených deformací v nájemním sektoru je složitá zejména proto, že se v průběhu devadesátých let promarnila příležitost takovou reformu provést. Přestože vláda v posledních šesti letech předložila Parlamentu ČR několik návrhů řešení a přestože sami poslanci předkládali iniciativní návrhy v oblasti nájemného, nebyla dosažena shoda v rámci poslanecké sněmovny. Teprve vládní návrh, předložený v roce 2005, získal tolik potřebnou politickou podporu. Jsem si vědom, že dlouhodobě neřešený problém, je citelný a mnohdy bolestivý, ale předpokládám, že během několika let bude ekonomicky i sociálně udržitelným způsobem vyřešen.
Pane ministře,nepřeji si,aby za naše daně se stavěly další a další paneláky a na Ostravsku ,Mostecku i jinde jsou celé prázne domy.Ty peníze se mají použit spíše na přilákaní lidi do těchto lokalit.V Kolíně jste postavili automobilku a byty se teprve stavěly a do tý Ostravy jste jezdili pro dělníky.To mi připadá jako mrhání penězi daňových poplatníků.
Pokud vím, tak paneláky se v současné době stavějí ve zcela vyjímečně a ještě v cela jiné kvalitě, než ty předešlé. Dotace ministerstvo neurčuje, kam mají přijít, ale žádají si o ně investoři, kteří konkrétní byty chtít postavit a navíc musí dokládat, že na příslušné byty mají dostatek žádostí. Tzn., že byty se ze státních dotací dávají tam, kde je skutečně potřebují. V řadě míst je to také základní předpoklad pro stabilizaci lidí a tím i pro ekonomickou stabilizaci. Nicméně rozhodnutí o tom, jestli se dům nebo byt má stavět a kde se má stavět, není na ministerstvu, ale na žadateli.
Vážený pane ministře,
podle mne je výše nájemného podružná věc, která se časem vyřeší sama, pokud se vyřeší primární problém, kterým je hrůzná a zvrhlá forma právního vztahu mezi majiteli a regulovanými nájemníky. Neexistence rovnocenného právního vztahu je ten problém, který nejvíc trápí majitele domů. Pokud by existoval rovnocenný smluvní vztah a právo majitele disponovat se svým majetkem, potom by velmi rychle došlo k nalezení rovnovážné hladiny nájmů.
Moje otázka zní:
Dokážete si představit, že by se každý občan v tomto státě choval k soudní moci tak, jako se chová vaše a předchozí vlády k nálezům Ústavního soudu? Jsou tyto nálezy pro Vás skutečně jen cárem papíru? Pokud ne, proč to není vidět na vašem návrhu zákona o deregulaci?
Dobrý den, ujišťuji Vás, že nálezy ústavního soudu pro nás rozhodně nejsou jen papírem a že návrh zákona, který jsem předložil, plně respektoval všechny dosavadní nálezy ústavního soudu. Souhlasím s Vámi, že stávající právní úprava nájmu bytu není ideální. Proto jsem také navrhl novelizovat občanský zákoník právě v této části. Výsledná podoba, schválená poslaneckou sněmovnou, odráží kompromis několika politických stran ve věci změny vztahů mezi pronajímateli a nájemci. Osobně jsem přesvědčen, že to, co trápí pronajímatele není úprava občanského zákoníku, ale především stále ještě nízká vymahatelnost práva a často i zdlouhavá práce soudů. Jsem přesvědčen, že i dílčí novelizace občanského zákoníku jde správným směrem, tj. směrem k větší smluvní volnosti obou stran nájemního vztahu. Jsem také přesvědčen, že v případě, že nový zákon bude předmětem jednání ústavního soudu, je z hlediska ústavnosti obhajitelný.
Dobrý den,
má dotaz, zda lze získat slevu na bydlení pro invalidy nebo sociálně postižené občany? Ještě lépe, jaké existují vůbec možné slevy na bydlení - nájemné?
Veškerou sociální pomoc osobám, které ji potřebují upravují příslušné zákony, jako např. zákon o státní sociální podpoře. V oblasti bydlení se jedná o tzv. příspěvek na bydlení, jehož výše závisí na konkrétní situaci v dané domácnosti. Pokud je Vaše osobní situace zvlášť svízelná, můžete dále požádat o tzv. dávku sociální potřebnosti, kde příslušný sociální odbor posoudí Vaši situaci včetně nákladů na bydlení a může Vám být i opakovaně poskytnuta odpovídající finanční podpora. Do budoucna bude tento systém ještě pružnější a efektivnější, protože bude doplněn, kromě již uvedených forem podpory, ještě o tzv. doplatek na bydlení. Cílem nového systému, který již Poslanecká sněmovna ČR schválila, je, aby domácnosti nevydávaly na své bydlení více než zhruba třetinu svých příjmů. Vyšší náklady než tato hranice budou podle přesně stanovených podmínek vykompenzovány v rámci sociální pomoci.
Dobrý den pane ministře. Uvádíte, že po uplynutí pětileté přechodné lhůty dojde k narovnání poměrů na trhu nájemného. Jsem majitelem domu v centru Prahy a pokud přijmu princip 4,8% z ceny bytu jako ročního nájemného, vychází nájem na cca 150 Kč/měsíc (vstaženo k reálným cenám bytů v konkrétní lokalitě), čemuž se Váš návrh neblíží ani vzdáleně. Jak je tedy Vámi definována hodnota bytu - jedná se o skutečný obraz cen bytů, nebo výtvor úředníka, který má s realitou jen pramálo společného? Bude možné po pěti letech skutečně sjednat svobodně nájemné? Děkuji za odpovědi.
Dobrý den, jako majitel domu v centru Prahy budete mít možnost, bude-li schválen nový zákon o nájemném, do roku 2010, zvýšit nájemné ve Vašich bytech nejvíce z celé ČR. Na Váš dotaz, jak byla definována hodnota bytu, jako východisko pro stanovení tzv. cílového nájemného, Vás informuji, že byla použita statistika cen nemovitostí, kterou vedou finanční úřady ze skutečně uzavřených kupních cen. Z této statistiky pak vycházejí tzv. základní ceny pro účely zákona o oceňování majetku. Tyto ceny se každoročně aktualizují podle skutečného vývoje. Nejedná se tedy o umělou konstrukci ani o model, ale jedná se o ceny vycházející ze skutečných dat, ze skutečně uzavřených kupních smluv. Na Vaši otázku, zda bude možné po pěti letech jednat svobodně ve věci sjednávání výše nájemného, Vás ujišťuji, že samozřejmě ano, protože od roku 2011 bude jediným regulárotem místní trh s byty, tj. nabídka a koupěschopná poptávka v konkrétní lokalitě.
Zajímalo by mne, proč mám platit tržní nájem 12 000,-Kć, a poplatky, když ve stejném domě za stejný byt platí nájemníci 4.000,- Kć. Přestože s manželem oba pracujeme, náš věk, ani finance nám neumožňují vzít si úvěr na žádný byt.Jediný náš majetek je staré auto. Nejbohatší lidé z našeho domu jsou ti, kteří bydlí v regulovaném nájemném. Většina z nich má chalupy, domy mimo Prahu, nebo i jiné byty. Nezávidím jim, jenom se ptám: to je ta Vaše sociální politika? Chci stejné podmínky pro všechny a žádnou regulaci.
Právě pro takové lidi, jako jste Vy, zákon o deregulaci nájemného připravuji. Stávající situace je absolutně nespravedlivá a není možné ji dále udržovat. Váš požadavek na stejné podmínky je plně oprávněný. Pokud se nám podaří zákon prosadit, tak do pěti let nastane normální situace. Navíc jsem přesvědčen, že díky této deregulaci a zároveň probíhající podpoře výstavby nájemních bytů, dojde k výraznému snížení stávajících tzv. tržních nájmů, které považuji za nájmy spekulativní, zneužívající stávajících poměrů.
Souhlasíte s výsledkem průzkumu, že pro 87 procent lidí je bydlení drahé nebo myslíte, že to není pravda? Co s tím ČSSD chce udělat nikoliv ve slibech ale reálně po volbách (pochopitelně jestli je vyhraje)?
Bydlení je samozřejmě drahé, protože zahrnuje nejenom nájemné, ale také ceny služeb a energií, které jsou s bytem spojeny. Budeme dále pokračovat v systematické podpoře bydlení dotacemi, zvýhodněnými úvěry, podporou hypotéky a staveních spoření, tak aby se ceny nájmů udržely na rozumné úrovni. Navíc tam, kde náklady na bydlení přesáhnou 30 % příjmů bude mít rodina právo získat sociální podporu. Obce chceme prostřednictvím dotací podpořit, aby stavěly byty pro sociálně potřebné, kde budou náklady menší.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
