Dejte pozor na nestandardní úvěry

Někteří poskytovatelé úvěrů matou zákazníky a poskytují půjčky za nestandardních podmínek. Často také, zejména nebankovní instituce, mají nastaveny tvrdé podmínky ručení nebo zajištění úvěru. Vyplývá to z průzkumu olomouckého sdružení SPES, o kterém na semináři k možnostem finančního vzdělávání informovala předsedkyně sdružení Andrea Běhálková. Sdružení poskytuje poradenství lidem v majetkové nouzi, do které se dostali v důsledku předlužení.

Slibované sazby se liší od skutečných
Podle výsledků průzkumu často smlouvy obsahují taková ustanovení, která mohou být podle Běhálkové v rozporu s dobrými mravy, často i se zákony. Některé instituce matou zákazníky tím, že na reklamních letácích uvádějí jiné roční procentní sazby nákladů, než je později uvedeno ve smlouvě.
"Jedna mimopražská společnost dokonce odmítla poskytnout údaj o RPSN vypůjčiteli před podpisem smlouvy, přičemž podle zákona musí být tento údaj uveden přímo ve smlouvě," uvedla Běhálková.
Nebankovní společnosti především mimo Prahu mají podle výsledků průzkumu často nestandardní požadavky na zajištění půjček. "U jednoho subjektu mimo Prahu jsme museli podepsat smlouvu na úvěr ve výši 16,5 tisíce korun, abychom nakonec na ruku v hotovosti dostali šest tisíc korun," uvedla Běhálková. Téměř nemožné je odnést si smlouvu o úvěru před podpisem mimo finanční instituce k prostudování.

Průzkum sdružení provedlo v lednu a únoru letošního roku mezi šesti bankami, sedmi nebankovními poskytovateli drobných půjček, dvěma poskytovateli spotřebitelských úvěrů a několika zastavárnami a soukromými věřiteli.

Sdružení proto chystá projekt zaměřený na finanční vzdělávání na středních školách. Projekt bude vycházet ze zkušeností sdružení s hotovostními úvěry, půjčkami z praxe a ze zkušeností klientů sdružení. Cílem je informovat studenty o možných rizicích zadlužování a praktických úskalích při získávání půjček.

Počet bankovních účtů zatížených exekucí roste
S rostoucí zadlužeností Čechů, která se za loňský rok přehoupla přes 400 miliard korun, souvisí stále vyšší počet exekucí, shodují se ekonomové.
Z údajů exekutorské komory vyplývá, že zatímco v roce 2001 bylo vydáno přes 4000 exekučních příkazů, v roce 2004 to bylo už téměř 160.000. Počet loňských exekucích přesáhne podle mluvčího Exekutorské komory ČR Pavla Kočiše hranici 200.000.

Počet bankovních účtů zatížených exekucí se loni zvýšil o desítky procent, informovaly Lidové noviny. Podle Kočiše je zabavení peněz na běžném účtu nejčastěji používaný způsob exekuce.
Například HVB Bank zaznamenala loni o 42,5 procenta více exekucí na účet oproti roku 2004.
ČSOB vzrostl jejich počet na téměř 64.000 z předloňských 56.000.
Komerční banka eviduje zhruba desetiprocentní navýšení na 66.000.

"Jsou-li na účtu peníze, po obdržení příkazu okamžitě částku odesíláme," řekl listu Pavel Hejzlar z ČSOB. Cesta k penězům přes zabavený majetek je naopak mnohem delší. "Tyto věci se musí prodat ve veřejné dražbě a navíc pouze za zlomek ceny," vysvětlil pro LN mluvčí exekutorů Kočiš.